Petr Nečas: Recepty ČSSD: Pozvánka pro experty měnového fondu

Recepty ČSSD: Pozvánka pro experty měnového fondu

Petr Nečas

25.01.2010, Právo

Jiří Paroubek ve svém článku (Právo, 21. 1.) mj. uvádí: "Pravice má svobody plná ústa, ale pokud by byla její politika plně aplikována, došlo by k propadu životní úrovně a reálné kupní síly širokých vrstev obyvatelstva." Omyl, záměrná lež, nebo jen prázdná demagogie?

Právě ve stejné době, kdy takto Jiří Paroubek hřímá na konferencích socialistů, vyšla zpráva evropského statistického úřadu, která poskytuje poněkud jiný obraz české společnosti. Podle tohoto srovnání se Česko v roce 2008 dostalo na první místo v porovnání míry chudoby všech 27 zemí Evropské unie. Ze zprávy vyplývá, že u nás ohrožuje chudoba 9 % obyvatel (meziroční zlepšení o 2 %), v Nizozemí na druhém místě 11 % a průměr ve všech zemí EU činí 17 %.

Lotyšsko, které se dnes pohybuje na hranici státního bankrotu, bylo už tehdy na opačném konci této tabulky s 26 % obyvateli ohroženými chudobou - z toho je více než polovina důchodců. Českým občanům se podle těchto srovnatelných měřítek vede v celé řadě ohledů výrazně lépe než lidem ve většině členských států EU.

Aby bylo zřejmé, nikdo nezpochybňuje složitou situaci části obyvatel zvláště dnes, v době globální krize. Její dopad je plošný na všechny vyspělé země. Nicméně je nutné zdůraznit, že právě v roce 2008 se projevily účinky reformy veřejných financí Topolánkovy vlády. Snížení daní přineslo růst životní úrovně naprosté většiny rodin s dětmi, přestože bylo vyplácení některých sociálních dávek adresnější a byl zbrzděn nebezpečný trend růstu sociálních výdajů.

Vysoké daňové slevy zachovaly progresivitu daňového systému. Na snížení daní tak vydělaly i nízkopříjmové skupiny obyvatel. Došlo k prudkému poklesu podílu dlouhodobě nezaměstnaných ze 44 % z dob vlád sociální demokracie na 29 % nejen díky aktivitě firem, ale i díky působení více motivujícího sociálního systému.

Zvýšil se počet zaměstnaných zdravotně postižených i firem, které tyto spoluobčany zaměstnávají. Došlo k poklesu vyplácených dávek hmotné nouze o 9 % a výdajů na tyto dávky o 15 %. Především díky mimořádné valorizaci v průběhu roku 2008 byly důchody loni na nejvyšší reálné úrovni od roku 1989.

Je tedy velmi troufalé tvrdit, že pravicová politika je "asociální", "elitářská" a nemyslí na potřebné. A je ještě troufalejší, když to tvrdí ti, kteří neváhají svojí populistickou politikou nasměrovat naši zemi na "lotyšskou" nebo "maďarskou" dráhu. V těchto zemích dnes opravdu dochází k hlubokým propadům životní úrovně kvůli hazardérské politice tamějších vlád, včetně naslibování 13. důchodů, které musely být zrušeny.

Recepty, které ČSSD představila pro "řešení krize", znamenají jedinou jistotu: pozvánku pro experty Mezinárodního měnového fondu, kteří by naší zemi v dohledné době naordinovali drastickou rozpočtovou "dietu".

Citelně by postihla především ty nejchudší a nejpotřebnější. Řešit krizi masivním zvyšováním daní a sociálních odvodů a zároveň nekrátit, ale naopak líbivě zvyšovat výdaje, je cesta do pekel. Jiří Paroubek připomíná Vladimíra Špidlu, který tvrdil, že "zdroje jsou". Dokonce i v době krize. Pokud nějaké zdroje jsou, tak především v peněženkách všech občanů, kterým ČSSD jednou rukou peníze nabízí a druhou rukou jim je z kapes vytahuje.

Sliby sociální demokracie, že chce snižovat zadlužení státu a že bude šetřit ve veřejné správě, jsou špatný žert. O tom svědčí jednak rostoucí dluhy krajů, jednak neschopnost dodržovat vlastní zákonem dané střednědobé výdajové limity za působení ministra financí Bohuslava Sobotky. Ostatně i ministr Janota potvrzuje, že největší problémy, se kterými se dnes naše země v době zvnějšku importované ekonomické krize potýká, pocházejí právě ze Sobotkovy éry, kdy ČSSD vyráběla stamiliardové schodky státního rozpočtu za hospodářského růstu.

Sociální demokracie zatím přesvědčuje o jediném. Nemá zájem řešit ekonomické problémy této země, jelikož vše podřizuje krátkodobým předvolebním politickým cílům. Proto obelhává občany, když tvrdí, že nejsou potřeba reformy, a že existuje jakési bezbolestné vyplutí ze složité ekonomické situace, se kterou se potýkají všechny evropské země.

Proto lže, když tvrdí, že její návrhy v sociální oblasti nezvyšují už tak gigantický schodek státního rozpočtu.

Pokud zároveň útočí na údajnou "asociálnost" pravice, měla by se aspoň tu a tam seznámit s některými fakty. Zprávu evropského statistického úřadu ODS opravdu nezfalšovala.