Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Nejen o hrušce s kamennými buňkami

Richard Tesařík

LN 30. května 2009


Tesaříkův akord

Trénink a všechno kolem zabírá sportovci víc a víc času. Lze při tom ještě vystudovat? Já říkám těžko, i když jak ve kterém sportu. Je to trošku jako dotaz na rádio Jerevan: je možno souložiti v běhu? Odpověď zní: není, neboť je dokázáno, že žena se zdviženými sukněmi běží pětkrát rychleji než muž se spuštěnými kalhotami. Něco podobného platí i ve studiu. To někdy taky běží rychleji. Není to ale absolutní, jak známe z mnohých příkladů sportovců, kteří to tempo zvládli. Překvapivě těžká je pro špičkového sportovce fakulta tělesné výchovy a sportu. Tam si prý totiž každý asistent myslí, že ten jeho sport je absolutně nejdůležitější, „prudí“ a tím narušuje trénink.

Když jsem coby mladý atlet navštěvoval SVVŠ, tedy střední všeobecně vzdělávací školu, jak tenkrát soudruzi nazývali gymnázium, dodělával jsem si domácí úkoly ve škole pod lavicí. Zažil jsem tím pádem pěkné příhody. Při fyzice jsem dodělával matematiku, fyzikář si všiml, že něco kutím, i zvolal mocným hlasem: Tesařík! Ty nedáváš pozor, co?! Vyskočil jsem, nevěděl, která bije, a začal zoufalými pohledy lovit v okolí, o čemže byla řeč. Můj hodný kamarád, později jaderný fyzik, mi nezištně napověděl: komutátor! Ajá jako idiot odpověděl: komutátor. Všichni se smáli, jenom já ne. Při biologii mi ten samý kámoš podal hrušku, která kolovala po třídě jako ukázka kamenných buněk. Na můj tázavý pohled odvětil: máš si kousnout. Hrušku jsem tedy sežral a chudák soudružka učitelka se rozplakala vzteky.



Richard Tesařík
hudebník a herec
 
  Přístupy: 8900 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA