Irsko z�ruky k Lisabonsk� smlouv� st�le nem�
Michal Pet��k
I R�zn� dohady a polemiky vyvolalo v posledn� dob� t�ma p�ij�m�n� z�ruk k Lisabonsk� smlouv� pro Irsko. Ty by m�ly irsk�m voli��m v opakovan�m referendu usnadnit zm�nu jejich nesouhlasu z lo�sk�ho �ervna. ��dn� pr�vn� z�ruky, o kter� �lo p�edev��m, v�ak dnes Irsko k dispozici nem�.
Z�ruky m�la p�ijmout �ervnov� Evropsk� rada. Ta v�ak jen d�v� Unii nezbytn� podn�ty pro jej� rozvoj a vymezuje obecn� politick� sm�ry tohoto rozvoje (�l�nek �. 4 SEU.) Nen� jedn�n�m z�stupc� �lensk�ch zem� EU sjedn�vaj�c�ch novou mezin�rodn� smlouvu. Sv�m exlicitn�m odm�tnut�m zmocn�n� od prezidenta republiky ke sjedn�n� nov� mezin�rodn� smlouvy to vl�da �R jen potvrdila. Dnes jde tedy pouze o ofici�ln� politick� rozhodnut�, kter� ale nep�edstavuje, nem��e p�edstavovat mezin�rodn�-pr�vn� z�ruky, Irskem po�adovan�.
Jde jednak o politickou deklaraci budouc�ho kon�n�, ale a� pot�, co vstoup� LS v platnost: a� teprve pot�, u�it�m nov�ch mechanism�, kter� zav�d� a� LS, bude moci b�t vyhov�no p��n� Irska, aby z�stalo zachov�no st�vaj�c� pravidlo, �e ka�d� �lensk� zem� EU m� sv�ho komisa�e.
Irsko nav�c dnes schvaluje vlastn� jinou LS ne� v�echny ostatn� st�ty, a to LS obohacenou o a� nyn� se objeviv�� jednostrann� irsk� Prohl�en� (je sou��st� Z�v�r� Evropsk� rady) zd�raz�uj�c� tradi�n� irskou neutralitu, v�znam Rady bezpe�nosti OSN a podobn�. V p��pad� irsk� ratifikace Lisabonsk� smlouvy bude toto Prohl�en� sou��st� irsk�ch raifika�n�ch listin. Toto je ale mo�no posuzovat jako roz���en� Z�v�re�n�ho aktu Lisabonsk� smlouvy o jedno Prohl�en� a t�m p�dem zm�nu t� smlouvy, kter� byla a� dosud ratifikov�na.
P�i�pendlen� ozna�en� �pr�vn� garance� k libovoln�mu textu p�ijat�mu na Evropsk� rad� je tak jen form�ln� trik. Skute�n� pr�vn� garance k Lisabonsk� smlouv� by toti� mohly vzniknout jen na samostatn� mezivl�dn� konferenci a pot� by se mohly nap��klad st�t povinnou a v�emi �lensk�mi st�ty povinn� podle sv�ch vnitrost�tn�ch �stavn�ch p�edpis� schvalovanou sou��st� takov� mezin�rodn� smlouvy. Nap��klad p��t� P��stupov� dohody, kter� se bude t�kat Chorvatska. Jen takov� smlouva je toti� pr�v� tak sou��st� zakl�daj�c�ch smluv (a prim�rn�ho pr�va Spole�enstv�) jako Lisabonsk� smlouva a m��e tedy interpretaci Lisabonsk� smlouvy pr�vn� vymahateln�m zp�sobem m�nit.
Hlavn� irsk� v�dobytek, Protokol, (z p��lohy �. 1) ponech�vaj�c� Unii jen st�vaj�c� p�sobnost v oblasti dan�, garantuj�c� ochranu rodiny dle irsk� �stavy a st�vaj�c� z�ruky neutr�ln�m st�t�m, se pak dle Z�v�r� �ervnov� Evropsk� rady stane Protokolem k p��t� P��stupov� smlouv� a bude tak �lensk�mi st�ty EU schvalov�n spole�n� s odsouhlasen�m vstupu Chorvatska do EU.
Dne�n� ustanoven� Z�v�r� Evropsk� rady v�ak t�mto Protokolem, kter� by u� byl sjednanou a podepsanou sou��st� p��t� mezin�rodn� smlouvy (p��stupov� dohody), je�t� nejsou. A� tedy bude dojedn�na dohoda o p��stoupen� Chorvatska k EU, budou m�t z�ruky Irsku, ve form� samostatn�ho Protokolu k t�to dohod�, formu pr�vn�ch z�ruk, tedy mezin�rodn� smlouvy podl�haj�c� b�n� ratifikaci. A dohodu o p�istoupen� Chorvatska k EU, v�etn� p��padn�ch protokol�, m��e vl�da sjedn�vat za �R pouze v p�enesen� p�sbnosti z pov��en� prezidenta republiky.
Dnes m� tedy Irsko k dispozici jen politickou deklaraci, kter� m��e b�t p�ece kdykoliv v budoucnu dal��m podobn�m summitem Evropsk� rady a na n� p�ijatou obdobnou politickou deklarac�, zm�n�na. Takov�to deklarace na �rovni Z�v�r� ER v oblasti dal�� evropsk� integrace a unifikace u� i toti� m�n�ny, �ili poru�ov�ny tak� byly. Nejv�razn�j�� je tzv. Laekensk� deklarace z prosince 2000, z konce d�nsk�ho p�edsednictv�, kter� stanovila pravidla a formulovala zad�n� pro Konvent. Mimo jin� stanovila, �e evropsk� �stava vzniknout nem�la, kdy� tak jen eventu�ln� n�kdy v dlouh�m �asov�m obdob�. U� za p�ibli�n� dva roky ale �stavn� smlouva, jen srozumiteln�j�� p�edch�dkyn� Lisabonsk� smlouvy, vznikla.
Obdobn� na konci n�meck�ho p�edsednictv� v Mand�tu pro n�sleduj�c� p�edsednictv� portugalsk�, byla zcela jednozna�n� poru�ena formulace ze Z�v�r� Evropsk� rady rakousk� (�erven 2006) i finsk� (prosinec 2006), kter� p�ipou�t�ly pouze voln�j�� inspiraci �stavn� smlouvou. Naopak, zcela v rozporu s celkov�m st�le je�t� opatrn�m a obez�etn�m vyzn�n�m Z�v�r� t�chto ER, deklarovalo ji� od po��tku n�meck� p�edsednictv� v prvn� polovin� roku 2007 sv�j z�m�r v nov� smlouv� zachovat (odm�tnutou) podstatu �stavn� smlouvy. To tak� Lisabonsk� smlouva z prosince 2007 d�lala, a zast�nci �stavn� smlouvy se t�m ani nijak netajili.
Pokud tedy nebude do opakovan�ho irsk�ho referenda o Lisabonsk� smlouv� uzav�eno vyjedn�v�n� p��stupov� dohody s Chorvatskem, a to v�etn� p��slu�n�ho irsk�ho Protokolu a re�ln� nad�je, �e se jej� ratifikace stihne nejpozd�ji s LS, irsk� voli� ��dn� pr�vn� z�ruky nem�.
Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta