Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Ideologie třetí cesty, fašismus III

Martin Mařák

Část první: FAŠISMUS V ITÁLII

1.3 Právní úprava korporací

V dubnu roku 1927 vydala Velká fašistická rada (nejvyšší státní orgán) základní dokument, jenž popsal ekonomickou podobu režimu a zároveň obsahoval program sociální politiky fašistického státu, Carta del Lavoro (chartu práce). Charta práce upřesnila, za jakých podmínek bude ustanovena výplata, přičemž práce v noci měla být placena lépe, dočteme se v ní o pracovních přestávkách, o nároku na placenou dovolenou, o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců respektovat státní a církevní svátky, o finančním odškodnění zaměstnance, pokud je s ním bez vlastního zavinění rozvázán pracovní poměr a podobně. V oblasti prevence se zavázala zlepšit pojištění pro případy pracovních úrazů, vypracovat mateřské pojištění, vytvořit pojištění proti nemocem z povolání a tuberkulóze, zvýhodnit podporu v nezaměstnanosti a konečně vytvořit pojištění pro mladé zaměstnance, jež by jim dovolilo disponovat s určitým peněžním obnosem v případě svatby, nebo v momentě, kdy by se rozhodli pracovat na vlastním kontě. Zaměstnanci však měli mít nejenom práva, ale též nejrůznější povinnosti, na jejichž porušování charta pamatovala systémem finančních a jiných trestů.

V roce 1934 přišla Velká rada se Zákonem o tvorbě a funkcích korporací, na jehož základě vzniklo podle nejrůznějších ekonomických sektorů 22 korporací. Vrcholným orgánem každé korporace se stala Korporativní rada, ve které byli zastoupeni jak představitelé státu, tedy fašistické strany, tak představitelé zaměstnanců a zaměstnavatelů. Všech 22 korporativních rad se sdružilo v Národní radě korporací, která se stala legislativním orgánem s cílem nahradit parlament. Jednotlivé korporace byly vytvořeny na tomto principu:

Korporace obilnin (členem Korporativní rady je prezident a 36 členů)

3 zástupci Národní fašistické strany
7 zástupců zaměstnavatelů a 7 zástupců zaměstnanců z oblasti produkce obilnin
1 zástupce zaměstnavatelů a 1 zástupce zaměstnanců z oblasti mlácení obilnin
3 zástupci zaměstnavatelů a 3 zástupci zaměstnanců z mlynářského průmyslu, rýže, cukrářství a těstovin
1 zástupce zaměstnavatelů a 1 zástupce zaměstnanců z pekárenského průmyslu
3 zástupci zaměstnavatelů a 3 zástupci zaměstnanců z oblasti obchodu s obilninami, či jinými výše uvedenými produkty
1 zástupce spotřebních družstev
1 zástupce zemědělských techniků vykonávajících profesi ve vlastní režii
1 zástupce řemeslníků

Mezi zástupci zaměstnavatelů jsou tři ředitelé podniků ze sféry zemědělství, průmyslu a obchodu.

Benito Mussolini, L´etat corporatif, str. 254-255



Volby do Národní rady korporací probíhaly tak, že Velká rada vytvořila jednotnou listinu 400 kandidátů, kterou mohl volič ve volbách buď celou přijmout, nebo odmítnout. Na kandidátce figurovali jak nejrůznější zástupci ekonomického, politického, sportovního a kulturního života země, tak i členové různých asociací, dnes by se asi dalo napsat NGO.


1.4 Projevy korporatismu v ČR

V ČR je korporatismus zastoupen například institucí tripartity, jež vznikla v devadesátých letech na popud ČSSD a která sdružuje zástupce vlády, odborů a zaměstnavatelů. Rada hospodářské a sociální dohody České republiky, tzv. tripartita, je orgánem kolektivního vyjednávání vlády, odborů a zaměstnavatelů. Jeho cílem je dosažení politické shody v zásadních hospodářských a sociálních opatřeních, která přijímá vláda. Výsledkem jednání jsou doporučení vládě. Složení Rady: 7 zástupců vlády, 7 zástupců odborů a 7 zástupců zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Předsedou Rady je ministr práce a sociálních věcí. Na podobném modelu byla u nás vytvořena i zdravotnická tripartita. Další z projevů tzv. neokorporatismu můžeme najít ve volebním programu Strany zelených:

Občanská společnost – například referenda a neziskové organizace
Stále se setkáváme se snahou omezit práva občanů u věcí, které se jich týkají. Vidíme urputnou snahu zabránit naplnění ústavy a neumožnit existenci institutu celostátního (obecného) referenda. Místní referenda jsou často neplatná kvůli nutné vysoké účasti voličů. Navrhovatelé nových zákonů se pokoušejí omezovat účast zainteresované veřejnosti v rozhodovacích řízeních. Projevilo se to například při přijímání zákona o ochraně přírody a krajiny, atomového zákona a správního řádu. Občanské aktivity a účast veřejnosti ve správním či politickém rozhodování jsou v těchto situacích protiváhou formalizujících sil. Strana zelených se staví proti omezování občanských práv v zákonech, upravujících ochranu životního prostředí.
Strana zelených bude proto prosazovat co nejširší podporu nestátních neziskových organizací – zájmových sdružení, spolků, občanských iniciativ, nadací a veřejně prospěšných organizací, jako významného demokratického pilíře společnosti. V co nejkratší době chceme prosadit zákon o veřejné prospěšnosti, který by určil, co je veřejně prospěšná činnost a jakým způsobem budou patřičné organizace podporovány – například nižším nebo žádným zdaněním.

Program Strany zelených "Kvalita života" pro volby do Poslanecké sněmovny 2006, část 4.2

Tzv. občanská společnost je jeden z dalších způsobů, jenž umožňuje obejít systém parlamentní demokracie a podrobněji se o ní a o neokorporatismu dnešní doby rozepíši v jedné z dalších částí tohoto seriálu. Zelení se mimo systém zastupitelské demokracie snaží prosazovat i svou stranickou politiku za přispění ideově spřízněných NGO, tedy nevládních neziskových organizací, na což upozornil Václav Klaus v dopisu prezidenta republiky Martinu Bursíkovi. Jdou ještě dále, neboť nikým nevolení úředníci Ministerstva životního prostředí společně se zástupci NGO právně zavazují ČR ke konání, které může mít škodlivý vliv na fungování ekonomiky našeho státu. To vše bez předcházející konzultace s předsedou vlády, koaličními partnery, ministrem zahraničních věcí, či prezidentem. Nechtěl bych tím nastavit jakési pomyslné rovnítko mezi Italskou fašistickou stranou a Stranou zelených, pouze bych rád poukázal na určité shodné ideologické a taktické prvky, které oba dva myšlenkové směry staví do rozporu se systémem parlamentní demokracie.

Ke korporatismu se u nás oficiálně hlásí «ultrapravicové» hnutí Národní korporatismus a je jím částečně ovlivněn i národně-socialistický «ultrapravicový» Národní odpor. Pojem ultrapravicový jsem dal do závorek, neboť na základě výše uvedených argumentů je snad vidět, že obě dvě organizace toho mají se skutečnou pravicí, což znamená s myšlenkovým proudem, jenž obhajuje svobodu individua a tržní ekonomiku, tedy kapitalismus, velice málo společného. Jejich označení za ultrapravici je podle mne naprosto scestné, stejně jako by bylo zcela zavádějící jejich označení za ultralevici. Ideologie třetí cesty mají určité společné znaky jak s pravicí, tak s levicí, ale jejich cílem bylo, je a bude najít ekonomicko-politický systém mezi kapitalismem a marxistickým socialismem, jakési sociálně-tržní hospodářství, jejich příznivci se nepovažují ani za pravici, ani za levici, neboť toto tradiční dělení politického spektra je podle nich překonáno.

V další části pojednání o ideologiích třetí cesty se budu věnovat krátkému období Dollfussovy klerikální fašistické diktatury v Rakousku, která byla posléze anšlusem Rakouska nahrazena diktaturou národně-socialistickou.



Seznam použitých zdrojů:

knihy:
Entretiens avec Mussolini, Emil.Ludwig, Albin Michel-1932
La doctrine du fascisme, Benito Mussolini, Vallechi editore Firenze-1937
L´etat corporatif, Benio Mussolini, Vallecchi editeur Florence-1938
Le corporatisme fasciste, C.Valenziani, Editions de la nouvelle revue critique-1935

Odkazy na internetu, pouze stránky, které nepropagují fašismus a nacismus:
fašistická doktrína:



volební program Fasci Italiani di Combattinento:

Mussolini, le fascisme italien et ses fantomes:

volební program Strany zelených:

dopis prezidenta republiky Martinu Bursíkovi:

institut tripartity v ČR:



Martin Mařák

Osobní stránky
 
  Přístupy: 5868 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA