Medicynismus Antona Pavlovi�e?
Josef Mlejnek
V M�stsk�m divadle Brno se v posledn�ch letech stalo zaveden�m zvykem, �e vedle v�pravn�ch muzik�lov�ch p�edstaven� na odpov�daj�c� profesion�ln� �rovni ur�en�ch pro �irokou div�ckou obec, kter� si divadlo vlo�ilo do sv�ho nejvlastn�j��ho popisu pr�ce a kter� tak� tvo�� z�klad tamn�ho reperto�ru, dost�vaj� na zdej�� sc�n� mo�nost nastudovat �pi�kov� dramatick� d�la v�znamn� divadeln� re�is��i. Vznikaj� tak p�edstaven� spl�uj�c�, jak se ��k�, ty nejn�ro�n�j�� um�leck� po�adavky - a vzhledem ke kvalit� tamn�ho souboru napl�uj� hereck� v�kony �asto koeficient nejvy��� obt�nosti. U� n�kolik let zde pravideln� jednu inscenaci ro�n� realizuj� Hana Bure�ov� se �t�p�nem Ot�en�kem a n�kolik pozoruhodn�ch re�ijn�ch kreac� zde v ned�vn� minulosti p�edvedl i Zdenek Plach� (naposledy Den�k kr�le). V neposledn� �ad� nesou zdej�� �v�n� p�edstaven� tak� re�ijn� rukopis �editele divadla Stanislava Mo�i. Ur�itou ��st� brn�nsk�ho kulturn�ho milieu je ov�em p�vodce sou�asn�ho podoby n�kdej��ch Mr�t�k� t�m�� d�monizov�n. Nelze-li zpochybnit jeho mana�ersk� schopnosti, hovo�� s o to v�t��m despektem pr�v� o jeho autorsk� �i re�ijn� pr�ci � n�kter� protimo�ovsk� v�pady p�ekra�uj� nejen hranice dobr�ho t�nu, ale i meze element�rn�ho vkusu.
Odhl�dneme-li od faktu, �e Mo�a m� za sebou doma i v zahrani�� n�kolik v�razn�ch muzik�lov�ch re�i�, jsou jeho �v�n� kusy p�inejmen��m profesion�ln� slu�n� odveden�. Plat� to i o jeho inscenaci �echovov�ch T�� sester, kterou lze ozna�it jako pozdn� postmodern� sb�r. Mo�a nep�in�� nov�, p�evratn�, p��padn� ��okuj�c� v�klad klasick�ho d�la � ten m�l v �esk�m divadle v p��pad� �echovov�ch d�l sv�j �as a vrchol u� v devades�t�ch letech minul�ho stolet� � ale p�ej�m�, rozv�j� pop��pad� obm��uje n�kter� postupy postmodern� poetiky. P�eklad Leo�e Sucha��py, krom� toho, �e jazyk �echovovy tragikomedie p�ibli�uje sou�asn� �iv�, smyslov� konkr�tn� �e�tin�, pom�h� tak� l�pe se dobrat podvojn� ironie - vedle t� autorovy m��eme c�tit i v�t�� odstup u samotn�ch postav p�edev��m ve chv�l�ch, kdy n�co vypov�daj� o sob� sam�ch.
Z�kladn� ironickou citaci p�edstavuje v brn�nsk� inscenaci u� sama sc�na, kter� je jako by se v��m v�udy p�evzata z akademick�ho p�edstaven� p�vodn�ho rusk�ho st�ihu � v�echno je, v�etn� hodin na zdi, ��inn� sterilizov�no b�lou barvou. Ale pr�v� na tomto pozad� � takov� byl nejsp� re�ijn� z�m�r � maj� je�t� l�pe vyniknout jednotliv� nekonven�n� hereck� kreace a m� t�m b�t i podtr�ena grotesknost nebo trapnost situac� na sc�n�, co� se - tu s v�t��m, tu s men��m �sp�chem � i da�ilo. Dramaturgie text �echovovy hry nijak podstatn� nekr�tila, �nezdigestovala�, sna�ila se � p�i r�zn�ch p�eskupen�ch a posunut�ch d�razu � uchovat z�kladn� rozlo�en� �echovov�ch �z�va�� a neo�idit jejich celkov� sou�et.
Ivana Va�kov� dok�zala postav� M�i vtisknout provin�n� melodramatick� patos - nejde p�itom o ��dn� nadsazov�n�. Miluje skute�n� Ver�inina, nebo byl jen p��le�itost� vytrhnout se z prost�ednosti? I p�es z�v�re�nou sc�nu �odtrh�v�n� je na M�e poznat nepom�rn� p�esv�d�iv�ji, jak je j� odporn� man�el Kulygin.
Ver�inin v pod�n� Petra �t�p�na je h�motn� ofic�rsk� parvenu nevkusn� samolib�. Je to �elma, kter� p�istoupila na ur�itou lidskou konvenci, proto�e j� to tak vyhovuje. Miluje M�u? Sotva. D�stojn�k v garnizonu m� komplikovan� man�elstv� s bl�znivou �enskou a dv� d�ti k tomu, najde si proto milenku. Kdo by se divil. Pro� by pes nebral, kdy� se� nab�z� p��le�itost. Opakov�n� gesta, s n�m� si okat� p�ikl�d� prsty k hlav� ve chv�l�ch, kdy chce s ostatn�mi �filozofovat�, mi p�i�lo nejprve nadbyte�n�, ale on j�m jakoby vystupoval ze sv�ho krun��e. Milan N�mec vtiskl Fjodoru Kulyginovi velice p�esv�d�iv� nesnesitelnou spokojenost se sebou, typickou pro fachidiota, ale nejen to: ve znamenit� sc�n� s vousy p�ipomene v�razem i stylem J�ru Kohouta, resp. m�n� pokleslou ��st jeho komick�ho odkazu. K pozitiv�m p�edstaven� jednozna�n� pat�� Michal Isten�k v roli Andreje Prozorova; nejsiln�j�� jsou m�sta existenci�ln� kocoviny a sebereflexe: p�i zb�sil�m pob�h�n� s ko��rkem, ale p�edev��m p�i rezignovan�m monologu v p��tomnosti rodinn�ho l�ka�e.
Naproti tomu p�edstavitelka Nata�y Lenka Jan�kov� nevy�erpala mnoho z �hlubin� slepicovitosti, kter� tato postava sk�t�, z�stalo jen u p�eexponovan�ch povrchn�ch gest a nevkusu v obl�k�n�. Olga (Mark�ta Sedl��kov�) je p�edpisov� staropanensky upjata (ano, m�l si ji Kulygin vz�t m�sto M�i), Irina (Sv�tlana Slov�kov�) sentiment�ln� poetick� d�v�� naivka, a� p��li� �hol�i��, obzvl�t� v �vodn� narozeninov� sc�n�. Snad i proto byl Tuzenbach sv��en Vojt�chu Blahutovi v jeho� pod�n� se chov� jako chlapecky nedosp�l� st��zl�k s tenk�m hl�skem. Herec nen� jen zpodobitel, ale p�edev��m �nosi� sv� postavy � Blahutovi se na�t�st� n�kolikr�t (nejv�c v z�v�ru) poda�ilo zpodobitelsk� st�n p�ekro�it. Nikolaj m�l patrn� tvo�it kontrast k Solen�mu (Jaroslav Mat�jka) sekaj�c�mu sv� zlov�stn� v�ty p�ehnan� oznamovac�m zp�sobem, ale n��ky protikladu se podle mne rozev�ely a� p��li�. Tak� �medicynismus� Ivan �ebutykina (Jan Maz�k) byl na m�j vkus moc rozm�chnut�, k�e�ovit�, (sebe)l�tostiv�. P��mo jako d�evo�ezy z miz�c�ho star�ho sv�ta p�sobily ob� slu�ebnick� postavy: Ferapont (Pavel Kunert) a Anfisa (Eva Jel�nkov�).
�koda, �e kulturn� rubriky celost�tn�ch den�k� posledn� Mo�ovu re�ijn� pr�ci vesm�s ignorovaly. Jde p�itom o inscenaci sv�m zp�sobem resumuj�c�, ale neeklektickou. A je nutno tak� konstatovat, �e Mo�a dok�zal v�hy �echovovy tragikomedie rozhoupat, ani� by se do nich s�m zamotal, ani� by ony o sebe �b�inkaly�, nebo dokonce t��skaly.
Vy�lo v Divadeln�ch novin�ch 17/2009
Josef Mlejnek