V�en� a mil�,
Emanuel Mandler
kdy� jsem v �l�nku �Po��tek bene�ovsk� legendy� ohl�sil, �e nap�u n�kolik �l�nk� t�kaj�c�ch se pov�le�n�ho odsunu N�mc�, v�d�l jsem, �e m� n�zory, kter� se li�� od n�zor� ofici�ln�ch, rozvine diskuse. Necht�l jsem se na ni jakkoli v�zat, aby neovlivnila to, co chci �ten���m sd�lit. Ale pot�, co jsem si p�e�etl diskusn� p��sp�vky k sv�mu prvn�mu �l�nku, do�el jsem k z�v�ru, �e mus�m sv� z�m�ry poopravit. �ten��i maj� k obsahu m�ho textu z�va�n� p�ipom�nky (n�kter� jsou seriozn�, jin� na okraji nepravd�podobnosti), kter� �asto vyjad�uj� stanovisko v�t�iny na�ich ob�an�. Nezb�v� mi, ne� se hlavn�m z p�ipom�nek v�novat. (Jm�na, beztak nemus� b�t prav�, neuv�d�m)
Nerad bych p�e�el � tak jak se to b�n� d�l�v� � n�mitku nejz�va�n�j��. Podle n� vlastn� nejde o diskusi v prav�m smyslu, jeliko� autor �l�nku jedn� (p�e) v �oldu Sudeton�meck�ho krajansk�ho sdru�en� (�Oni to Mandler a Dole�al maj� tak trochu v popisu pr�ce"; ��j� alespo�, b�t panem Posseltem, bych za tohle panu Mandlerovi nezaplatil ani floka.� atd.). Na prvn� pohled jde o primitivn� reakci na argumenty, proti nim� doty�n� diskutuj�c� nen� schopen racion�ln� odpov�d�t. Nikdo mi nikdy ani nenazna�il (mluv�m za sebe, ale nepochybuji, �e Bohumil Dole�al by mohl ��ci tot�), jak�m zp�sobem jsem v�z�n na SL (Sudetendeutsce Landsmannschaft), kdo mi z Mnichova d�v� p��kazy a pos�l� marky. P�irozen�, �e to v�e je nep�kn� pomluva: m�m �esk� d�chod a p�ivyd�l�v�m si, za co� jsem op�t placen pra�skou instituc� korunami. To� v�e. Opravdu v�e? Nestoj� n�co faktick�ho za n�mitkami �e n�koho z n�s natur�ln� obohatili na�i severoz�padn� soused�? Ned� p��li� pr�ce p�ij�t, o� jde. Kdy� byli N�mci vyhn�ni z �esk�ch zem�, sm�li si vz�t �osobn� v�ci� � krom� �perk� a jin�ch cennost� Jednou to bylo zavazadlo o v�ze 30 kg, jindy v�c, n�kdy i 60 kilo, v�echno ostatn� (pole, lesy, staven�, d�lny tov�rny, ale tak� za��zen� byt�, z�soby potravin, dobytek i cennosti) museli nechat zde. Kdo si u n�s, v �esk�ch zem�ch vzal tento majetek, kdo se j�m obohatil? P�ece my. My �e�i, �esk� st�t. P�isvojili jsme si majetek ka�d�ho jednotliv�ho N�mce a nestarali jsme se o to, kdo byl vinen �i nevinen, zda t�m nep�ipravujeme d�ti o opr�vn�n� d�dictv�. Takov� jedn�n� logicky vytv��� mezigenera�n� komplex, kter� sami ze sebe zn�me: v�echny viny sv�d�me na sudetsk� N�mce, tv���me se, jako by na sv�t� nebyli � krom� toho, �e tu maj� svou p�tou kolonu. �P�t� kolona� jsou ti, kte�� nepodl�haj� nacionalismu a vid� ve vyhn�n� N�mc� na�i velkou vinu. Nastupuje tak dob�e zn�m� obrann� reflex: chy�te je. To oni, Dole�al (jmenovali ho v diskusi, tak snad i j� si to mohu dovolit) a Mandler, to jsou ti padou�i, kte�� pracuj� v �oldu Krajansk�ho sdru�en� a berou za to tu�n� honor��. Pod�vejme, co takov� Mandler dok�e: podle jednoho diskusn�ho p��sp�vku rozd�lil pov�le�n� �e�en� sudeton�meck� ot�zky na maxim�ln� variantu a minim�ln� variantu. �pln� vynechal mo�nost exterminace (tj. vyhlazen�) N�mc�. Je to tak snadn�. Mandler toti� citoval Edvarda Bene�e: �8. z��� 1941, tedy p�ed p��chodem Heydricha, napsal /Dr. Bene�/ v depe�i pro �st�edn� veden� odboje dom�c�ho (�VOD): ��Po�et N�mc� u n�s mus� b�t bezpodm�ne�n� zmen�en o jeden milion nejm�n�. To mus� b�t pro n�s program minim�ln�. To znamen� tud� m�t dva programy: a) maxim�ln�: zachov�n� historick�ch hranic p�i vyst�hov�n� v�ech N�mc�, b) minim�ln�: zbaven� se aspo� milionu N�mc� za cenu ka�dou�� Jak je vid�t, ne Mandler, ale Dr. Edvard Bene� rozd�lil �e�en� sudeton�meck� ot�zky na dv� varianty. Snadno tak lze autory zam�nit a �ten�� to ani nepozoruje. Jen na okraj: Edvardu Bene�ovi nikdy nep�i�lo na mysl, �e by N�mci v �esk�ch zem�ch m�li b�t vyhlazeni (ani to ne�lo, velmoci by n�co takov�ho nep�ipustily). Jsem p�esv�d�en, �e v��e uveden� �vaha je opr�vn�n�. N�co v n� ov�em chyb�. To, co chyb�, je zn�m� �e�en� ot�zky kolektivn� viny. Kdo z vyhnan�ch N�mc� byl vinen a kdo ne? V Bene�ov�ch dekretech je odpov��. Na ty, kte�� bojovali za svobodu �eskoslovenska a proti Hitlerovi, se sankce dekretu (kter� dokonale p�ipravily podm�nky pro vyhn�n�) nevztahovaly. Takov�ch lid� byly stovky. Na miliony ostatn�ch, to je na gros sudeton�meck�ho obyvatelstva, byly sankce v�etn� vyhn�n� uplatn�n. Bez soudu. Pro� ale tzv. retribu�n� dekret (dekret �. 16/1945 S. �o potrest�n� nacistick�ch zlo�inc�, zr�dc� a jejich pomaha����) nebyl prakticky na sudetsk� N�mce uplatn�n? Vlastn� to dost dob�e ne�lo. ��m se provinila pan� Neumannov� z Liberce? �e volila Henleina? Jednak SDP byla leg�ln� strana, ten, kdo ji volil, se ni��m neprovinil, jedna volba byla tajn� a nav�c by ani nikomu nebylo mo�n� dok�zat, �e volil Henleina. Nen�vid�me sudetsk� N�mce nejen za to, co n�kte�� jejich �initel� (K.H. Frank!) �esk�mu n�rodu zp�sobili, ale hlavn� za to, co my jsme zp�sobili jim. To nen� ��dn� nov� jev, tak u� to ve sv�t� chod�
Emanuel Mandler autor je historik a publicista
|