Horor o komunistických předlistopadových restauracích

Jan Ziegler

Stal se zázrak, já dokonce souhlasím s Jiřím Paroubkem! Nemožné se stalo skutkem, ale s jeho výrokem, že před listopadem u nás bylo tak dvacet až třicet slušných restaurací a to ostatní byly pouhé nálevny alkoholu, kdežto v současné době je situace v této oblasti daleko lepší, nebude rozumný člověk polemizovat.

Pro zuřivé soudružky a soudruhy připomínám, že samozřejmě i v současné době se najdou špatné hospody, ale zatímco ty jsou dneska výjimkou, tak dříve byly naopka mimořádné ty dobré Opak může tvrdit je hlupák a zabedněnec.

V Českých Budějovicích v Krajinské ulici byly před rokem osmdesát devět pouze legendární Masné krámy, v současnosti je tam sedm různých restaurací. Pamatuji si také na zážitek z dětství, kdy jsem v sedmdesátém osmém roce byl s rodiči v Praze na výstavě o Karlu IV. a v podvečer jsme chtěli jíst, oběhli asi šest pohostinství v okolí Pražského hradu a buď měli plno nebo nevařili.

Kamarád číšník Milan mě nedávno vyprávěl že někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let komunisté nařídili, že v restauracích se bude vařit jídlo z konzerv, aby se kuchařům ulevilo. Výsledkem pak bylo nepříliš dobré námořnické maso a španělské ptáčky od velkovýrobce z Alimy.

Tuto dobu charakterizovaly neskutečné podvody a zlodějny personálu. Bolševici to dotáhli tak daleko, že státní hospody v jejich éře nejenže poskytovaly mizerné služby, ale ještě prodělávaly. Něco tak mimořádně stupidního by nedokázal snad ani pověstný Brouk Pytlík.

V hospodách se obecně šidilo na všem co se dalo, míře piva, na porcích, ve kterých obvykle plavaly jen malé kousky špatného masa, protože to lepší si odnesli kuchaři domů. Svíčková se běžně dělala z předního hovězího místo zadního. Personál také ředil všechno, co se ředit dalo, nápoje, hořčice atd.

Jiný kamarád bývalý vrchní a současný majitel solidní restaurace Petr říkal: „Honzo, kdyby jsi věděl, co všechno se za komunistů na hospodách dělo. Třeba maso, které mělo být flambované na koňaku se flambovalo na výčepní lihovině," řekl. Já jenom dodám, že svému personálu podobné fígle netoleruje a v jeho stylové jihočeské hospůdce se vaří skvěle.

Jeden film, název už si nepamatuji, z totalitní éry ukazoval, jak se v lepší vinárně servíroval biftek, obloha byla jenom z konzervované zeleniny, což byl tehdy standard, zatímco v současné době jsou běžné čerstvé suroviny.

Nutno ještě připomenout stav restauračních toalet, který býval v bolševické éře strašný, před návštěvníky z kultivovaného Západu jsem se za ně hodně styděl, to už je naštěstí minulost.

Komunisté ovšem de facto pracovníky v pohostinství ke krádežím nutili, počítali s tím, že lidem, kteří tam oficiálně brali čtrnáct až patnáct stovek, si přilepší jinak.

Naštěstí v současné době, kdy máme skvělé restaurace mexické, čínské, japonské, řecké atd., zní vyprávění o gastronomických totalitních hrůzách jako pohádky z jiného světa. Je to jako horor, který nás straší na filmovém plátně, ve skutečnosti se jej však nemusíme bát. Ale nezapomínejme, komunistické hostince byly ostudou gastronomie!