Jezdím bez majáčku
Petr Gandalovič
Ústecký kraj, 15.11.2005
Pražský buldozer proti druhému nejoblíbenějšímu českému primátorovi. Sever Čech očekává volební souboj o parlament mezi předsedou vlády Jiřím Paroubkem a ústeckým primátorem Petrem Gandalovičem. Právě s druhým jmenovaným jsme si povídali o politice, padání z kola i o televizní reality show.
Premiér Paroubek se rozhodl v parlamentních volbách kandidovat na severu Čech. Jak se cítíte jako jeho soupeř?
Největším soupeřem pana Paroubka bude náš předseda Mirek Topolánek. Já budu krajskou jedničkou ODS, musí to však ještě potvrdit regionální sněm. Je to pro nás všechny, kdo budeme na kandidátce, samozřejmě velká výzva a já jsem přesvědčen, že ODS v Ústeckém kraji Paroubka porazí.
Proč si podle Vás Paroubek zvolil právě sever Čech?
Premiér sem utíká z Prahy, kde se bojí, že prohraje. Je samozřejmě pravda, že levice, a to nejen ČSSD, ale hlavně komunisté, bude mít vždy více šancí v regionech s vysokou nezaměstnaností a nízkou mírou vzdělanosti. Nezaměstnanost v severních Čechách ale narostla právě za vlády sociální demokracie a pro rozvoj vysokého školství na severu tato vláda také moc neudělala. A lidé nejsou hloupí a výsledky krajských voleb naznačily, že ČSSD ztratila na Ústecku půdu pod nohama.
Souboj s premiérem ale bude něco jiného, Paroubek je mediálně velice schopný.
To je pravda, přístup do televize jako on budu mít asi stěží. My ale budeme tak jako při krajských i senátních volbách chodit mezi lidmi a hovořit s nimi a věřím, že i tentokrát to zabere a vyhrajeme. Problematiku severu Čech znám nejen já, ale každý, kdo bude na naší kandidátce, mnohem lépe než pan Paroubek a armáda jeho poradců i konzultantů. Ten k nám bude jezdit jen teď před volbami a otázkou je, jestli jej tu uvidíme i po volbách. Volby jsou přeci také o vystavování účtů za dosavadní činnost a panu Paroubkovi by je měli vystavit spíše Pražané.
A jak je to s vašimi účty?
Já věřím, že se Ústečanům, ale i občanům celého kraje, mohu podívat přímo do očí. Za Severočeský kraj jsem byl ve Federálním shromáždění na počátku 90. let a v té době byly schváleny nejdůležitější ekologické zákony. teď jsem v Ústí tři roky primátorem, za tu dobu se nám něco podařilo, něco určitě ne. Lidé mi to v parlamentních volbách spočítají, a to v dobrém i ve zlém.
Co si o premiéru Paroubkovi myslíte?
Myslím především, že nemá žádný program a jedná účelově a pragmaticky. Své postoje a praktické kroky přizpůsobuje průzkumům veřejného mínění. Po Grossovi, který se úplně znemožnil svými skandály, je to ale samozřejmě schopný politik. Je však trošku chlubivý, nedávno řekl že by Miloše Zemana porazil ve všeobecných znalostech. Při vší úctě, Zeman byl jiný formát
V krajském městě jste znám jako jedna z vůdčích osobností listopadu 1989. Pokud se postavíte proti Paroubkovi, vsadíte na minulost? Jaká vůbec bude vaše strategie?
Minulost je důležitá pro to, abyste byl pro lidi čitelný, ve volbách však lidé chtějí výsledky, rozhodují se podle věcí, které se jich bezprostředně dotýkají a nestačí jim pouhá hesla volebních programů.
Jste schopen sebekritiky? Dám vám prostor říci, co se vám povedlo, když přiznáte, co jste naopak nezvládl.
Ústí bylo ještě před několika lety městem, které tak trochu spalo. Lidé právem poukazovali na to, že nedostává svému postavení krajského města. Srovnávali nás s jinými městy a mnohdy to srovnání nedopadlo dobře. Ukázalo se, že stačilo pár impulzů a Ústí ožilo a jede. Máme opět v provozu Letní kino a na podzim znovu otevřeme Větruši, rekonstruujeme celé centrum i oba stadiony, podařilo se nám dostat do města významné investory. Řada věcí nyní Ústečany obtěžuje, jako třeba rozkopaná Masarykova ulice, ale už to nebude trvat dlouho.
A co se nepovedlo?
Nepovedlo se třeba změnit v krátké době obraz Ústí navenek, protože nás zbytek republiky stále neoprávněně považuje za ekologicky a sociálně postižené město, které má pořád nějaké problémy. To mne nesmírně mrzí a velkou část své energie dávám tomu, aby se to změnilo. Dám příklad: co se týče škodlivin v ovzduší, jsme nyní zhruba na dvou procentech stavu roku 1989, ale dřívější předsudky přetrvávají.
Severní Čechy ale nejsou jen krajské město - máte už vůbec konkrétní představu, co chcete jako poslanec parlamentu pro kraj udělat?
Samozřejmě. Většinu potřeb, které jednotlivá města a obce v kraji mají, dobře znám.
Můžete být konkrétnější?
Budu např. prosazovat urychlené zaplnění průmyslové zóny Triangle novými investory, kteří tady vytvoří tisíce nových pracovních míst. Mám dobré kontakty doma i v zahraničí a budu jednat s manažery firem a nabízet jim vstup do severních Čech.
Půjdou sem?
K tomu je samozřejmě mimo jiné zapotřebí dostavba dálnice R7, abychom se dostali rychle z Prahy do západní části severních Čech. Investoři vždy vyžadují kvalitu dopravního spojení. Udělám vše pro to, aby stát s touto investicí více pospíchal.
Pokud se podaří Triangle naplnit, bude to stačit?
Pomůže to, ale stačit to nebude. Nezaměstnanost vyrábí stát v čele s premiérem Paroubkem demotivační sociální politikou. Je třeba ji urychleně změnit, stejně jako daňové kvóty. Pomoc ODS severním Čechám tak nepůjde cestou každodenní mravenčí práce uvnitř regionu, ale také činností na centrální úrovni v rámci prosazování klíčových zákonů.
Co lze ještě na úrovni měst a obcí udělat, aby se snížila nezaměstnanost?
Kromě vytváření dobrých podmínek investorům to bude např. ještě podpora nových projektů realizovatelných na důlních výsypkách v rámci rekultivace a revitalizace krajiny. Je třeba přijít s nápady na využití tohoto území a získat na ně státní i evropské peníze. Každý projekt, který se zdaří, přinese pracovní příležitosti.
Padám z kola
Překročil jste čtyřicítku. Užíváte si to, nebo jste vystresovaným manažerem, který nemá na nic čas a večer padne do postele?
Jezdím na kole, na kolečkových bruslích, chodím na ústecké akce.
Prý z kola padáte...
Na slavnostním otevírání cyklostezky jsem použil přední brzdu a přeletěl přes řídítka. Za asistence televizní kamery a novinářských fotoaparátů. Druhý den to bylo v novinách.
Poznávají Vás lidé třeba na cyklostezce?
Někteří se ohlédnou, ale většinou mne ve sportovním nepoznávají, to se spíše se mnou dají do řeči v hospodě.
Někdo říká, že se nevyhýbáte se ani tanci na rockových koncertech.
Na koncertech se někdy odvážu, ale to musí být. Představte si koncert bez atmosféry. A v Ústí máme v poslední době opravdu dobrý výběr, a už je to střekovský festival, nebo kvalitní jazz. Lidem, kteří to organizují, patří velký dík, protože díky jim je naše město přitažlivé nejen pro naše vlastní lidi, ale i pro ty, kteří sem za tou hudbou přijedou.
Co posloucháte?
V autě teď vozím třeba Rammstein.
Hodně ostrá muzika, nevypadáte na to.
Teď to řeknu jako pan premiér: ale já mám rád i operu. Ale vážně, vždy AIDA v Letním kině byl můj nápad. Nikdy by mě nenapadlo, že v Ústí přijde na tento žánr pět tisíc lidí. To mě úplně dostalo.
Téměř každý vysoký manažer nebo politik tvrdí, že relaxuje v autě. Co vy?
V autě většinou vyřizuji telefony nebo se připravuji na schůzky, ale je pravda, že po náročném jednání rád vypnu.
Premiérské limuzíně nedávno naměřili 160 km/h. Jak jezdí Váš řidič?
Je to profík, který umí jezdit rychle, ale chováme se rozumně, hlavně ve městě jsme na to opatrní. Nemůžete hlásat nulovou toleranci a pak to sami porušovat. Já nevěřím těm politikům, kteří říkají "já nic, já vlastně ani nevím, jak rychle jedeme" - to je přece nesmysl, oni přeci musí vědět, že jedou s majáčkem a rychle. Taky mne pobavilo vyjádření pana Paroubka, když řekl, že on je veřejný činitel, a ne jenom nějaký podnikatel, to už je jako za minulého režimu.
A jak jezdíte vy sám?
Jako řidič jsem celkem normální, občas dostanu i pokutu, jako každý.
Kdy naposledy?
Asi před rokem jsem dostal dvě stovky ve městě za 62 kilometrů, nedávno na dálnici pět. Je dobře, že se měří, naše kamery v dubnu naměřily jednomu řidiči na Masarykově třídě 119 km a to už je opravdu veřejné ohrožení.
A nehody?
Zatím naštěstí nic vážného, ale když vidím, jak bezohledně jezdí někteří lidé třeba na trase mezi Ústím a Lovosicemi, jsem vždycky rád, když z auta vylezu. Ti lidé jsou kvůli několika vteřinám rozdílu schopni zabít nevinné lidi, to už se tady přeci několikrát stalo. Policie by se měla právě zaměřit na takové věci jako je nebezpečné předjíždění.
Jste považován za primátora, který pochopil moc sdělovacích prostředků a dokáže s nimi vyjít. Je to těžké?
Když zavolá novinář, neodmítnu ho a mám na něj čas. Snažím se s nimi vycházet, nehledám v nich nepřítele. Jako politik musím skládat účty veřejnosti a novináři jsou prostředníky této komunikace.
A jste připraven, že novináři vás budou nyní sledovat podstatně pozorněji? Máte své osobní otázky vyřešené tak, aby nevzniklo riziko nějaké předvolební mediální causy? Nepůjčil jste si náhodou od někoho peníze?
Zklamu Vás, ale v mém případě to bude asi trochu nuda. Byt mám pronajatý za tržní nájem, auto splácím leasingem, nenosím drahé obleky. V osobním životě to je trochu komplikovanější, už nějaký čas žijeme s manželkou každý svůj život, každý v jiném městě. Doufám, že to budou lidé respektovat jako mou soukromou věc.
Stačíte sledovat televizi?
Někdy ano. Hlavně zpravodajství.
Pohltily Vás také reality show?
Byl jsem pět let konzulem v New Yorku, takže pro mě tyhle soutěže nejsou žádnou novinkou. A hlavně nemají s realitou nic společného.
Proč?
Kdyby šlo o skutečné reality show, soutěžící by nevybíral tým psychologů pomocí psychotestů. Ti lidé se pohybují v uzavřeném prostoru, mají zakázány všechny normální věci jako televizi či noviny a život je jim inscenován. Plní nesmyslné úkoly a jsou jim záměrně pokládány otázky vyvolávající konflikt. To není přirozené, a proto se nejedná o reality show.
Lidi se ale chtějí bavit. Představte si, že je ve vile dvanáct normálních vyrovnaných lidí, kteří si čtou knihy, normálně diskutují a nepijí alkohol. Na to by se nikdo nedíval.
To uznávám, proto je celá soutěž založená na ponorkové nemoci, konfliktech a vulgarismech. To naopak SuperStar měla v sobě pozitivní náboj, účastníci museli umět zpívat a diváci měli mimo jiné i možnost přehledu různých hudebních žánrů.
A co je podle vás reality show?
Myslím, že kdokoli pracuje v nějaké politické funkci, jak na komunální tak na parlamentní úrovni, to zná na vlastní kůži. Je to tak správně, pokud někdo chce pracovat pro veřejnost, musí počítat s tím, že veřejnost bude každý jeho krok sledovat jako kdyby byl v té vile.
|
