Politická kauza Němec-Benešová

Bohumil Pečinka

MF Dnes 15.9.2005

Několikaměsíční spory mezi ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem a nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou v těchto dnech vrcholí. Důvodů je několik.
Snad poprvé v polistopadové historii podal resortní ministr na nejvýše postavenou státní žalobkyni návrh na zahájení kárného řízení. Příčinou byly její neodůvodněné výpady vůči bývalému podřízenému Radku Ondrušovi.

Manipulace a pochybnosti

Na jeho kritiku práce Nejvyššího státního zastupitelství, spojenou s náznaky, že zde dochází k velkým manipulacím, odpověděla v červenci v Lidových novinách, že má pochybnosti o jeho negativním lustračním osvědčení. Následným šetřením bylo zjištěno, že jde o další z galerie jejích mediálně zavádějících výroků. V návrhu na kárné řízení se praví, že tímto postupem „snížila vážnost a důstojnost funkce státního zástupce“.

Dalším přitěžujícím momentem pro „paní nejvyšší“ bylo, že na Ondrušova obvinění reagovala v rozhovoru pro BBC slovy, že ho zbaví mlčenlivosti, aby mohl své výhrady sdělit kontrolním orgánům ministerstva spravedlnosti. Ani po dvou měsících to neudělala, přestože ji o to dopisem žádal sám ministr spravedlnosti. Krátce nato vyslal Pavel Němec na brněnské Nejvyšší státní zastupitelství kontrolní tým, jenž měl prošetřit stížnosti na postupy a průtahy ve vyřizování trestní agendy. Výsledkem auditu byl závěr, že špičkový odbor trestního řízení měl ze 102 předložených spisů dlouhodobé průtahy v osmdesáti dvou případech. V auditu se dále praví: „Na stížnosti, dotazy, trestní oznámení občanů, spory o příslušnost nebylo Nejvyšším státním zastupitelstvím po dobu mnoha měsíců a často i déle než rok vůbec reagováno. Vznikly tak závažné a často nenapravitelné průtahy ve vyřizování trestních věcí, když nelze vyloučit v důsledku průtahů ani nenapravitelné vady v meritorních rozhodnutích. Byly ztraceny dozorové i policejní trestní spisy.“ Když před časem šéfka tohoto odboru odcházela na jinou funkci, v jejím hodnocení stálo, že je velmi dobrou pracovnicí a po všech stránkách se osvědčila.

Jednou z příčin tohoto stavu byl i fakt, že na brněnském Nejvyšším státním zastupitelství neexistuje plnohodnotný kariérní řád. Auditoři ve své zprávě uvedli, že z celkového počtu 47 státních zástupců má osmnáct předchozí praxi pouze u okresního státního zastupitelství a čtyři vůbec žádnou. Část státních zástupců také vykonává úřednické práce za platy žalobců, což je při průměrné mzdě v tamní instituci ve výši 85 tisíc korun poměrně vysoká položka. V poslední době se ozývají hlasy varující před politizací činnosti státního zastupitelství. Nelze však politizovat, co už zpolitizované je. Odvolání nejvyššího státního zástupce Víta Veselého před šesti lety a volba Marie Benešové byla součástí politické akce čisté ruce a „paní nejvyšší“ v tomto duchu také vždycky vystupovala. Jinou věcí je, že časem přerostla i většině vládních politiků přes hlavu a začala si v Brně budovat autonomní centrum moci se vším, co k tomu patří, takže dnes se jí obává i většina politiků.

Zpolitizovaný úřad

Státní zástupkyně Benešová si rovněž zvykla na přízeň médií a postupem času jim začala poskytovat regulérní politická vyjádření. Ať už šlo o kritiku práce komunálních politiků a ministerstva spravedlnosti. Z poslední doby jsme byli například svědky skandálního komentáře k výroku Nejvyššího soudu, který schválil právní postup ministerstva spravedlnosti při vydání Katařana Sáního ke stíhání do jeho vlasti. Byla to právě nejvyšší státní zástupkyně Benešová, která zpolitizovala svůj úřad na nejvyšší možnou mez. Nelze proto politizovat už zpolitizované.

Bohumil Pečinka