To se mezi premiéry dělá, že se snaží jeden vyhovět druhému
Martin Říman
Poslanec Martin Říman: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, tento papír, tento záznam z jednání u předsedy vlády pana Marka Belky je materiál, který podle mého soudu by měl vést k demisi této vlády, protože nijak jinak postupovat nelze. (Ohlas v sále.) Jednání, které je zaznamenáno naším velvyslancem na tomto papíru, není o ničem jiném, než o rozhodnutí Komise pro cenné papíry, tak jak dva dny poté Komise pro cenné papíry rozhodla. Je také o ceně - ocituji onu větu, kterou pan premiér zřejmě nenašel: B. - což je předseda dozorčí rady PKN Orlen Batkievicz - zdůrazňoval, že druhá upravená cenová nabídka na výkup minoritních akcionářů je pečlivě připravena, a skutečně takto byla poté Komisí pro cenné papíry schválena.
Pane premiére, když jste pana Doležela posílal do Varšavy, tak jste snad věděl, za jakým účelem ho tam posíláte. Pochybuji, že by tam jel jen tak, bez nějakých instrukcí či bez toho, abyste vy nevěděl, proč tam vlastně jede. Jinými slovy neplatí vaše věta, že jste nechtěl ovlivňovat Komisi pro cenné papíry, protože kdybyste nechtěl ovlivňovat Komisi pro cenné papíry, tak by pan Doležel do Varšavy vůbec nemusel jezdit. (Poslanci ODS tleskají.) Protože jednání ve Varšavě nebylo o ničem jiném, než o ovlivnění Komise pro cenné papíry, aby v daném termínu, jak si přála polská strana, rozhodla, což se také dva dny poté stalo. To není náhoda. Tomu, že to je náhoda, snad věříte jenom vy, ale tomu, že vy tomu opravdu věříte, že to je náhoda, nevěří v této zemi vůbec nikdo. Děkuji. (Poslanci ODS tleskají.)
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Pane poslanče, já si myslím, že je to vaše vidění světa, že v této zemi pořád někdo něco ovlivňuje. Já tady znovu prohlašuji, možná, že jsem pana Holmana někdy viděl, jestli je on předsedou Komise pro cenné papíry, nevím, možná, že jsem viděl některé jiné lidi z vedení Komise pro cenné papíry, ale určitě vím, že jsem s nimi nemluvil ani před tímto rozhodnutím, ani po tomto rozhodnutí. Já to tady opakuji velmi trpělivě a budu to opakovat dál. Nic jsem nechtěl ovlivnit, nic jsem neovlivňoval. To, co chtěla polská strana, to je věc polské strany. To je věc polské strany a za to já nenesu odpovědnost. Jediné, co tam měl pan Zdeněk Doležel udělat, je, říci naše stanovisko, to jsem tady už třikrát přečetl, a samozřejmě vyslechnout jejich názory. To je běžné. A to, že vyslechnu názor, ještě neznamená, že všechno, co chce ta druhá strana, také udělám. Já jsem v tom neudělal vůbec nic.
Poslanec Martin Říman: Děkuji, paní místopředsedkyně. Je opravdu, pane předsedo vlády, velmi zajímavé, že ač jste to nechtěl, tak se to stalo, přesně tak, jak je zapsáno v zápisu z jednání u předsedy vlády Marka Belky. Někdy ten život zřejmě přináší opravdu velké náhody. Já bych chtěl ocitovat ještě jednu větu z onoho dokumentu, který vy jste tak úzkostlivě tajil a četl jste nám z něho jen nic neříkající fráze. Marek Belka v tom dokumentu ocenil - cituji - vstřícnost premiéra České republiky Jiřího Paroubka, která vedla k urychlenému zorganizování tohoto setkání. Jinými slovy vy sám jste byl aktivním aktérem toho, aby se v této věci, tedy ve věci ovlivnění rozhodnutí Komise pro cenné papíry, jednalo toho dne, 23. srpna 2005. Děkuji.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek Já myslím, že to jsou myšlenkové konstrukce, kterým sám ani nevěříte. Jestliže mně zavolá předseda vlády sousední země, který chce něco vysvětlit, a po telefonu si myslím, že to není tak úplně nejvhodnější, protože existuje i jazyková bariéra, tak tím nejlepším vhodným způsobem řešení té záležitosti se mi v té chvíli zdálo to, že jsem tam poslal šéfa svého kabinetu. Šéf mého kabinetu neměl žádné pověření jiné, nežli říci to, co řekl. Ukažte mi nějaké pověření, že měl jednat s polskou stranou o nějaké ceně akcií Orlenu. Vůbec to tak není! Ale hlavně - z mé strany žádné ovlivňování nebylo! Já jsem nikomu nevolal, znovu to opakuji. Nevolal jsem tehdy ani poté. Takže to, že vidíte nějakou časovou souslednost - no, možná, že by bylo bývalo lepší, kdybych ho tam poslal po týdnu. Ale upřímně řečeno, to se mezi přáteli nedělá. Já si myslím - pokud jde o premiéry sousedních zemí - kdyby mi volal kdokoli z nich, tak to budu řešit okamžitě. Můžu vám uvést i příklady pokud jde o spolkového kancléře Rakouska. Můžu vám uvést i jiné případy. Takže to je naprosto běžné a to se mezi premiéry dělá, že se snaží jeden vyhovět druhému.
