Krkonoše Pražákům

Přemysl Sobotka

Metro, 10.11.2005

V posledních týdnech jsem absolvoval několik jednání, jejichž společným tématem byla ochrana životního prostředí na pozadí využívání našich hor turisty. Diskuse, kterým jsem byl přítomen, se točily vlastně kolem jediného bodu. Máme právo dál využívat naše hory, máme právo stavět v nich další lanovky a vleky, máme právo "vzít si" hory pro sebe a vytvořit z nich zóny, v nichž se dá podnikat, relaxovat, sportovat a nebo i hospodařit? Na těch diskusích mi přišla jedna zvláštní věc. Jako by všichni jejich účastníci přijali za samozřejmé, že se bavíme o "využití" hor. Tedy, že přijímáme názor, že hory jsou buď využitelné, nebo nevyužitelné. Všechny další názory, pro a proti lanovkám a sjezdovkám, ležely na stole s tím, že kdesi ve vzduchu visí otázka. Jsou hory pro nás? Rád bych řekl, že jsem velkým fandou horských sportů, mám hory moc rád, a pokud to jen trochu jde, trávím v nich každý volný čas. Rád bych také, aby do našich nádherných hor mohly jezdit i moje děti, vnoučata a i jejich potomci.

Jsou tací, kteří říkají: je potřeba vytvořit rozsáhlé zóny, ve kterých bude lidská činnost minimalizována, nejlépe zakázána. Já říkám, to není dobré řešení. Hory jsou součástí krajiny. Té krajiny, ve které člověk od nepaměti žije a pracuje, kterou přetváří. V horách se vždycky žilo a mělo by se žít dál. To, že si naši předkové neuvědomovali, že jejich činnost může mít neblahý vliv na okolí na životní prostředí, a že své okolí bezohledně devastovali, neznamená, že dnes hory před lidmi zavřeme. Na-opak. Poučeni zkušenostmi, vybaveni moderními technologiemi, znalí souvislostí a vztahů panujících mezi člověkem a přírodou, měli bychom hory brát za integrální součást naší země a hledat způsoby, jak v nich co nejlépe najít uplatnění.

V podhůří našich hor je mnoho měst, která hledají možnosti ekonomického rozvoje, je zde vysoká nezaměstnanost a těžko se hledají příležitosti k podnikání. A například v Praze i jinde je zase spousta lidí, kteří hledají pro svůj oddych taková místa, jako jsou třeba Krkonoše.

Ne, skutečně nejsem příznivcem toho, abychom vydali hory podnikatelům toužícím jen po rychlém zisku, abychom zavřeli oči a čekali, co z našich hor zbude za deset, dvacet, třicet let. Ale zároveň jasně říkám, že hory patří lidem, hory jsou součástí krajiny, kterou lidé polidšťují a přizpůsobují svým potřebám.

Měli bychom hledat takové způsoby "využití" hor, které je nebudou nezvratně devastovat, ale které přinesou lidem užitek. Myslím, že na tom bychom se všichni, co se zúčastňujeme nejrůznějších jednání o ochraně našich hor, měli shodnout. Neberme občanům jejich Krkonoše, naopak. Vybavme horská střediska tak, aby se v nich hosté cítili dobře. Budou se vracet do "svých" hor, do svého příjemného prostředí. Považuji za samozřejmé, že součástí kvality našich hor bude i odpovídající hezké životní prostředí, protože i to jejich návštěvníci hledají. Jsem přesvědčen, zeje možné nabídnout hory lidem a zároveň je odpovídajícím způsobem šetřit. Všude na světě se lidé regulovaně pohybují v chráněných oblastech a nejsou vyháněni mimo ně. Domnívám se, že tento model musí jít i na českých horách...

Přemysl Sobotka
Předseda Senátu