Dnes aktuálně: Sexuoložka MUDr.Hanka Fifková
Diskuse je potřebná
Paní doktorko,
od března by měl začít platit zákon o sexuálním obtěžování. Domníváte se ze své odborné praxe, že tento zákon byl potřebný a že bude v naší zemi uplatňován?
Hanka Fifková: Jsem ráda, že se o sexuálním obtěžování začíná vážně mluvit. Snad to trochu pomůže napravit škody, které byly způsobeny používáním karikatury " harašení ". Já osobně ( protože interpretace mohou být různé) sexuální obtěžování vnímám jako vymáhání sexuální odezvy na podnět, který byl podán v podmínkách nerovného vztahu. Tedy v podmínkách, kdy svoboda rozhodnutí odmítnout sexuální nabídku je omezena možností určitých sankcí či kdy je dokonce hrozba těchto sankcí přímo k vymáhání použita. V praxi se to děje například ve vztazích typu nadřízený - podřízená ( nevyhovíš, budeš propuštěna nebo nedostaneš premie), profesor - student ( nepřijmeš nabídku a budeš mít problémy se zápočtem) či lékařka - pacient ( nekývneš a dostaneš špatnou léčbu). Se všemi vyjmenovanými příklady jsem se setkala opakovaně. Ředitel školy navštěvoval podřízenou učitelku, svobodnou maminku, v kabinetě,a po fázi osahávání si o sex pod pohrůžkou finanční sankce začal říkat. Vysokoškolský asistent si zval na večerní konzultace studentku a dotýkal se jí na intimních místech. Lékař stimuloval při tělesném vyšetřování erotogenní zony klientky. Rehabilitační sestra při masáží dráždila klienta na penisu. Ani jeden z obtěžovaných nedokázal adekvátně reagovat. Všichni si nechali uvedené chování líbit, protože měli strach z postihu. Na druhou stranu je samozřejmě možné, aby se člověk v nadřízené pozici do člověka, který je v asymetrii vztahu niže postaven, zamiloval. Jistě že mohou navázat vztah milenecký. Pak je ale vhodné původní typ vztahu ukončit.
Ovšem - zařazení nepřesně definovaného termínu " sexuální obtěžování" do vágně formulovaného zákonu pracovního práva se mi zdá na hlavu postavené. Dle mého názoru je sexuální obtěžování fenomén vázaný na typ vztahu, nikoli typ prostředí. A tím, že v definici není a priori zdůrazněna podmínka asymetrie vztahu, ale formulace připomíná spíše jakési znečišťování ovzduší ( na pracovišti se nekouří a nemluví sprostě), dochází k úplnému zmatení pojmů. Pokud chce pracovní právo zasahovat do vztahů, kde pseudoobtěžovanému nic nestojí v cestě tomu, aby zvolil adekvátní a účinnou obranu podle svého vkusu ( od asertivní odpovědi až přes stížnost u vedení firmy až k fyzické obraně či žalobě) - chce zasahovat do něčeho, do čeho právo zasahovat nemá.
Pokud bych to tedy měla shrnout, řekla bych, že: sexuální obtěžování se děje napříč prostředími, v závislosti na typu vztahu a právní ochrana je poskytována dostatečně stávajícími možnostmi ( vydírání, omezování osobní svobody apod.). Speciální úpravy dle mého názoru tedy netřeba, další diskuse jistě ano.
Jak se díváte na skutečnost, že tíhu dokazování nese obžalovaný a bude tedy muset dokazovat, že čin sexuálního obtěžování nespáchal.
Hanka Fifková: Omlouvám se, ale to je dle mého názoru problém spíše pro právníky, k tomu se neumím vyjádřit.
Za čtenáře Virtually děkuje Jana Dědečková
Jana DědečkováBývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů
MUDr. Hanka FifkováSexuoložka, spoluautorka knihy Transsexualita