Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually

Fenom�n Stalin - N�hoda nebo nevyhnutelnost?

Ji�� Svoboda


CEP � 6.3.2003


V�en� pane p�edsedaj�c�, v�en� d�my, v�en� p�nov�,

kdy� jsem uva�oval o tom, jak ve sv�m p��sp�vku p�edznamenan� t�ma uchopit, pokusil jsem se nejprve j�t cestou, kter� je mi (s ohledem na mou profesi) nejbli��� � vypr�v�t �ivotn� p��b�h konkr�tn�ho �lov�ka. Popsat vnit�n� rozpory, kritick� k�i�ovatky, na kter�ch se l�mal jeho osud�

Rozsah lidsk�ho utrpen�, vra�d a zlo�in�, kter� inspiroval, na��dil, �i staly se s jeho v�dom�m, nem� v�ak ��dnou vnit�n� kontinuitu s ��mkoli psychologicky srozumiteln�m. Jakoby bytost, kter� ve�la do d�jin XX. stolet� pod jm�nem J.V.Stalin, nem�la integruj�c� lidsk� rozm�r. Rozpad� se do n�kolika nezaj�mav�ch, jednorozm�rn�ch postav. Chyb� o�ivuj�c� svorn�k, kter� by monstr�zn� d�jinnou bytost o�ivil do podoby re�ln�ho �lov�ka. I p�ijat� jm�no �Stalin� jakoby se symbolicky odkazovalo do rodu nehybn�ho, studen�ho odlitku, prost�ho jak�koli emoce.

Otup�lost k n�sil� se v Josifu D�uga�vili p�stovala od d�tstv�. Otec, Vissarion, se po zru�en� nevolnictv� stal �evcem v gruz�nsk�m m�st� Gori, v Ji�n� Osetii. Surovost a bit� nebyly v rodin� ni��m v�jime�n�m. Otec byl zabit ve rva�ce, kdy� Stalinovi bylo sotva 11 let.

Stipendium mu umo�nilo studium v pravoslavn�m semin��i. Nestal se v�ak popem (pro miliony lid� osudov� k�i�ovatka) � po p�ti l�tech byl ze semin��e vylou�en. Vstoupil do Soci�ln� demokratick� d�lnick� strany Ruska a stal se profesion�ln�m revolucion��em.

O�enil se v kostele podle pravoslavn�ho ritu.

Na za��tku XX. stolet� Josif D�uga�vili proslavil pod p�ezd�vkou �Koba�, kterou pou��val v �mafi�nsk�m� podsv�t�, kde organizoval vyd�r�n� obchodn�k� a p�epady transport� pen�z, kter� slou�ily k financov�n� revolu�n� �innosti. Jeho nejv�t��m �sp�chem bylo ��zen� �toku na ko��r, kter� po ru�n�ch ulic�ch Tbilisi p�epravoval t�m�� 350 tis�c rubl� (1907). P�i p�est�elce zahynulo v�ce ne� t�i des�tky lid�. Tento typ banditismu vzbuzoval v Gruz�nc�ch nemal� sympatie, nebo� byl ch�p�n jako demonstrace nacion�ln�ho odporu proti rusk�mu samod�r�av�. Opakovan� byl vypov�zen na Sibi� a opakovan� uprchl.

Smrt prvn� �eny j�m �dajn� velice ot��sla.

Neot��sla v�ak jeho proslul�m sexu�ln�m apetitem. Druh� man�elka, Na�a, ho jednou na ve��rku p�istihla p�i nev��e in flagranti. Velmi se poh�dali. Ode�la do sv�ho pokoje a zast�elila se. Podle neov��iteln�ch spekulac� ji ve skute�nosti v z�chvatu zu�ivosti zast�elil s�m Stalin. Pozd�ji ka�dop�dn� nechal zlikvidovat cel� jej� p��buzenstvo�

Byl mstiv�, anetick�, bez schopnosti empatie. Emo�n� ploch�, bez znateln�ch vnit�n�ch rozpor�.

Byl fanaticky obdivov�n a milov�n. Byl prokl�n�n a nen�vid�n. Jeho tv�� zn�me p�ev�n� jen z n�kolika stereotypn�ch filmov�ch z�b�r� a fotografi�. T�m�� v�dy b�val sn�m�n z podhledu, kter� pozorovateli vnucoval perspektivu submisivnosti. Neosobn� se usm�val.

"Je to �lov�k, v n�m� se snoub� rozhodnost a dobrosrde�nost. Je skute�n�m vyj�d�en�m srdce a du�e Ruska," � �ekl o Stalinovi Franklin Delano Roosevelt.

Americk� vyslanec William Bullitt ve sv�ch pam�tech pro zm�nu napsal: �Jednou se Stalin trochu v�c napil a potom m� pol�bil naplno na rty � jak stra�liv� politick� zku�enost�!�.

�il jako symbol. A p��zra�n� rozpornost toho symbolu prov�zela jeho t�lo i po smrti. Jako symbol �nanebevzet� byl balzamov�n a ulo�en v mauzoleu vedle Lenina. Jako symbol �zatracen� byl vprost�ed temn� noci tajn� z mauzolea odstran�n a zakop�n u kremelsk� zdi.

Stalin jako metafora spole�ensk�ch pom�r� � soci�ln� a ideov� ko�eny v Evrop� a Rusku.

Zd� se b�t v�sti�n�j�� uva�ovat o �stalinismu� ne� o Stalinovi. V souvislosti s p�edznamenan�m zad�n�m dne�n� diskuze (Fenom�n Stalin - N�hoda nebo nevyhnutelnost?) bych se cht�l pokusit velmi zhu�t�n� definovat n�kolik rovin, kter� stalinismus p�edur�ovaly soci�ln�, psychologicky a my�lenkov�.

Nen� n�hoda, �e proslulou v�tu F.Nietzscheho: �B�h je mrtev!�, doplnil pr�v� rusk� spisovatel, F.M.Dostojevskij, v�dom�m konsekvenc� tohoto pozn�n�: �V�echno je dovoleno!�. V geni�ln�m rom�nu �B�si� pak anticipoval duchovn� i existenci�ln� pr�zdnotu a hodnotov� nihilismus, kter� se valil Ruskem.

Takto expresivn� popisuje mravn� a soci�ln� situaci rusk� spole�nosti za I. sv�tov� v�lky Lev Trockij:

�Lichva v�eho druhu a hra na burze dosp�ly k zt�e�t�nosti. Ohromn� jm�n� vznikala z krvav� p�ny. Nedostatek chleba a paliva v hlavn�m m�st� nebr�nil dvorn�mu klenotn�ku Fabergetovi, aby se nevychloubal, �e ani v jedn� sez�n� se neobjedn�valy tak drah� �aty a nekupovalo se tolik briliant�, jako v zim� roku 1915-1916. No�n� podniky byly p�epln�ny � Nikdo se neb�l utr�cet p��li� mnoho. Shora padal bez p�est�n� zlat� d隝. �Spole�nost" nastavovala ruce i kapsy � v�ichni se brodili v krvav� �p�n� � bank��i, intendanti, pr�mysln�ci, carsk� a velkokn�ec� baletky, pravoslavn� hierarchov�, dvorn� d�my, liber�ln� poslanci, gener�lov� z fronty i etapy, radik�ln� advok�ti, osv�cen� svatou�ci ob�ho pohlav�, p�emnoz� bratranci a zvl�t� sest�enky. V�ichni posp�chali ch�apat a �r�t, ob�vaj�ce se, �e po�ehnan� d隝 ustane a v�ichni s rozho��en�m odm�tali nestoudnou my�lenku p�ed�asn�ho m�ru��

Demoralizovan� rusk� arm�da pro��vala jednu por�ku za druhou. V z�kopov�ch jatk�ch nep�edstaviteln�ch rozm�r� zaznamenala za��tkem roku 1917 v�ce ne� 5 milion� mrtv�ch.

B�hem jedn� generace ztratilo Rusko Boha, Imperi�ln� sebev�dom� i Cara z Bo�� milosti.

Vakuum, kter� z�stalo po t�chto hodnot�ch, konstituuj�c�ch po stalet� pil��e n�rodn� existence, vytv��elo p��zniv� podm�nky pro nas�v�n� sm�si r�znorod�ch, vnit�n� nesourod�ch proud� a inspirac�. Vznikal d�siv� amalgam, v n�m� se sm�sil osv�censk� racionalismus, zbo��t�n� v�ra ve v�du, velkorusk� �ovinismus a temn� mystika.

Osv�censk� racionalita v Rusku � Hegel, Lenin a Rasputin.

Dynamiku psychosoci�ln�ch proces�, kter� vedou atomizovanou, nestrukturovanou masu k p�ijet� interpreta�n�ho syst�mu z�konitost� reality, by� byl tento syst�m zalo�en na naprost� mystifikaci, popsala nesm�rn� v�sti�n� Hannah Arendtov�:

��Masy jsou posedl� touhou uniknout realit�, nebo� ve sv� bytostn� vyko�en�nosti nejsou s to sn�et jej� nahodil�, nesrozumiteln� str�nky. Je rovn� pravda, �e jejich touha po fikci m� ur�itou spojitost s t�mi schopnostmi lidsk� mysli, jejich� struktur�ln� konzistence je nad�azena pouh�mu nahodil�mu d�n�. �t�k mas z reality je odsudkem sv�ta, v n�m� musej� ��t a v n�m� nemohou existovat, nebo� jeho nejvy���m p�nem se stala nahodilost. Lidsk� bytosti pot�ebuj� onu ustavi�nou p�em�nu chaotick�ch a n�hodn�ch podm�nek v n�jak� relativn� konzistentn� vzorec vytv��en� �lov�kem�� (H.Arendtov�: P�vod totalitarismu).

Ideov� z�zem� hnut�, kter� p�ivedlo Rusko na pr�h ���jnov� revoluce�, potvrzuje p�esnost z�v�r� H.Arendtov� � mas�m sta�ila jako osmysln�n� pro �iny my�lenkov� mystifikace, vyd�vaj�c� se za v�du. N�kolik pou�ek se stalo zprost�edkovatelem univerz�ln�ho pozn�n� �iv� i ne�iv� p��rody, historie a v�ech z�konitost� v�voje spole�nosti jako �poznan� nutnosti�.

Takov� je riziko osv�censk�ho pojet� modernity, v n�m� v sekul�rn�m sv�t� zauj�m� m�sto transcendence v�da: ��sjednocuj�c� s�la rozumu, schopn�ho dosp�vat ke konsensu m��e nahradit n�kdej�� sjednocuj�c� s�ly n�bo�ensk� tradice�!� (J.Habermas: Pozn�n� a z�jmy).

V�deck� mystifikace se prom�tala do s�mantick�ch novotvar�, kter� ned�valy ��dn� smysl. P�esn�ji �e�eno: byly srozumiteln� pouze zasv�cenc�m. Kdo nerozum�l, vypadl z kola ven. Lenin pou��val kup�. souslov� �demokratick� diktatura proletari�tu a rolnictva�, co� je zjevn� s�mantick� nesmysl. V Leninov� v�rouce to byla jedna ze spole�ensk�ch etap � projekt, kter� revolu�n� krou�ky om�laly jako modl�c� ml�nky 12 let. Podstatn� je, �e tyto mystifikace pat�ily do konzistentn�ho syst�mu, obdobn� jako H�rbingerovy koncepty �dutosv�ta�.

Lenin p�itom pou��val �teorii� jako slu�ebnou, podp�rnou slo�ku pro z�sk�n� a provozov�n� moci. �L�te�en� a nad�vky na adresu Macha a Avenaria (V.I.L.: Materialismus a empiriokriticismus) ani nep�edst�raj�, �e by m�ly n�co spole�n�ho s metodologi� argumentovan� diskuze a v dal��m kroku logicky anticipuj� Stalinovo zach�zen� s t�mi, kdo jsou ozna�eni za oponenty. Svou �v�du� ch�pali oba shodn� jako n�stroj praxe � sta�� kr�tk� kurs a d�lnick� agit�tor se od vysoko�kolsk�ho profesora neli�� kvalitou v�d�n�, n�br� jen kvantitou v�domost�. Oba znaj� z�kladn� mechanizmy v�voje sv�ta a spole�nosti. Proto je pro stalinskou epochu tak charakteristick� �porn� odpor ke genetice, kybernetice, jazykov�d� � obecn�: k propracovan�mu a strukturovan�mu my�len�, kter� se vzp�r� redukci na jednoduch� sign�ln� hesla.

V Rusku se nav�c teoretick� �arlat�nstv� roubovalo na kmen nejdivo�ej��ho mysticismu, kter� ve vn�j��ch projevech nahlod�val i ko�eny pudu sebez�chovy carsk�ho samod�r�av� v podob� �bo��ho �lov�ka� Grigorije Rasputina; sibi�sk�ho roln�ka s nezaceluj�c� se jizvou na hlav�, kterou utr�il za kr�de� kon�. Jeho vliv na carevnu (a jej�m prost�ednictv�m na d�n� v Rusku m�l ohromuj�c� rozm�ry). T�m�� ka�d� dopis, adresovan� carovi obsahuje pas� typu: "�neosly� mne, to jest na�eho P��tele a d�v��uj n�m ve v�em... pokud p�i n�s stoj� modlitby a pomoc na�eho P��tele, p�jde v�e dob�e� Kdybychom Ho nem�li, bylo by u� d�vno v�emu konec, o tom jsem pevn� p�esv�d�ena�".

Pro revoluci bylo v�ak p��zniv� i sm��len� intelektu�ln�ch a um�leck�ch elit v z�padn� Evrop�. Filosofie, etika a politick� ideologie byly od konce 18.stol. (od doby Velk� francouzsk� revoluce) ovl�dan� my�lenkou emancipace lidstva. ��Pokrok v�d, techniky, um�n� a politick�ch svobod m� osvobodit cel� lidstvo od nev�domosti, chudoby, nevzd�lanosti a despotismu� Horizontem pokroku a jeho legitimizac� je pro v�echny p��slib svobody�� (J.-F.Lyotard: O postmodernismu).

Zejm�na posledn� v�ta cit�tu je pro intelektu�ln� klima po I. sv. v�lce p��zna�n�. V�le�n� kataklysma nebylo interpretov�no jako selh�n� modernity a rousseauovsk� koncepce zdokonaliteln�ho a trvale se zdokonaluj�c�ho �lov�ka, n�br� naopak jako krach konzervativn�ch hodnot. M욝�ck� spole�nost se stala synonymem pokrytectv� a zlo�in pro �spr�vnou v�c� byl v intelektu�ln�ch kruz�ch vn�m�n jako prolomen� malobur�oazn� mor�lky. Sama malobur�oazn� mor�lka se stala v o��ch intelektu�l� zlo�inem. Projekc� t�chto hodnotov�ch posun� byla z�sadn� prom�na ch�p�n� modernity v teoretick�m z�zem� i praxi um�leck�ch avantgard. Osvobozen� (revoluce) tvo�ivosti ducha, za�alo spl�vat s revoluc� soci�ln� a politickou.

Z t�chto my�lenkov�ch gravita�n�ch pol� a soci�ln�-ekonomick�ho marasmu v�lkou vyplundrovan�ho Ruska se logicky vytvo�il velmi p��zniv� ter�n pro revoluci. T�m sp�, �e Rusko nem�lo pra��dn� zku�enosti s fungov�n�m demokracie, zcela postr�dalo by� jen z�rodky demokratick�ch instituc� a v soci�ln�m spektru se nesta�ila vytvo�it ��dn� stabilizuj�c� st�edn� vrstva.

Poselstv� zape�et�n�ho vlaku � �Dubnov� teze�.

Syst�mov� deviace, kter� ��k�me �stalinismus�, za�ala nepochybn� podstatn� d��ve, ne� se Stalin zmocnil vl�dy. Nejpozd�ji v okam�iku, kdy byl Lenin ze �v�carsk�ho exilu exportov�n do Ruska v zape�et�n�m vag�nu a po p��jezdu do Petrohradu p�ednesl u�asl�m spolubojovn�k�m zcela novou taktickou variantu v podob� tzv. �Dubnov�ch tez�ch�. Lenin v nich opustil svou vlastn� my�lenku �demokratick� diktatury proletari�tu a rolnictva�, kter� tvo�ila v�ce ne� deset let orienta�n� pil�� bol�evick�ho hnut� a vyhl�sil nesmi�iteln� boj v�em proud�m, kter� nevedou k revoluci a k �diktatu�e proletari�tu� (tento pojem je t�eba d�vat do uvozovek, nebo� nem� ��dn� ekvivalent v realit� � spole�ensk� t��dy nejsou schopn� vykon�vat politickou moc � Lenin m�l v�dy na mysli diktaturu elity, j� bylo �zk� veden� strany a paramilit�rn� organizovan� struktura, vykon�vaj�c� pokyny veden�). Strana se prost�ednictv�m tzv. �Dubnov�ch tez� vysunula mimo politick� spektrum do zcela v�lu�n� pozice � Lenin v�dom�, �i podv�dom� v dikci vyu�il v Rusku hluboce zako�en�n� p�edsv�d�en� o rusk� v�jime�nosti a mesianismu.

"Toho dne (4. dubna) soudruh Lenin nena�el p��m�ch p��vr�enc� ani v na�ich �ad�ch," � p�e v pam�tech jeden z p��slu�n�k� star� bol�evick� gardy, kter� p�i�la Lenina bou�liv� uv�tat na finsk� n�dra��. Lenin se v t�to f�zi dostal do konfliktu i se Stalinem a Kamen�vem, kte�� vid�li cestu v kompromisu. PRAVDA, kter� byla v t� dob� redigov�na Stalinem a Kamen�vem, napsala: "Co se t��e pov�echn�ho sch�matu soudruha Lenina, je pro n�s nep�ijateln�, pokud vych�z� z domn�nky, �e m욝�cko-demokratick� revoluce je dovr�ena a pokud spol�h� na neprodlen� p�erod t�to revoluce v revoluci socialistickou."

Obdobn� popisuje Stalinovu a Kamen�vovu revolu�n� vla�nost Lev Trockij: �Je�t� za��tkem dubna prohl�sil Kamen�v, �e je ��asten, m��e-li hlasovat s men�eviky a Esery pro jednotnou resoluci o Zat�mn� vl�d�. A Stalin rozv�jel teorii d�lby pr�ce mezi kadety a bol�eviky. Jak daleko do minulosti zapadly ony dni a ony teorie�?� (L.Trockij: D�jiny rusk� revoluce).

Leninovi bylo liber�ln� my�len� zcela ciz�. �il ve sv�t� my�lenkov�ch konstrukc�, kter� prom��oval podle pot�eb politick� praxe. Pokud kdy v�n� uva�oval o demokracii, pak v�dy jen v intenc�ch vnit�n�ch pom�r� VKS(b). St�t interpretoval v teorii i praxi jako �organizovan� n�sil�, v �em� my�lenkov� zcela steriln� Stalin byl jen u�enliv�m ��kem. Pracovn� t�bor, kter� je pova�ov�n za p�edch�dce gulag� vznikl na Soloveck�ch ostrovech v roce 1923 � tedy nikoli a� za Stalina, jak se �asto myln� uv�d�.

Lenin v teorii p�edpokl�dal, �e dojde k postupn�mu odum�r�n� st�tu s r�stem soci�ln� homogenity, tzn. s vyvlastn�n�m soukrom�ho majetku a jak�koli politick� plurality. Domn�val se, �e se v n�siln� homogenizovan� spole�nosti, prom�n�n� v �nediferencovanou masu bez individu�ln�ch aspirac� (Hannah Arendtov�), budou postupn� vytv��et samospr�vn� mechanizmy, kter� nahrad� roli st�tu. Koncepce vl�dy pluralitn�ch Sov�t� byla v�ak odsunuta na neur�ito je�t� za Leninova p�soben�. V obdob� �v�le�n�ho komunizmu� byly Sov�ty zcela pod��zeny dikt�tu stranick�ch komisa��, obdobn� jako arm�da.

Lenin�v projekt spole�nosti.

Z�konit� tak vznikala v�emocn� stranick� byrokracie jako NOV� T��DA se specifick�mi soci�ln�mi vazbami a z�jmy. O �nov� t��d� p�e M.Djilas (Nov� t��da), I.Deutscher (Zrazen� revoluce), daleko d��ve v�ak I.Rakovskij (1930) ve vyhnanstv� na Sibi�i: ��P�ed na�ima o�ima vznikla a vznik� velk� t��da ��d�c�ch pracovn�k�, kter� m� vnit�n� pododd�len� a roste na z�klad� promy�len�ho kooptov�n� a p��m�ch nebo nep��m�ch jmenov�n� Prvek, kter� sjednocuje tuto �novou t��du� je ur�it� forma soukrom�ho vlastnictv� � st�tn� moc��.

Vznik a p�soben� �nov� t��dy�, s jej�m� mocensk�m vzestupem se svezl i nejvy��� ���edn�k�, J.V.Stalin, vn�mala v�t�ina marxistick�ch kritik� stalinismu jako hlavn� zdroj degenerace syst�mu a deviace moci. Ve skute�nosti to v�ak byla organick� sou��st Leninova projektu spole�nosti jako soci�ln� homogenn� masy, z n� m�ly b�t vym�ceny v�echny parci�ln� z�jmy, specifick� my�lenkov� strukturace a schopnost solid�rn�ho chov�n� uvnit� soci�ln�ch skupin. To byl hlavn� d�vod, pro� po p��slu�n�c�ch jin�ch politick�ch stran a cel�ch spole�ensk�ch vrstev (bur�oasii; a n�sledn� rolnictvu, s p�edv�dateln�mi d�sledky hladomoru, jeho� ob�t� se stalo odhadem 7 milion� lid�) do�lo na pravideln� decimov�n� privilegovan�ch � stranick� a st�tn� byrokracie a v�d��ch k�dr� bezpe�nosti a arm�dy.

S Leninem ��elov� p�izp�soben�mi Marxov�mi teoriemi, redukovan�mi do slu�ebn�ch floskul�, z�skalo nov� Rusko ztracenou v�ru. A s n� i apo�toly a mu�edn�ky, vykupitelskou s�lu, personifikovanou proletari�tem, kter� plat� krv� a potem za v�eobecn� spasen� a transcendentn� c�l komunismu (kr�lovstv� bo��ho), kter� je postaven mimo interval vlastn�ho �ivota do vzd�len� budoucnosti. Z�skalo n�hradu za Boha na nebes�ch (Lenina v Mauzoleu) a jeho pozemsk�ho z�stupce a jedin�ho vyklada�e zjeven�, J.V.Stalina.

P��zna�n� n�bo�ensky zabarven� model (�kult osobnosti�) nevznikl, jak se tradovalo a� za Stalina. Sta�� si p�e��st v��atek z projevu deleg�tky petrohradsk� m�stsk� konference VKS(b), Ludmily Stalov�, p�ednesen� 14.dubna 1917: "V�ichni soudruzi t�pali do p��jezdu Leninova ve tm�!... Na�i soudruzi se dovedli jen spokojit parlamentn� p��pravou �stavod�rn�ho shrom�d�n� a nikterak nepochopili, �e lze j�ti d�le. P�ijet�m hesel Leninov�ch kon�me, co n�m napov�d� �ivot s�m��. Nebo cit�t z knihy, kterou napsal o 13 let pozd�ji (1930) Lev Trockij: �Lenin nebyl n�hodnou slo�kou d�jinn�ho v�voje, n�br� v�sledkem v�eho, co v rusk�ch d�jin�ch bylo. V�zel v nich sv�mi ko�eny co nejhloub�ji. Spolu s pokro�il�mi d�ln�ky zakou�el v�echen jejich boj po �tvrt stolet� Lenin nebyl stran� vn�j��m prot�j�kem, n�br� byl jej�m nejvy���m v�razem. Ji vychov�vaje, vychov�val sebe v n�. Jeho rozpory s v�d�� vrstvou bol�evik� byly bojem z�t�ka strany s jej�m v�erej�kem��!

M�m-li odpov�d�t na ot�zku, zadanou v preambuli dne�n�ho diskusn�ho setk�n� (Fenom�n Stalin - N�hoda nebo nevyhnutelnost?), lze, podle m�ho p�esv�d�en�, z mnou uveden� (nutn� zkratkovit�) argumentace dovodit, �e fenom�n stalinismu nebyl n�hodn�m excesem, vyvolan�m zcela, �i p�ev�n� deviantn�m jedincem, n�br� z�konit�m d�sledkem souhry soci�ln�ch a duchovn�ch zm�n, kter� byly v Rusku specificky deformov�ny a p�etvo�eny v podm�nk�ch byzantinsk� tradice. Trockij by dozajista nebyl o nic liber�ln�j�� a o nic hum�nn�j��, kdyby byl v boji o n�stupnictv� porazil Stalina�

Z�v�rem

Je nepochybn� u�ite�n� zab�vat se retrospektivn�mi pohledy. Nem�n� pot�ebn� je v�ak extrapolace historick� zku�enosti do aktu�ln�ch d�jinn�ch pom�r�. P�ed a po revolu�n� Rusko dnes v mnoha aspektech n�padn� p�ipom�n� islamistick� sv�t s vnit�n� nediferencovan�mi masami, kter� spojuje soci�ln� bezperspektivn� postaven� a militantn� ideologie (militantn� interpretovan� n�bo�enstv�), prosycen� mesianismem. Zaslou�ilo by si jist� samostatn� semin�� uva�ov�n� nad ot�zkou, m�-li pravdu Francis Fukuyama, kdy� tvrd�, �e hodnoty liber�ln� demokracie, lidsk�ch pr�v a svobodn�ho trhu jsou v�hledov� akceptovateln� i v tomto prost�ed�. V prost�ed�, kde p�sob� �ada autorit��sk�ch v�dc�, kte�� v sob� integruj� roli v�dc� n�bo�ensk�ch, politick�ch i vojensk�ch a otev�en�, �i skryt� ��d� paramilit�rn� organizace.

Za u�ite�nou bych pova�oval takovou aktualizaci dne�n�ho t�matu s ohledem na rozporn� n�zory �esk�ch i evropsk�ch intelektu�ln�ch i politick�ch elit. Zd�nliv� shodn� p��stupy k hodnocen� minulosti maj� toti� mnohdy velmi odli�n� hodnotov� i metodologick� v�chodiska. Ale to p�esahuje r�mec dne�n� diskuze.



Ji�� Svoboda
Filmov� re�is�r (Sametov� vrazi, Ud�len� milosti se zam�t�, Jen o rodinn�ch z�le�itostech, Skalpel, pros�m, aj.), b�val� �len a p�edseda KS�M (do r. 1992).
Od roku 2006 p�sob� na Universit� Jana Amose Komensk�ho jako spolu garant oboru medi�ln� komunikace
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 33308 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA