Uhde se vrátil ve skvělé formě
Josef Mlejnek
MF Dnes 27.03.2007
Bývalý politik představil v pražském Divadle Na zábradlí novou hru Zázrak v černém domě
MILAN UHDE
Zázrak v černém domě
Divadlo Na zábradlí. Komedie o dvou dílech. Režie Juraj Nvota, hrají Jiří Ornest, Marie Spurná, Igor Chmela, Leoš Noha, Alena Štréblová, Natálie Drabiščáková a další. Délka 120 minut.
Milan Uhde se po letech prožitých v politice představuje znovu jako divadelní tvůrce. V pražském Divadle Na zábradlí měla premiéru jeho hra Zázrak v černém domě v nastudování slovenského režiséra Juraje Nvoty.
Jde o měšťanskou moralitu o nápravě narušených rodinných vztahů? Jistě, ale určitě nejen o ni. Jde také o poselství, že skutečná náprava nemůže být pouhým dílem technických opatření, i o podobenství přesahující rámec jednoho rodinného dusna. Autor přichází na trh se svou kůží nejen v obrazném, ale i v doslovném smyslu, neboť jde o dílo vytvořené z tkáně jeho vlastního života.
Všichni proti všem
Scénu tvoří aseptický interiér rodinné vily z třicátých let, v první, „nasvěcující“ části se postavy pohybují ve světlých kostýmech, druhá část týkající se „jádra věci“ se propadá do černé tóniny. Jako by všichni byli proti všem a každý pokus přiblížit se jen prohlubuje odcizení. Je Otec (Jiří Ornest) skutečně nedoslýchavá podivínská troska, nebo jde jen o únikové mimikry stejně jako v případě jeho umanutého opravování, které mu usnadňuje být nesnesitelně hluchý k nepoměrně naléhavějším otázkám? Je Matka (Marie Spurná) jen až staropanensky zatrpklá dáma o hůlce pokorně dodržující „dekorum“ a snažící se neprotivit otcově vůli, nebo je v pozadí jejích reakcí a gest pečlivě skrývané zranění, celoživotní trauma?
Spor se točí kolem toho, kdo dům zdědí, ale postupně pronikáme k dědičnému „zatížení“, hned několika kostlivcům ve skříni z doby nacistické okupace a po ní. Ze synů je Dušan Igora Chmely přesvědčivější ve chvílích, kdy dává průchod nezdrženému hněvu, jeho mladší bratr Ivan (Leoš Noha) při sobeckém výhřezu žárlivosti – společně s Natálií Drabiščákovou v roli jeho ženy Táni rozehrávají svižně odlehčující etudu kolem svého stále zvracejícího potomka, při níž se vzájemně oslovují „zlati“. Nepřízemní smysl pro realitu jako by si uchovala pouze žena „bývalého ministra“ Dušana Viťka (Alena Štréblová) – ten přízemnější zdravý smysl reprezentuje Soused Křenař, instalatér, nekomentující živý komentář vyšinutého dění, kterého velice plasticky a přesně, bez bodrostí a lidovostí, ztvárnil Miloš Mejzlík.
Na hraně šílenství
Neméně plasticky a přesvědčivě se s velice obtížnou rolí dcery Šárky, jíž se zhroutil vztah i představy o vědecké dráze a jež se několikrát pokusila o sebevraždu a pokouší se o ni znovu, vyrovnala Magdalena Sidonová. Přesvědčila nás, že se pohyb na hraně šílenství obejde bez řevu a srdceryvností.
Smíření, náprava, a to nikoli vmlhavé a nezávazné budoucnosti, ale zde a nyní. A je zbytečné zkoumat, je-li étos Uhdeovy hry více židovský, nebo křesťanský. Přiznání viny, odpuštění, změna smýšlení – autor ví, co tato slova v sobě nesou a znamenají, a vědí to i jeho postavy. A díky mimořádným hereckým výkonům Marie Spurné a Jiřího Ornesta k nám poselství Zázraku v černém domě dospívá v nekrácené a neochuzené podobě.
Režie 90 %
Výkony herců 90 %
Celkový dojem 90 %
Josef Mlejnek