Grázlové, Bašný a Déjà vu

Jana Dědečková

Prezident republiky pronesl minulý týden v bruselském parlamentu projev, který doprovázel bouřlivý potlesk, ale i hlasité výrazy nesouhlasu. Jeho projev byl brilantní, ačkoli z počátku jeho hlas prozrazoval jistou nervozitu. Do formy se lehce dostal ve chvíli, kdy se část europoslanců začala projevovat jako stádo volů-bučením, ale když tatáž část europoslanců začala opouštět jednací sál, hrál už mu na tváři spokojený úsměv. Snad mu tuto spokojenost se sebou samým nenarušují zbytečné pochybnosti. Věčnou otázkou totiž zůstane, zda poslanci odcházeli kvůli jeho kritickým slovům, nebo kvůli řvoucí klace kolegů za svými zády a z galérie hostů. Jednomu „dobytku“ zavdal totiž docela dobrý důvod k odchodu i „dobytek“ druhý, který svou úctu českému prezidentovi projevoval vskutku důstojným způsobem.

--------------
Jako přímý důsledek mediálního a politického tlaku předložila vláda sněmovně vládní protikrizový balíček, jehož jednotlivé opatření podrobili socané v čele s poslancem Tlustým ostré kritice. Tolik let jsme pro tohoto poslance vymýšleli omluvy pro jeho předlistopadové angažmá v KSČ, až nám sám musel jasně ukázat, kam vlastně patří. Kaju se, ale na druhou stranu mě Tlustého lekce i obohatila : teprve teď s neomylnou jistotou zodpovídám otázku „už jste někdy viděla bývalého černocha?“

Za grázly označil ministr financí Kalousek poslance, kteří chtěli ve státní kase způsobit průvan ve výši 70miliard. No, ministr by tento výraz opravdu používat neměl, a už vůbec ne, když hovoří o svých ctihodných kolezích. Nikdy totiž neví, kdy je bude potřebovat. Obzvláště dnes, kdy je velmi těžké rozlišit, kdo ještě je poslanec koaliční a kdo opoziční. Hlasování o LS smlouvě dalo několika pravověrným pravičákům pokyn k otevřené rebelií, takže už ani nemusí předstírat odpor k oranžové a ostošest hlasují s Jyrkou. Někdo tomu říká ideová zásadovost, já to nazývám stínovým syndromem. Postihuje poslance, jejichž očekávání, že by se někdy v budoucnu stali i ministry skutečnými, už pravděpodobně nikdy naplnění nedojde.

-----------------
O aroganci moci a jejím zneužití, svobodě projevu a ohrožení nezávislostí se rozepsala všechna média v souvislostí s případem odvolání JUDr, Bašného. Poněkud v tom pokřiku zaniká podstatný fakt. A tím je skutečnost, že p. Bašný nebyl odvolán z funkce státního zástupce. Svoje vlastní spisy vedl dobře a své vlastní případy zpracovával profesionálně, za což byl chválen. To nakonec bylo veřejně řečeno. P.Bašný nezvládl řízení detašovaného pracoviště. Nic víc a nic míň. Za to byl odvolán.

Takže znovu: výborný právník a státní zástupce, špatný šéf. Nyní, vzhůru národe do boje za právo pana Bašného být vedoucím! Spolky protestují, lid žádá krev (nikoli Bašného).

A máme zde situaci, kdy jako deux ex machine vstupuje do hry pan ministr, který prostě trvá na tom, že liberecký vedoucí bude pan Bašný a hotovo. Je to podobně směšná situace jakoby pan ministr kultury revolučně vystoupil v TV s požadavkem, aby vedoucí vrátnice na zámku Buchlov byl pan Novák. Navíc jde o zásadní zásah do nezávislosti státního zastupitelství.

Nepřipomíná vám to něco? Nezažili jsme už tuto situaci?

Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů