Je to nepřetržitý rituál už od roku 1994. Auditoři Evropského účetního dvora (EÚD) vždy na sklonku roku odmítnou posvětit zákonnost hospodaření s prostředky rozpočtu Evropské unie za rok předchozí. Oficiálně udělují takzvaný „audit s výhradou“, což značí že byly nalezeny závažné účetní nepravidelnosti. Ani loni nebyla „tradice“ porušena - auditoři neodklepli čistotu rozpočtových výdajů za rok 2006 (kdy rozpočet činil celkem 107 miliard eur).
Defraudace a korupce
Rozpočet EU se pro rok 2007 navýšil na téměř 130 miliard eur a kritici upozorňují, že systém plateb je stále náchylný k defraudacím a korupci. Když se předloni auditoři Evropského účetního dvora odmítli podepsat pod rozpočtové výdaje za rok 2005, pokusila se Evropská komise (EK) hodit horký brambor odpovědnosti na členské státy. Loni tak EÚD musel zřetelně upozornit, že odpovědnost za řízení peněžních toků a za příslušné transakce nese Evropská komise a nikdo jiný.
Ačkoliv do členských států míří zhruba čtyři pětiny z výdajů rozpočtu, právě Evropská komise je zodpovědná za nastavení pravidel kontroly užití zdrojů. A v této funkci podle Evropského účetního dvora selhává již třináct let (tedy přesně po stejnou dobu, po níž jsou audity prováděny). Z třiceti tisíc zaměstnanců Evropské komise jich za zdmi oddělení rozpočtu a financí dlí celkem pět set.
Jak například vyplývá ze závěrečné zprávy auditorů, minimálně dvanáct procent prostředků z programu pomoci regionům bylo vynaloženo na nesprávné účely. Část ze sumy 32,4 miliardy eur, jíž tento program oplývá, totiž nedoputovala k farmářům, nýbrž k majitelům golfových hřišť, zábavních parků či na konta městských rad v Británii a v Dánsku nebo dokonce k provozovatelům britských železnic či německých a švédských hřebčínů a jezdeckých škol.
Za zemi, jež nejvíce zneužívá nedostatků v kontrole finančních toků EU, je všeobecně považováno Řecko. Reportér BBC Marc Maxell hovořil s tamějšími farmáři, provozovateli olivových plantáží. Nadhodnocování počtu olivovníků „pod správou“ daného farmáře prý bylo donedávna naprosto běžné. Prostředky z pokladnice EU totiž byly přidělovány na základě výsledku rovnice, do níž jako proměnná vstupoval mezi jinými právě počet olivovníků.
Nově ale prostředky plynou na základě velikosti plantáže (to zase umožňuje přiživit se výše zmíněným majitelům golfových hřišť či železnic, jejichž pozemky se zemědělskou půdou třeba jen sousedí). Řecká vláda tak bude financovat i satelitní sondáž, aby se utvrdila v tom, že olivoví farmáři velikost pozemků nenadhodnocují.
Ani řecká vláda a její zprostředkovatelské agentury ale údajně nejsou bez másla na hlavě. Farmáři upozorňují, že k nim prostředky z kasy EU plynou poněkud dlouho - praxe je prý taková, že zprostředkovatelé, dříve než poskytnou peníze majitelům plantáží, uloží celkovou sumu do banky, takže se nějaký čas těší z opravdu tučných a zcela za absence obětované příležitosti získaných úroků.
Semknutá mafie Bývalá vrchní účetní Evropské komise Marta Andreasenová potvrzuje, že osmdesát procent rozpočtu EU jde na podezřelé účely. Andreasenová, jež je nyní zodpovědná za finance UK Independence Party, byla v roce 2002 Komisí suspendována a následně vyhozena poté, co upozorňovala na nesrovnalosti a slabiny v účetních postupech EU.
V Evropské komisi prý působí semknutá „mafie“, jejímž úkolem je zastrašit další případné „šťouraly“, kteří by snad jako ona chtěli svět zpravit o účetních nepravostech.
Problémem zůstává zejména fakt, že Evropská unie používá k financování projektů takzvaných zálohových účtů. Evropský účetní dvůr nemá právo tyto účty auditovata musí se spoléhat na bankovní výpisy a zprávy příjemců.
V praxi to znamená, že skoro dvě třetiny toků fondů EU nemůže ověřovat Evropský účetní dvůr, který má přitom výhradu už k oné zbytkové části rozpočtu, na niž plně dohlédne. Finanční nesrovnalosti nejsou v Evropské unii ničím novým. Od roku 1991 financovala unie projekt rozvoje východoevropských zemí včetně Ruska. Evropský účetní dvůr odhalil, že z celkové částky sedm miliard eur bylo pět miliard vynaloženo neoprávněně.
Problémem je také to, že účetní dvůr nevládne žádnými právními nástroji, pomocí nichž by mohl nastolit pořádek. Narazí-li auditoři na podvod nebo nepravidelnost, předají tuto informaci orgánům EU, zejména protikorupčnímu úřadu OLAF (L’Office européen de lutte antifraude). Tím snaha o objasnění finančních záhad obvykle končí, protože pravomoci OLAF jsou velmi omezené.
