Silnější zbraně pro poplatníky

Dušan Šrámek

Profit 11.6.07

DAŇOVÉ ŘÍZENÍ

Zlepšit postavení daňového poplatníka před finančními úřady má novela zákona o správě daní a poplatků, která má velké šance na schválení.

Dosavadní stav, kdy finanční úřady mnohdy vydají rozhodnutí bez náležitého odůvodnění, by měl skončit. Poslanec Michal Doktor (ODS) ve Sněmovně uspěl se změnou daňového řádu, upřesňující dosavadní povinnost úřadů.

Rozhodnutí bude muset obsahovat odůvodnění, v němž finanční úřad „stručně a jasně uvede důvody pro vydání rozhodnutí“. V odůvodnění rozhodnutí, které bylo vydáno na základě dokazování, úřad dále uvede, které skutečnosti má za prokázané a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění. Součástí bude muset být také informace, jakými úvahami se úřad při hodnocení důkazů řídil a jak věc posoudil po právní stránce.

Výjimkou z povinnosti zůstanou případy, kdy úřad bude beze změny reagovat na tvrzení poplatníka nebo kdy je odůvodnění poplatníkovi detailně známé z jiného dokumentu (v takovém případě však úřad musí na jiný dokument odkázat). Další možné výjimky může stanovit jen zákon.

KONEC BEZBRANNOSTI
„Současná úprava dovoluje finančnímu úřadu dojít k rozhodnutí a nezdůvodnit je. Můj návrh vycházel z předpokladu, že součástí rozhodnutí musí být též odůvodnění, vyhotovené stanoveným způsobem,“ vysvětluje poslanec Doktor. Dosavadní stav podle něj neposkytoval potřebnou právní jistotu a nebyl ani v souladu s celoevropským trendem.

Také z reakcí čtenářů Profitu vyplývá, že postavení daňového poplatníka vůči takzvanému správci daně občas připomíná stav mezi bezprávným a všemocným. Při dokazování mnohdy leží veškerá tíže důkazů na bedrech podnikatelů, zatímco úřady nemusejí zdůvodňovat prakticky nic. Kontrolovaný podnikatel tak vlastně ani neví, jak se úředníci vypořádali s jím předloženými či navrženými důkazy.

Změnu považuje za velmi důležitou i prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Myslím, že součástí tohoto ustanovení by měl být i závěr, že bez řádného zdůvodnění je rozhodnutí právně neúčinné,“ říká.

Podle Drábka by v zákoně mělo být také explicitně řečeno, že zdůvodnění musí být věcné. Tedy v něm musí být popsány konkrétní důvody tvrzení či rozhodnutí, a ne jenom formální odkaz na konkrétní právní normy, podle nichž správce daně postupoval. Dodejme, že podobným pravidlem se podle nového správního řádu musí řídit rozhodnutí vydaná v běžném správním řízení (podrobnosti v Profitu č. 6/2007), pro daňové řízení však platí speciální úprava.

Přijaté zlepšení vítá i Svazu průmyslu a obchodu. Podle ředitele svazové sekce ekonomiky a účetnictví Tomáše Bartáka by mělo být zdůvodňováno nejenom každé rozhodnutí, ale i takové tvrzení finančního úřadu, které je v rozporu s tvrzením poplatníka. „I to by mělo být řádně a po věcné stránce zdůvodněno, aby na něj poplatník mohl účinně reagovat,“ domnívá se Barták.

LHŮTY PRO FINANČNÍ ÚŘAD
Novela také reaguje na dosavadní zkušenosti s institutem ochrany před nečinností finančního úřadu v daňovém řízení. Praxe totiž ukázala, že tato více než rok platná novinka je nedostatečná. Poslanec Doktor proto do zákona přidal lhůty pro finanční úřad - při jejich nesplnění se správce daně ocitá v prodlení.

Poplatníkovi samozřejmě zůstává možnost, aby na prodlení sám upozornil. Nově je také stanoven výslovný postup pro nadřízený úřad, jak v případě takového prodlení postupovat: Dozví-li se nadřízený správce daně o nečinnosti podřízeného úřadu, musí učinit „opatření k odstranění nečinnosti“ (podrobnosti v rámečku).

Závazné lhůty pro finanční úřady dostaly v zákoně přednost před právem poplatníka na stížnost. „Praxe je totiž taková, že žádný poplatník nechce dráždit správce daně, pokud není rozhodnut řízení ukončit soudem. Z uvedeného důvodu dáváme přednost závazným lhůtám pro správce daně před práplacená vem stížnosti ze strany poplatníka,“ obává se možné šikany Tomáš Barták.

Šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek vítá, že přijatá změna směřuje k posílení právních jistot podnikatelů a k alespoň částečnému vyrovnání postavení úřadu a poplatníka. Připomíná jen, že ustanovení týkající se ochrany před nečinností jsou obsažena v návrhu nového daňového řádu - takže je ke zvážení, zda přijímat zvláštní novelu. Podle poslance Doktora však může být přijetí zcela nového daňového řádu záležitostí až několika let, přitom kritizované poměry by měly být změněny co nejdříve.

PRŮHLEDNĚJŠÍ DOKAZOVÁNÍ
Dalším nešvarem dosavadní praxe je stav, kdy finanční úřad může provádět daňovou kontrolu i bez účasti kontrolovaného subjektu - včetně výslechu svědků a podobně. Tuto možnost už před časem napadl jako nezákonnou i ombudsman. „Do novely jsem se pokusil promítnout zásady spravedlivého procesu v daňovém řízení. Považuji za zcela nepřípustné, aby úřady v průběhu kontroly prováděly takzvanou vyhledávací činnost a při ní vyslýchaly svědky bez účasti kontrolovaného poplatníka. Dosavadní postup je zcela v rozporu nejen s ústavně zaručeným právem vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, ale i v rozporu s judikaturou,“ vysvětluje Michal Doktor.
Novela posílí také právo poplatníka nahlédnout do svého spisu, aby mohl prověřit určité skutečnosti. Dosavadní úprava je podle Doktora nedostatečná.
Dodejme ještě, že Senát sice v minulém týdnu vrátil novelu do Sněmovny s pozměňovacími návrhy. Ty se však týkají jen nesouvisejícího „přílepku“. Očekává se tedy, že změny spočívající ve zlepšení postavení poplatníků to už neohrozí.

***

OCHRANA PŘED NEČINNOSTÍ FINANČNÍHO ÚŘADU
Daňový subjekt (poplatník) je oprávněn svým podnětem upozornit nejblíže nadřízeného správce daně (finanční úřad), že nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože
- nevydal rozhodnutí, ačkoliv uplynulo šest měsíců ode dne, kdy byl vůči poplatníkovi učiněn poslední úkon v řízení, kterého se předpokládaná nečinnost týká,
- nevydal rozhodnutí, ačkoliv již došlo k soustředění podkladů potřebných pro vydání tohoto rozhodnutí,
- marně uplynula daňovým zákonem stanovená lhůta, v níž měl finanční úřad provést úkon,
- neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu obvyklá. Nadřízený správce daně podnět prověří a pokud je důvodný, přikáže finančnímu úřadu, který zásadu postupovat v řízení bez zbytečných průtahů porušil, odstranění zjištěného porušení. Nedojde-li k nápravě finančním úřadem, který zásadu porušil, do 30 dnů od doručení podnětu poplatníka, zjedná nadřízený správce daně nápravu ve své působnosti, popřípadě ve věci rozhodne sám nebo pověří jiný věcně příslušný finanční úřad ve svém územním obvodu tak, aby náprava byla provedena bezodkladně. Opatření proti nečinnosti učiní nadřízený správce daně i tehdy, nezahájí-li příslušný finanční úřad řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední.

Pramen: přijatá novela zákona o správě daní a poplatků