Liberálné revoluce, nebo jen první krok

Zbyněk Klíč

Cevro revue

Posledních několik let ve střední Evropě je ve znamení ekonomických liberálních reforem. Socialistické rozhazování přivedlo země k astronomickým dluhům a především černé budoucnosti. Maďarská, slovenská a česká ekonomika proto čekaly na reformu svého fungování.

Maďarský finanční systém
V Maďarsku platí občané a podniky daň z příjmu právnických osob a zisku, daň z příjmu fyzických osob, DPH, spotřební daň, daň z provozu motorových vozidel a jejich registrace, dále daň energetickou, ekologickou, inovační příspěvek a příspěvky do fondu Národně kulturního programu a od roku 2006 také daň z luxusu (z nemovitostí nad 100 mil. maďarských forintů, zhruba 1 080 000 Kč). Kromě toho občané platí poplatky a místní daně. Daně z příjmu jsou v Maďarsku daněny 20 % v případě podílu na zisku, 25 % dividendy a 22 % daň finančních institucí. Rokem 2006 byla zavedena také 20 % daň z úroku a prodeje akcií, (nezdaněny zůstávají státní dlouhodobé dluhopisy), ze 44 na 54 procent se zvýšila daň z naturálních příjmů.
Daň z příjmu právnických osob činila v loňském roce 16 %, v letošním roce je tzv. daní solidarity fakticky zvýšena na 20 %. Zajímavostí je tzv. zjednodušená podnikatelská daň, které mohou využít ty právnické osoby, jejichž celkový roční příjem v daňovém roce nepřekročí hranici 15 milionů forintů. Původní sazba zjednodušené podnikatelské daně ve výši 15 % byla od roku 2006 zvýšena na 25 %.
Příjmy fyzických osob jsou daněny sazbami 18 a 36 %. Do té první spadají výdělky do 1 550 tis. HUF (cca 170 tisíc korun), do druhé tuto sumu přesahující, přičemž horní sazba byla v roce 2006 snížena o dva procentní body z původních 38 %. Maďaři při danění využívají řadu odpočtů – podle výše mzdy či počtu vyživovaných dětí. Od daně z příjmu osob výdělečně činných je osvobozena minimální mzda, která byla v roce 2006 zvýšena na cca 6 700 Kč. Maďarská daň z přidané hodnoty byla do roku 2006 vybírána ve třech pásmech – 5, 15 a 25 %. Nižší sazbou byly daněny oleje, bylinné čaje či léky, 15 % potraviny či lékařské pomůcky, třetí sazbou pak ostatní zboží. V roce 2006 došlo k vyrovnání dvou nejvyšších sazeb, když nejvyšší byla 1. ledna snížena z 25 na 20 %, patnáctiprocentní se pak zvýšila na 20 % od září. Pevným prvkem maďarského daňového systému jsou i spotřební, energetické a ekologické daně a poplatky.

Rovná daň na Slovensku
Pilířem daňové reformy na Slovensku bylo zavedení jednotné sazby pro daně fyzických osob, podniků a DPH ve výši 19 %. Přibližně stejnou sazbou jsou daněny i různé druhy alkoholických nápojů. Od 1. ledna 2004 byla zrušena dědická a darovací daň a daň z převodu nemovitostí. Kromě berní reformy středopravicová vláda Mikuláše Dzurindy realizovala i reformu penzí, sociálního systému, zdravotnictví, vzdělávání, veřejné správy a veřejných financí. Základní filosofií důchodové reformy je zavedení smíšeného systému financování, zejména zavedení II. kapitalizačního pilíře. Stejně jako Česká republika i Slovensko reformovalo svůj sociální systém ve směru zvýšení kontroly, adresnosti a zamezení zneužívání systému dávek. Zachován sice zůstal princip celoplošného poskytování přídavků na dítě, ale snížila se částka pro jeho poskytování. Stanovena byla také maximální částka pro dávky sociální pomoci.
V rámci téže reformy bylo zdravotní pojištění rozděleno na dvě části – povinné, založené na principu solidarity, vykonávané zdravotními pojišťovnami, a doplňkové. Zákon též zaváděl poplatky u lékaře, ty však socialistický premiér Fico po svém nástupu k moci zrušil. Školská reforma převedla kompetence v rámci základního a středního školství ze státní správy na samosprávu a otevřela vysoké školství soukromým zdrojům.

Polsko na reformy teprve čeká
V ekonomické oblasti došlo k nejmenšímu posunu v Polsku. Vláda bratří Kaczynských se zaměřila zejména na boj s korupcí a řešení hospodářské kriminality. V Polsku momentálně platí právnické osoby 19 % daň, pozoruhodný je nicméně pokles této sazby z 34 %, platné v roce 1999. Základní daň z přidané hodnoty činí 22 %, snížená na dětské zboží, léky a zdravotnické pomůcky 7 %, na zemědělské produkty 3 %, na internet, export a další vybrané produkty se nevztahuje žádná daň. Spotřební daň je v Polsku uvalena na širší paletu zboží než u nás a její sazby jsou zpravidla vyšší. Personální daň je progresivní (v roce 2007 došlo k jejímu celkovému snížení), neplatí však pro rolníky.
Českou reformu široce popsala česká média. Současné progresivní zdanění poklesne u fyzických osob na 15 procent pro všechny plátce, avšak počítané ze superhrubé mzdy, od roku 2009 pak pouze na 12,5 % (zhruba 19 % z hrubé mzdy). Podnikové daně budou každoročně klesat o jeden procentní bod s cílovou sazbou 19 % v roce 2010. Snížená sazba DPH stoupne z 5 na 9 procent, stejně tak se zvýší i daň z cigaret. Součástí změn je i reforma sociálního a zdravotního systému. Více informací najdete v dalších příspěvcích tématu a v grafické příloze uvnitř tohoto čísla.