ČSSD a totalitní vůdci

Zbyněk Klíč

blog.idnes

Socialističtí politici se před volbami zhlédli v totalitních vůdcích. David Rath má vzor v Adolfu Hitlerovi, Jiří Havel ve Stalinovi (a Lišku přirovnává k von Neurathovi). Kde se bere v představitelích ČSSD ta drzost brát do úst tato jména?

Teze a – finanční krize naplno odhaluje rozdíly mezi stranami a ukazuje na charakter jednotlivých politiků. V ČSSD zřejmě dřímá velký komplex méněcennosti, který si strana vylévá v adoraci nacistických a komunistických pohlavárů.

Teze b – ČSSD nemá žádný program, proto hledá inspiraci v tom nejjednodušším, tedy radikálním a všezahrnujícím (tedy totalitním).

Teze c – ČSSD je spolek nesourodých politiků, pro něž myšlenka neznamená nic a moc všechno (stejně jako pro Hitlera a Stalina). Je pak s podivem, jak taková parta ještě může držet dohromady.

Teze d – ČSSD zvolila neotřelý typ předvolební kampaně, kdy se snaží hrát na city voličů a buď jim dodat jistotu, nebo je vystrašit. Obojí může být účinné.

Teze e – sociální demokracie se vždy vyznačovala kultem vůdcem, nebo chcete-li, dnešním jazykem – demokratickým centralismem. Odkaz na autoritu jen dokazuje bezradnost socialistických lídrů.

Teze f – Paroubkova parta je skutečně spolkem vyznavačů autoritativních vůdců, kteří potlačovali lidskou svobodu, zabíjeli nevinné a přesvědčovali všechny o své pravdě. Tomu nechci věřit, protože i řada členů ČSSD je bezesporu prodemokratická. Politiku však tvoří lídři, a pokud má ČSSD ve svém čele takové reprezentanty, pak si na ní dejme dobrý pozor. Nemuselo by zůstat pouze u trestání bohatých…