Fotbal není věc veřejná

Zbyněk Klíč

blog.idnes


Jeroným Tejc, člen Výboru pro bezpečnost za ČSSD, včera přišel v Událostech komentářích s revolučním tvrzením. Fotbal je prý dle něj věc veřejná. Opírá se o dřívější rozsudky všeobecných soudů, které se zabývaly korupcí v nejpopulárnějším sportu. Takový argument je však zavádějící.


Provozovatelem české fotbalové ligy je Českomoravský fotbalový svaz, který dostává štědré dotace od státu, Sazka dotuje jeho mládežnickou část a sám je zodpovědný za reprezentaci, která je také v jistém smyslu reprezentací státu, a tedy veřejným subjektem. Uhájení dobrého jména (ač ČMFS o něj již dávno svojí nekompetentností přišel) je veřejným zájmem. Odsoudit korupčníky tedy bylo vhodné s ohledem na dobré jméno českého fotbalu ve světě i potenciální sponzorské kontrakty reprezentace. Fotbalové násilí je však něco docela jiného.

Tejc také použil přirovnání s bankou – prý, když jí vyloupí, zasahuje policie, které však instituce nic neplatí. Podobně by to mělo být i s fotbalem. I toto srovnání pokulhává – banka spravuje jak soukromé, tak veřejné finance a zásah policie je tak adekvátní. Přepadení je teoretickým ohrožením českého bankovního sektoru, protože zasahuje i do těchto veřejných peněz, a jako takové je její jde zastavení také veřejným zájmem. Zasahuje snad policie v supermarketech nebo tramvajích?

Kde je odpovědnost klubů?
Fotbalové utkání naproti tomu je soukromým podnikem. Zisk ze vstupného připadne celý pořadateli, stejně jako z prodeje reklam a suvenýrů. Vedle toho však bezpečnost na stadionu zajišťuje veřejnoprávní subjekt. Už v tomto bodě je tedy značný nepoměr. Svoboda odedávna souvisí se zodpovědností a v tomto případě se zdá je naplněna jen jedna strana rovnice.

Přitom zajištění pořádku na stadionu není obtížné – stačí nainstalovat kovové rámy, spustit kamerový systém a identifikovat fanoušky, resp. zakázat těm konfliktním vstup na stadion. Dnešní násilí na stadionech je totiž primárně odpovědností klubů, resp. pořadatelské služby – není to jednou, co fingovaní fanoušci pronesli na stadion kovové předměty či nože a takových svědectví jsou desítky. Kontroly u vstupů jsou ledabylé a stejně tak pořadatelská služba uvnitř stadionu je přinejlepším koloritem, nikoliv však bezpečnost zajišťující institucí.

Požadavek fotbalových klubů na zachování statu quo, tedy policie na stadionech, je alibismem. Cenově na ochranu kluby mají – stačí šetřit při nákupech hráčů a zavést platové stropy. Finance na ochranu fanoušků se pak najdou.

Spor o to, kdo bude hlídat fotbalové rowdies je sporem o odpovědnost – zda i nadále bude možné spoléhat se na policii jako veřejný subjekt, aby zajišťovala bezpečnost deseti tisícům lidí, nebo budou pořadatelé přinuceni více se zabývat bezpečností a prevencí na stadionech a uvědomí si, že pořadatelství fotbalového zápasu není jen vyděláváním peněz.