Ekologie nebo nový „vědecký světový názor“?
Michal Petřík
(reakce na dnešní environmentalistickou diskusi) Nedávno jsem nabídnul čtenářům internetových médií svůj článek (<http://www.blisty.cz/art/32738.html>), který vyšel vloni v listopadu v časopise Euro (vůbec jsem tenkrát netušil, jak bude toto téma začátkem letošního roku populární.) Šlo o recenzi dokumentárního filmu Nepříjemná pravda (An Inconvenient Truth, USA 2006, režie D. Guggenheim), jehož jediným protagonistou byl bývalý Clintonův viceprezident Al Gore. Tvůrci filmu získali před několika dny od místní filmové akademie hned několik oscarových sošek. Někomu už toto samo o sobě možná postačí k tomu, aby se nahlas smál všem, kteří měli ke způsobu, jakým film oslovoval diváka, své výhrady. Na svůj článek - filmovou recenzi - jsem obdržel několik reakcí čtenářů, z nichž dnes vyberu ty nejtypičtější „vědecké argumenty“, s nimiž polemizuji.
Sledování člověka jakožto součásti živé přírody je samozřejmě předmětem zkoumání mnoha vědeckých disciplin z oblasti přírodních věd. Problém ale vzniká v okamžiku, pokud tito přírodní vědci chtějí formulovat svá konkrétní doporučení pro to, jak má člověk jednat jako společenský tvor: kterých kroků se má volně a vědomě zříci (=nesmí), ke kterým by naopak měl uvědoměle přistoupit (=musí), případně jakým způsobem by měl vytvořit své priority a preference pro všechny ty své činnosti, které se mezi těmito dvěmi extrémními póly (nesmí a musí) nacházejí, čili všechno to, co člověk může a nemusí činit.
Například v USA po II. světové válce zaujal širší veřejnost svým výzkumem sexuálního chování člověka entomolog a zoolog Alfred Kinsey (1894 - 1956.) A ačkoliv jeho výzkum samozřejmě nebyl prost různých kontroverzí a mnohých etických problémů, je jeho autor dodnes považován za jednoho ze zakladatelů sexuologie jako samostatné vědní disciplíny.
Obdobně o několik let později se biologickému a antropologickému pohledu na chování člověka věnoval britský zoolog a etolog Desmond Morris (narozen 1928). Proslavil se i u nás zejména svým původně poněkud kontroverzním dílem Nahá opice (1967), avšak jeho celkový příspěvek k poznání lidského jednání jako biologického druhu zůstává nezpochybnitelný. V každém okamžiku je však zde jasné, že nejde o společenskovědní či dokonce politická doporučení, ale o (například statistická šetření opřené) zkoumání čistě biologických projevů člověka, které patří, podobně jako například lékařství, do přírodních věd, a nikoliv do oblasti věd společenských. Každá z těchto oblastí pak také disponuje jinými metodami, kterými zkoumá předmět svého studia. Jistá studentka „environmental science“ mi ve svém zoufalství nad mými neznalostmi přírodních věd napsala: „ZEME PLACE KVULI VAM!!!!!!!!!!!!!
(…) Jelikož z Vaší reakce jsem mela opravdu pocit ze o tomto tématu slyšíte poprvé v živote, Rada bych se Vás zeptala zdali když se zamýšlíte nad Vašimi znalostmi v oboru přírodních věd a ekologie, k jakému závěru dojdete?(...) Z hluboké duše jsem zklamána Vaší reakcí a neprofesionálním způsobem. Z Vašeho článku jsem byla akorát schopna přečíst kritiku a nesouhlas, bohužel nezaložené na adekvátních a plnohodnotných argumentech. (…) Student oboru aplikovaná ekologie mi ve svém pětistránkovém mailu píše: Jedinou, podle meho nazoru ale nepodstatnou, pravdu mate v tom, ze dany dokument byl trochu vice emotivne ladeny (viz vypraveni o Alovych clenech rodiny.) ...(...) znate lepsi metodu, jak lidi presvedcit ke zmene jejich chovani ? (...)
Neni to prednaska pro vrchni ekologickou elitu na akadem icke pude, ale jde o to, aby to zmenilo lidske chovani.(...) Vypada to, jako byste zapominal, ze lide jsou take zive bytosti vyvinuvsi se z prirody, presneji ze zvirat. Samozrejme ze clovek potrebuje nejakou radost, mit volnost a jine veci (stejne jako kazdy jiny tvor) (M. Petřík : A v tomto je přesně zásadní spor : člověku nepostačuje ten stupeň volnosti, jaký obvykle postačuje zvířatům, člověk jako společenský tvor se zde od ostatní živé přírody liší natolik, že přístupy přírodní vědy ekologie, kterou naprosto ctím a respektuji, a které plně a bezezbytku postačují právě pro popis živé přírody, přestávají postačovat tam, kde jde o člověka jako společenského tvora předmět studia společenských věd)
ale alarmujici je, kam nas tyto, v nasem podani zvracene potreby, vyvijene technologie a v neposledni rade kapitalisticke smysleni a konzum, zavedlo. Podivejte se okolo sebe, treba v obchodech, kolik jen vyrobku je tam k dispozici. (...) Konzumni zivot je to nejhorsi, co nase spolecnost vyvinula. (...) Takto smýšlející mladí vědci mají v podstatě dvě základní možnosti: buď bude pokračovat tímto dosavadním způsobem, který naznačují, nebo toto své znepokojení nad stavem světa vyjádřit poněkud obvykleji, jako to ostatně činí většina jejich vrstevníků. Pak doporučuji návštěvu nějakého vhodného rockového konceru a odreagovat se poslechem nějaké vhodné písničky, například této od skupiny Kabát: Porcelánový prasata Porcelánový prasata prachama narvaný Auta chaty bazény a ruce špinavý Dámy celý ze zlata co zlatý zuby maj Chovaj si ty svý prasata a občas jim i daj
Refrén: Tak jdem proč ne všechno to rozbijem Tak jdem proč ne trochu si užijem Instituce blbostí jo jsou i takový Co zvedaj ruce na povel paňáci hadrový BMW co vozej vozící se prdele Co bojej se že se tu něco semele Pomazaný hlavy co maj patent na rozum Držky plný žrádla kosti odhazujou psům Televizní bedny kde nám tyhle chlapy lžou Rozbijem je taky i když za to nemůžou
Problém je totiž v tom, že ačkoliv se mnohé s ekologií související disciplíny (stále z oblasti přírodních věd) zabývají některými projevy člověka jako každého jiného živočišného druhu, někteří uživatelé těchto disciplín pak automaticky přistupují k různým naléhavým doporučením, které ovšem kategoricky kladou na člověka jako na společenského tvora, nikoliv tvora biologického. Taková doporučení jsou ale vždy předmětem studia společenských věd, nikoliv přírodních věd, a je nezbytné respektovat ta pravidla společenskovědního diskursu, kterým se liší od věd přírodních. Film An Inconvenient Truth, o kterém je zde řeč, byl přesnou ukázkou tohoto přístupu. Nešlo o ekologii, a za ekologa či jakéhokoliv jiného, obdobného přírodního vědce se bývalý vrcholný politik USA ostatně ani nevydával. To, co bylo předvedeno, by bylo možno označit za propagaci politické ideologie enviromentalismu či ideologie ekologismu.
Ekologickým zkoumáním se Al Gore skutečně nezabýval, zcela jistě k tomu v žádném případě ani nesměřoval, a nepodezírají jej z toho ani jeho zastánci. Klíčem k pochopení podstaty tohoto „dokumentárního“ filmu je tedy dotaz, který se objevuje v závěru e-mailu dalšího čtenáře: A nebo tato záležitost souvisí s politikou více, než je nám nestraníkům či prostým občanům pochopitelné? Srovnejme tedy to, o čem hovoří Al Gore a citovaní pisatelé s tím, co je skutečně předmětem činnosti příslušného vědeckého pracoviště z oboru ekologie.
U nás je jím především Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky. Je pokračovatelem části vědecké aktivity bývalého Ústavu systematické a ekologické biologie ČSAV v Brně a Ústavu krajinné ekologie ČSAV v Českých Budějovicích. Předmětem hlavní činnosti ÚSBE je vědecký výzkum zaměřený na analýzu dynamiky přírodních systémů, jejichž základní charakteristikou je prostorová a funkční dynamika v jistém zjednodušení sledovatelná na základě analýzy toku energie, látek a informací daným systémem. Vědecká činnost ÚSBE se orientuje na systémový přístup výrazně spojený s metodologickou náplní širšího oborového pojmu systémová biologie/ekologie.
Dalším pracovištěm je například Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR <http://www.ibot.cas.cz/invasions/index_cz.htm>
Nadměrný počet výrobků k dispozici v obchodech, kapitalistické smýšlení a konzumní životní styl, či přesvědčování lidí ke zcela konkrétní změně jejich chování předmětem zkoumání ekologie jako přírodovědné vědní disciplíny v žádném případě není. Přesně k takové změně lidského chování však směřoval zmiňovaný film Al Gora, patřící do žánru běžné politické agitace.
Michal Petřík Autor je poradce prezidenta
|