Lisabonská smlouva opět na programu
Jana Dědečková
Dnes odpoledne začne poslanecká sněmovna znovu projednávat ratifikaci Lisabonské smlouvy. Europoslankyně Jana Bobošíková na svém blogu barvitě popisuje důsledky ratifikace jako zradu na občanech, téměř volá do zbraně, protože Lisabonská smlouva údajně poskytne kompetence ozbrojeným složkám sousedních států, aby zasahovaly proti našim občanům (nám snad ty kompetence upírá?), a dojemnou zpovědí Jany z Arku přesvědčuje čtenáře, že obavy ze ztráty suverenity rodné vlasti byla jediným důvodem její kandidatury na prezidentku za KSČM. Vrchol této trapné patetické zpovědi dokumentuje fotografie Bobošíkové nad kbelíkem s hořící LS. V médiích se ke slovu opět dostaly půl roku natočené a příležitostně vždy opakované prohlášení rebelů z ODS, jejichž výroky o zásadovosti mají asi takovou působnost, jako pětkrát opakovaný vtip. V diskusích se už hádá každý s každým a emailovou schránku mám zahlcenou tak protichůdnými názory těch "nejpravověrnějších" odeesáků, že občas nevím čí jsem.
Jedni spílají ODS, že nemají koho volit, protože ODS dala do čela kandidátky Zahradila, který zradil svatou víru euroskeptiků a je prý z něho eurohujer, druzí žehrají , světe div se, že pro ně jako pro eurooptimisty je nemožné volit kandidátku v čele se Zahradilem a litují, že ODS nemyslela na to, že o hrstku euroskeptiků-nekomunistů se popere hned několik stran (ODS, Libertas a Mach, Havlík), ale k pravici se hlásící eurooptimisté nebudou mít koho volit. Což mimochodem pokládám za argument zcela lichý, protože na kandidátce ODS je dostatečně velký výběr mezi jedněmi i druhými. Stačí si jen o kandidátech něco zjistit a dát jim preferenční hlas. Což nakonec dělám už léta.
Nevěřím příliš na průzkumy veřejného mínění, které uvádějí, že až 80% voličů ODS je pro ratifikaci LS, ale musím přiznat, že druhých emailů je mnohonásobně více, než těch prvních, což do jisté míry s průzkumy koresponduje. Rovněž se stále aktivně účastním politického a veřejného života a mohu potvrdit, že v ODS a mezi jejími voliči je mnohem méně vášnivých odpůrců LS, než se často prezentuje. Domnívám se, že vývoj členské a voličské základny směrem k pozitivnímu vnímaní EU neuniknul jen některým poslancům ODS, ale především zakladajícímu členu ODS Václavu Klausovi, který do sporu o LS promítnul především svou osobní nechuť k člověku, který si ho dovolil nahradit v čele strany a ještě k tomu být předsedou úspěšným.
Já sama pochopitelně, stejně jako převážná většina občanů, nejsem schopna posoudit, nakolik nás ratifikace LS zbaví suverenity, ale vím, že i ta nejlepší smlouva se v rukách právníků, kteří jsou schopni dokonce i tečky a čárky vysvětlovat nejméně patnácti způsoby, může stát zbraní stejně dobře jako jejím opakem. U nás normálních lidí je souhlas s tak složitým dokumentem otázkou víry, nebo lépe řečeno, ztotožněním se s výkladem člověka, kterému věříme. Václav Klause si nikdy nepřestanu vážit, ale věřit už mu nemohu. Svůj postoj k LS si ve své prezidentské roli dovolit může a je dobře, že ho prezentuje. Ve funkci předsedy vlády by se ale nechoval jinak než Mirek Topolánek. Sám velmi dobře chápe rozdíl mezi těmito rolemi, což nakonec mnohokrát zdůrazňoval svým kritikům v době své první prezidentské kandidatury.
Situace předsedy vlády je velmi složitá a rozhodně mu není co závidět. Nesourodá koalice, vlastní poslanci frustrování nenaplněnými ambicemi po uznání a důležitých postech, obdaření pouze stupňujícím se vyděračským potenciálem, rudooranžová opozice, zelené naivky a lidovecký populista, hospodářská krize…… a do toho všeho má uřídit Evropu za zády s Paroubkem, který by „všechno dělal lépe“. A jak jsem psala výše, rozhádané voličstvo a pátrání, kdo koho zradil, kdo je nejlepší, kdo by byl lepší, kdo je blbý a kdo ještě blbější, kdo určitě vyhraje, kdo určitě prohraje.
LS jistě má své chyby, ale vše čím nám byrokraté z Bruselu škodí, to vše už naši poslanci přijali, mnohdy i s předstihem, a prezident Klaus podepsal. To vše už naše životy ničí, tak čím ještě chcete apelovat pane prezidente, Aleno Páralová, poslanče Schwippele, Rajninci, Tlustý ? Samotná ratifikace smlouvy je jen třešnička na dortu, který jste již dávno upekli. Poraďte mi, čím by svou národní suverenitu měli bránit lidé jako já, jejichž děti našly svůj druhý domov v zahraničí a mají nejen práci, ale především mnohem lepší právní ochranu, než jste jim zajistili vy v rodné vlasti? Prezentovat jim vaše argumenty, tak se mi vysmějí. A právem.
Už za pár hodin se ve sněmovně opět strhne bitva. Bude zajímavé ji sledovat.Ať chceme nebo ne, ať politiky milujeme nebo nenávidíme, vždy hrají o naše životy. Měli bychom moc dobře vážit, komu je ve volbách svěříme.
Jana DědečkováBývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů
