Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Začíná čerpání z dalšího evropského zdroje

Milan Cabrnoch


Jednotlivé členské země EU začínají čerpat z takzvaného globalizačního fondu Evropské unie. Jde o nový fond, původně určený ke zmírnění dopadů globalizace na zaměstnanost. Ve fondu je na tento rok 500 milionů euro, stejně jako na rok 2010. Češi zatím nepožádali.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl vytvořen nařízením (ES) č. 1927/2006. Pravidla pro čerpání z tohoto fondu byla posléze upravena nařízením č. 546/2009. Globalizační fond byl zřízen pro roky 2007 až 2013.

Co to je Globalizační fond?

Takzvaný Globalizační fond je určen na podporu zaměstnanců, kteří byli propuštěni v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací. Je určen pro ty případy, ve kterých má propouštění značný negativní dopad na regionální nebo místní ekonomiky. Zejména jde o případy, kdy dochází k velkému nárůstu dovozů do EU, rychlému poklesu podílu EU na trhu v daném odvětví nebo k přemístění produkce do třetích zemí.

Jaká jsou pravidla pro čerpání pomoci z globalizačního fondu?

Původně byla pomoc Globalizačního fondu určena pro případy, kdy bylo během čtyř měsíců propuštěné nejméně 1000 zaměstnanců jednoho podniku, případně zaměstnanců jeho dodavatelů či odběratelů. Dále bylo možné čerpat pomoc i pro případy, kdy bylo během devíti měsíců propuštěno 1000 zaměstnanců malých a středních podniků v jednom odvětví a regionu. Pomoc mohla činit nejvýše 50%, druhou polovinu nákladů na program hradí stát, který o pomoc požádal.

Nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci bylo upraveno v roce 2009. Do konce roku 2011 lze požádat o pomoc i pro případy, kdy je propouštění způsobeno v důsledku světové finanční a hospodářské krize. "Anti-globalizační" fond se tak stává fondem "anti-krizovým". Snížily se i počty propuštěných, a to z 1000 na 500, jak v jednom podniku, tak v jednom odvětví a regionu. I nyní lze požádat o pomoc i v případech, kdy kriteria nejsou splněna. Pomoc může dosahovat až 65% skutečných nákladů.

Pomoc může být směrována do oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem pomoci je v krátké době opět propuštěné zaměstnance zaměstnat. Pomoc je směřována do oblasti zvyšování kvalifikace, rekvalifikace, zvyšování dovedností, ale i pomoci při hledání zaměstnání. Z pomoci tedy nejsou vypláceny dávky, ani není pomoc určena pro zaměstnavatele.

Jak vypadá čerpání z fondu?

Je to smutný pohled. Z celkového objemu 500 milionů Euro na rok 2009 je v polovině října vyčerpáno pouhých 13 milionů. Čerpalo Španělsko, Portugalsko a Německo. V případě Španělska šlo o automobilový průmysl a textilní průmysl, v Portugalsku textilní průmysl a v Německu se jednalo o podnik Nokia, který se přesunul do Rumunska. Dále se zpracovávají žádosti Belgie (3), Irska (2), Itálie, Švédska, Rakouska, Litvy (4), Nizozemí, Německa, Španělska a Dánska – v celkovém předpokládaném objemu 82 milionů Euro. Z celkového objemu 500 milionů tak bude v tomto roce zřejmě vyčerpáno méně než 100 milionů, zbytek zůstane v rozpočtu EU.

Hodně mlhy…

Dosavadní čerpání z Globalizačního fondu je značně nejasné. Objevuje se mnoho nezodpovězených otázek. Uvedu některé z nich: programy, na které je pomoc určena, jsou velice rozdílné, stejně jako konkrétní výše pomoci. Tak například Portugalsko žádá o pomoc ve výši 525 Euro na jednoho pracovníka, který ztratil práci. Vedle toho Německo žádá na jednoho nezaměstnaného 4 200 Euro! Žádající země neuvádějí, kdo a z jakých prostředků pokryje zbývající náklady na program pomoci nezaměstnaným. Některé programy údajně již započaly a není jasné, kdo je financuje. Není ani řešena problematika dvojího financování, je docela dobře možné, že programy rekvalifikace jsou současně financovány i z jiných evropských fondů, a to se nesmí.

Komise schválila pomoc pro Německo v souvislosti s přesunem výroby Nokia do Rumunska. Je snad přesun výroby důsledkem krize? Není, stejně jako není přesunem do třetích zemí či ztrátou podílu EU na světovém trhu. Přesun Nokia z Německa do Rumunska je logickým důsledkem evropské integrace, zaměstnavatel v rámci společenství hledá zemi s nižšími náklady na výrobu. Fajn, ale na tyto případy globalizační fond není určen!

Dalším flagrantním případem je uzavřená továrna Dell v Irsku. Irsko žádá o pomoc pro propuštěné pracovníky. Současně však Dell otevírá výrobu v Polsku, kde čerpá velkou dotaci – z prostředků Evropské unie. Kromě toho na americkém trhu nakupuje větší množství akcií další společnosti. Je otevírání nové továrny a nákup akcií projevem krize? Evidentně není.

Hodně nespravedlnosti

Již při zavádění Globalizačního fondu jsme poukazovali na jeho nesystematičnost a nespravedlnost. Pomoc dostanou jen někteří, ostatní si ji snad nezaslouží? Pomoc, o kterou země žádají, je neospravedlnitelně rozdílná – v uvedených případech osmkrát vyšší! Pomoc z fondu dostanou jen ti, kdo si o ni správně požádají. Dokonce se teoreticky může stát, že jen ti, kdo požádají včas, na některé by se totiž nemuselo dostat.

Řešení problematiky zaměstnanosti je přitom zcela v odpovědnosti jednotlivých zemí, které v rámci své politiky zaměstnanosti mají pomáhat každému, a ne jen těm, kdo byli shodou okolností propuštěni ve větším počtu najednou.

A co Češi?

Překvapivě nic. Z České republiky nebyla předložena doposud, pokud je mi známo, žádná žádost. Zůstáváme tak mezi zeměmi, které z Globalizačního fondu čerpat nebudou. A to je škoda. Existující možnosti je přece potřeba využívat. Nechce se mi věřit, že v České republice není žádný podnik, který by v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí nebo s přesunem výroby nepropustil 500 zaměstnanců, případně že u nás není odvětví, ve kterém by přišlo 500 zaměstnanců během 9 měsíců o práci. Posílám interpelaci na předsedu vlády v této věci a žádám ho o podrobnou informaci o tom, zda a jak se Česká republika staví k čerpání finanční pomoci Globalizačního fondu pro pracovníky, kteří přišli o práci.



Milan Cabrnoch
MUDr. Milan Cabrnoch
poslanec EP
člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradník ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu
rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ochrana spotřebitelů, zaměstnanost a sociální věci
Osobní stránky
 
  Přístupy: 10246 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA