Jsem plebejec, ale ne hulvát
Mirek Topolánek
Nový předseda ODS a lídr domácí opozice chce skončit v Senátu, opustit místa ve správních radách a vést stranu do voleb. Chladný vztah s Václavem Klausem ho netrápí a odmítá si v ODS budovat předsednický kult.
* Vaše žena vás kongresu ODS doporučila na předsedu slovy:"Je to muž,který má štěstí." Platí to i teď? Když jsme domlouvali rozhovor,vypadalo to, že jste z interview a přeplněné e-mailové i mobilové schránky těsně před zhroucením.
Ona to asi myslela jinak. Když se v Americe vybírá manažer, nestačí, že má správné školy, musí mít také štěstí, úspěch. A já, cokoliv jsem v životě dělal naplno, co jsem jen nešolíchal, tam jsem se dokázal takovou tou valašskou úporností prosadit. Je ale možné, že tím myslela, že mým štěstím je ona.
* Jaké to je, stát se ze dne na den opozičním lídrem, kandidátem na premiéra, mužem v centru pozornosti?
Nápor byl obrovský, fyzicky i psychicky. Potřeboval jsem hlavně přežít do Vánoc, protože první týden jsem spal tak dvě hodiny denně. Byl jsem ale jen unavený, ne vykolejený. I když jsem ani předtím nebyl úplně v ústraní, orientoval jsem se odborně na oblast průmyslu a obchodu. Obecná politika byla spíš takový vedlejší produkt. Teď se situace totálně změnila.
* Před dvěma lety jste na otázku, zda byste byl schopen postavit se do čela ODS, řekl: "Významnou podporu členské základny necítím, a abych řekl pravdu, netuším, zda na to mám." Kde se najednou vzalo to sebevědomí, s nímž o sobě mluvíte jako o vůdci smečky, pevně sto jícím topolu či nezlomném Valachovi?
Vůdce smečky, topol a tvrdý Valach jsem byl vždycky, ale předseda strany potřebuje něco víc. Tehdy šlo o to, jestli bych se postavil proti Klausovi. A to jsem si nebyl jistý, jestli bych na to měl. Situace se ale změnila, ODS prohrála volby, Klaus oznámil odchod a v té situaci jsem si už vůbec nepřipadal méně schopný než ostatní. Navíc jsem ucítil podporu zezdola, o níž jsem do té chvíle vůbec nevěděl. A i když mě zbylí hráči trochu podceňovali, hrál jsem vabank. Přiznám se ale, že výsledek byl i pro mě velkým překvapením.
* Vaše jméno se nikdy neobjevilo v průzkumech popularity politiků, nikdy jste nekandidoval ani na místopředsedu ODS, a jak jsem zjistil v archivu vaší strany,na žádném z šesti minulých kongresů jste nikdy nevystoupil s projevem nebo diskusním příspěvkem. Až teď první programový projev a hned berete celý bank. Je to normální?
Nevím, jestli to byl projev programový, spíš byl prázdný a falešný (směje se). Ano, je pravda, že jsem nikdy necítil potřebu účastnit se předem vyobchodované bitvy o funkce ani se programově vymezovat. Teď to prostě byla jiná situace.
* I Klaus se pozastavoval nad tím, jak málo ideologický jste člověk.Co jste kdy napsal, bylo téměř výhradně na téma restrukturalizace hutnictví či privatizace elektroenergetiky.Bude to na předsedu stačit, zejména když Klaus byl výrazným ideologem?
Zeptejte se mě za rok. Dosud jsem neměl jiný cíl než se stát ministrem průmyslu a obchodu. Jsem ale člověk velice pružný: budu se vyjadřovat, k čemu bude zapotřebí, a nemám pocit, že bych to nezvládl. Nemám potřebu soupeřit s Klausem o to, kdo je větší ideolog, v tom nemohu vyhrát. Mám podobný ideový základ jako on a budu jej nějak formulovat. Ale nebude to nic zázračného, protože si nemyslím, že bychom jej měli nějak měnit.
* Zatím se více než ideje staly legendou vaše výroky: změna názoru na volbu prezidenta je politická prasárna, Tošenovský je chlap s kulama, Evropská unie jsou bruselští pazúři. Už jste se jako lídr začal hlídat?
Ne, nemám s tím problém. Zůstanu svůj, jen si budu dávat větší pozor na to, co je "on record" a co "off record". Některé věci byly totiž mediálně posunuty a já pak vypadám jako nevychovaný hulvát. Ale uznávám, že nemám noblesu, jako měl Klaus, jsem daleko víc plebejsky založený. Vždy jsem musel pracovat, nebyl jsem kavárenský typ, který vede hloupé intelektuálské řeči.
* Skoro to vypadá, že si své "chlapáctví" programově pěstujete. Jak by se vám líbila role českého Ronalda Reagana nebo George Bushe, tedy politika, od něhož nikdo žádné velké moudrosti nečeká, ale přesto je úspěšným vůdcem?
No jestli se spíš neblížím roli českého Honzy. Ale mohu vás ubezpečit, že to není hra, není to stylizace do Bushe, já takový prostě jsem. Podívejte se: když o sobě Petr Nečas na kongresu v projevu řekl "Jsem zatraceně dobrej", tak to u člověka takhle konzervativního a v dobrém slova smyslu sucharského znělo hrozně nevěrohodně, ale mně by to šlo přímo z pusy. On si chtěl na chlapáka zahrát, já takový jsem.
* Proč jste si s tímto založením a jako čtyřicetiletý šéf velké firmy vůbec v roce 1996 vybral Senát?
Já jsem stejně jako většina lidí v tomhle státě za komunismu dělal práci, která mě moc neuspokojovala; šmudlal jsem něco za rýsovacím prknem. Po roce 1989 jsem vybudoval firmu, která živila několik set lidí a já z ní měl peníze, auto a platební kartu. Už na podzim 1995 jsem měl ale pocit, že není kam jít dál. Pak přišla výzva jít do Senátu. Byla to sebevražda: proti mně stál bývalý primátor, kterého tam znali všichni a mě nikdo. Navíc mi na začátku kampaně umřela nemocná maminka a hned nato mi druhá žena mého otce oznámila, že má táta rakovinu. Umřel v samém závěru kampaně, ale garantuji vám, že na mně nikdo z týmu lidí kolem mě nic nepoznal. Řešil jsem to tím, že jsem lítal po lese a řval. V těch volbách jsem tehdy překvapivě vyhrál - a život se úplně změnil. Stejně jako teď.
* Role opozičního lídra je pro vás coby senátora zvláštní. Jak chcete bušit do vlády, když vás do sněmovny, kde se politika skutečně vaří, vpustí jen s visačkou "host"?
Tak oni mě tam pustí i na senátorský průkaz, ale je pravda, že jen před dveře do jednacího sálu. Handicap to určitě je: po vystoupení premiéra musí jeho řeč roztrhat na kusy stínový premiér. Takhle mě musí zastoupit Honza Zahradil, Petr Nečas nebo Vlasta Tlustý. Jejich role se tím posílí a je věcí důvěry, že se mě tím nepokusí vytěsnit z čela ODS. Chci se ale účastnit všech schůzí poslaneckého klubu, být in. Musím k sobě poslanecký klub přitáhnout, rozklíčovat ty hochy, kteří spolu mluví. To je úkol číslo jedna a nebojím se jej, i když někteří poslanci byli mou volbou zděšeni nebo aspoň překvapeni.
* To jako senátor ani nepovedete ODS do sněmovních voleb?
To zase ano, dopředu signalizuji, že se budu chtít dostat do sněmovny, ať už budou volby kdykoliv. Ostatně v Senátu mi končí mandát za dva roky a obhajovat jsem jej stejně už nechtěl. Mám pocit, že jsem tady všechny možnosti vyčerpal.
* Do Senátu jste přišel z podnikatelské sféry a jste s ní stále úzce spojen. Neposílí to nálepku podnikatelské strany, jíž se ODS už nějakou dobu snaží zbavit? Nehledě na to, že vás osobně mohou poškozovat fámy,které letěly už kongresovými kuloáry, o vašich vazbách a problémech vaší firmy.
Krátkodobě mě fámy poškodit mohou, ale jinak považuji za svou výhodu, že jsem už před politikou zažil, jaké to je: založit firmu, půjčit si peníze, vidět legislativu v praxi. ODS pod mým vedením určitě nebude stranou podnikatelů. To podceňujete mé aktivity v terciální sféře, vzdělání, romské problematice. Když se na Ostravsku zeptáte Romů, s kým nejradši komunikují, řeknou vám mé jméno. Já opravdu nejsem jednorozměrný člověk.
* Jste znám množstvím funkcí v představenstvech a dozorčích radách. Půjde to skloubit s novou rolí?
Nikdy jsem neměl funkci v žádné státní nebo polostátní firmě a vždy jsem byl naopak velkým kritikem těch lidí v ODS, kteří po podepsání opoziční smlouvy na tato místa naskákali. Dnes jsem ve správních radách jen těch firem, kde mám sám nějakou majetkovou účast. Ale i to rychle vyřeším a odejdu. V této funkci bych tím vyzýval ke zbytečným spekulacím.
* Jinou věcí, která není pokládána za úplně standardní, je fakt, že už léta zaměstnáváte manželku za státní peníze jako svou senátní asistentku. I tady ustoupíte?
Ne. Mně to naprosto vyhovuje a nebudu na tom nic měnit. Ona je člověk, kterému absolutně věřím, dělá pro mě, co potřebuji, po večerech, v neděli; to bych po nikom nemohl chtít. S penězi to nemá nic společného, moje žena by si jako vysokoškolačka ty peníze vydělala kdekoliv jinde a její plat budu klidně dávat na charitu. Navíc to byl jediný model, pokud jsem se nechtěl nechat rozvést, když už šest let pobývám v Praze a ona s dětmi v Ostravě. Takhle se vidíme aspoň při práci. Věřte, že jsem nepříjemný šéf, několikrát jsme si už navzájem dávali výpověď.
* Ohlasy na vaše zvolení byly velmi kladné. Necítíte v nich ale podtón "Ať je to třeba ďábel, hlavně že je pryč Klaus"?
Ano, naši soupeři určitě mají pocit, že odchod Klause je začátkem marginalizace ODS a konečně vznikne prostor pro pravdu a lásku. Tak to určitě ne. Obecně ale každý, kdo by přišel po Klausovi, musel znamenat změnu, pro to že všichni ať oprávněně či neoprávněně cítili, že Klaus už toho ODS moc nepřináší, že jen obhajuje svá devadesátá léta. Trochu se ale bojím všech těch nenaplněných očekávání, protože já nejsem žádný radikál, který by chtěl bořit vše, co bylo. Myslím ale, že mě kladně přijali i ti, kdo si prostě myslí, že je dobře, že Klause vystřídal někdo, kdo s ním nemůže být srovnáván. Porovnávejte Topolánka s Klausem: my jsme každý úplně jiný. Asi nejsem tak vzdělaný v ekonomice, nemám takové známosti v cizině, jazykovou vybavenost, mám ale zase jiné věci, které on neměl, a možná taky proto integrační roli v ODS zvládal čím dál hůř. Teď přišel po otci zakladateli nový člověk a situace už bude standardní. Topolánek selže? Přijde jiný, lepší.
* Na protiklausovské revoltě nese největší podíl Senát:Přemysl Sobotka ji zahájil a vy dokonal. Přidaly se kraje, instituce, které Klaus stejně jako Senát nikdy neuznával. Je to náhoda?
Já na mýty, jak mafie krajů a Senátu inscenovala povstání, nevěřím. To nebyla revoluce, Sarajevo, žádný Ruml s Pilipem, byla to normální evoluční záležitost. Když strana několikrát nevyhraje volby, musí vyměnit trenéra, i když má většina lidí v ODS Klause osobně stále ráda. Je dobře, že Klaus odchází neporažen. Možná pět minut po dvanácté, ale nakonec to zvládl.
* O vztahu mezi vámi a Klausem se toho už napsalo hodně. I když jste se ale nad esemeskami s "falešným a prázdným Topolem" společně zasmáli, neříkejte, že vás jeho chladné přijetí a to, že ostentativně netleskal po ohlášení výsledků, trochu nemrzelo.
Víte, já jsem člověk, který si bere jen věci podstatné, ostatní po mně jen tak kloužou. Neuráží mě to, je mi to opravdu jedno. Nepotřebuji se mít rád s lidmi, s kterými pracuji, někdy to je spíš na škodu. Klause si vážím, naučil jsem se toho od něj nejvíc a bude první, komu zavolám, až budu mít nějaký větší problém. Že spolu asi nepojedeme na dovolenou a nepostavíme si dvojdomek, je evidentní, ale neuráží mě to.
* O to těžší může být ale vaše předsedování pod jeho přísným zrakem. Nezačíná vás už trochu děsit syndrom "návratu z Vysočiny", který poměrně slušně rozložil ČSSD?
To se samozřejmě stát může. Ale to už mám já a celý nový tým v rukách, jestli tohle připustíme. Jestli nám porostou preference a uspějeme ve volbách, není k návratu důvod.
* Klaus nebyl jen předsedou, ale také skvěle prodejnou značkou, díky níž ODS na rozdíl od jiných stran nikdy neměla problém zaplnit při mítincích náměstí. Jak chcete naplnit náměstí značkou "Mirek Topolánek"?
Klaus byl opravdu logem ODS, nositelem její ideologie. My se musíme pokusit to bezbolestně oddělit: ideologii si ponechat a s Klausem koexistovat. S těmi náměstími to musíme vyzkoušet, a i když si v komunikaci s lidmi docela věřím, nechci se bušit do prsou, že hned zítra taky zaplním náměstí. Spíš než na velkolepé mítinky navíc věřím na diskusi s různými skupinami lidí od důchodců po podnikatele. Nehledě na to, že si vůbec nejsem jistý tím, jestli bych vůbec chtěl vytvořit nový polokult, kdy přijíždí Topolánek a začnou se sbíhat davy. Mně bude úplně stačit, když nám lidé uvěří a budou nás volit.
* Stejně jako Klaus se hodně hlásíte k britským konzervativcům, Margaret Thatcherové a snad nejvíc k Winstonu Churchillovi. Přitom jste považován spíše za liberála. Nebo snad plánujete, že se konzervativcem stanete jako Churchill až v padesáti?
Churchill je opravdu můj oblíbený politik a do padesátky mi už chybějí jen něco přes tři roky. Ale za jasného liberála se nepovažuji, dokonce z evropských stran je mi asi nejbližší Partido Popular, strana premiéra Aznara ve Španělsku. Ve svých kampaních jsem měl heslo "Rodina - vzdělání - region". Neznám konzervativnější témata. Ani v ekonomické oblasti nejsem ultraliberál, který říká žádný stát, žádná centrální banka. Vždycky jsem tvrdil, že jsem ta pomlčka v konzervativně-liberální orientaci ODS, přičemž jsem to myslel jako spojovník, ne rozdělovník. Mezi konzervatismem a liberalismem rozpor nevidím. ODS musí oslovit širší spektrum a já se vůbec nebráním konceptu všelidové strany.
* Jste-li kdesi mezi konzervativismem a liberalismem, jaký máte názor na kontroverzní témata, jako je registrované partnerství, eutanazie, liberalizace měkkých drog, potraty...
Když vezmu ultraliberální témata, jako liberalizaci drog a eutanazii, a na druhé straně trest smrti či zákaz potratů, tak nesouhlasím ani s jedním. U potratů se asi projevuje moje malá religióznost, u drog jsem opatrný, i když jsem sám, a už v dospělém věku, okusil marihuanovou cigaretu. U registrovaného partnerství je to složitější. I když jsem velmi tolerantní, tak v té podobě, jak bylo navrhováno dosud, jsem proti. Vadí to mně, vadí to mé ženě. My jsme normální rodina, kde tatínek je tatínek a maminka je maminka, máme tři děti. Vše ostatní je vlamování se do konceptu rodiny, jejíž váhu chceme zvýšit, přes to prostě nejede vlak. Ale na druhé straně je třeba udělat všechno pro to, aby homosexuálové měli jinak naprosto stejné příležitosti jako ostatní.
* Do Senátu jste v roce 1 996 vstupoval s vlastním mottem "Z Ostravy fouká svěží vánek, do Senátu jde Topolánek". Máte už nějakou říkanku i pro novou životní dráhu?
Měl jsem tehdy ještě jednu: "Celý Senát klidný spánek, jediný bdí Topolánek." Ale to teď zrovna moc neplatilo, v hektickém týdnu po zvolení předsedou bych naopak usnul, kam bych si sedl. Žádnou novou říkanku zatím nemám, jen říkám, že když už nemohu být otcem zakladatelem, chci být alespoň otcem sjednotitelem.
* To jako celé české pravice?
No nejméně! (směje se) Ba ne, zatím mi bude úplně stačit jednotná ODS.