Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Nerovná rovná daň

Pavel Páral

Lidové noviny 15.2.2006

Dvojí sazba daně z přidané hodnoty? Jde to. Ale aby ODS nakonec nelitovala.

Daňový Mičurin Vlastimil Tlustý se musí za břicho popadat z reakcí na svůj nápad snížit DPH na potraviny a léky z pěti procent na nulu. Největšími strážci ideové čistoty liberálního konceptu rovné daně se jakoby zázrakem stali ministr financí Bohuslav Sobotka, který mu přidělil výše uvedený titul, a komentátoři deníku Právo. Kdo by to ještě nedávno čekal?
Přesto by stínový ministr financí měl svou bránici raději ještě šetřit. Postupné „polidšťování“ rovné daně má sice nespornou volební logiku a lze ho i částečně ekonomicky zdůvodnit, na druhou stranu ale závody ve volebních slibech rozhodně nejsou něčím, co by České republice v těchto okamžicích mohlo prospět.
A závodit se sliby nedávné programové konference ČSSD v rozsahu desítek až stovek miliard naslibovaných v podivných, finančně nezajištěných a neprovázaných sociálních programech, je pro opoziční stranu nepochybně kontraproduktivní.
Tlustý už loni v listopadu doplnil koncept rovné daně myšlenkou takzvaného státem zaručeného příjmu, což je model ostře socialistický, nicméně v evropském kontextu a za podmínky masivního zjednodušení celého systému sociální podpory nejspíše akceptovatelný. Tato modifikace rovné daně rozsáhlými odečitatelnými položkami má samozřejmě svůj volební půvab. Především z rovné daně dělá daň silně nerovnou. Kdo si na internetu vyhledá Tlustého mzdovou kalkulačku, chvíli si s ní pohraje a nakreslí pár grafů, tak zjistí, že rovná daň ODS ve skutečnosti znamená prudký růst odvodové progrese ze záporných hodnot až k devatenácti procentům při příjmu kolem 30 tisíc korun. Jestli někomu opravdu v tomto systému dramaticky klesá odvodová povinnost, jsou to lidé s nejnižšími příjmy.

Jejich daně jsou záporné v řádu až deseti procent, zatímco nyní odvádějí státu kolem dvaceti procent hrubé mzdy, a pak chodí po úřadech žebrat o dávky. V novém modelu je jejich čistý příjem třeba o deset procent vyšší než hrubý a úřadů netřeba. To zatím moc lidí neví a není divu, že poslanec Tlustý se zlobí na volební stratégy své strany za otálení se spuštěním ostré přesvědčovací kampaně.

Na druhou stranu zjevně nejúčinnější protizbraní jinak programově zcela impotentní sociální demokracie nebyla neinformovanost veřejnost, ale hrozba zdražení základních životních potřeb z důvodů sjednocení DPH. ČSSD se podařilo částečně přesvědčit veřejnost, že to, co jim dá ODS na dani z příjmu, jim vezme zdražením základních životních potřeb. Jestliže nyní ODS přichází s myšlenkou, že jídlo nebude zdraženo zvýšením pětiprocentní sazby na patnáct procent, ale naopak může zlevnit, protože sazba klesne na nulu, je to těžká rána volební argumentaci ČSSD a panické reakci se nelze divit. Byť praktickým výsledkem může být, kvůli unijním regulím, stejně jen zachování DPH na pětiprocentní sazbě.

Rozvrácení nepřátelských řad, které musí nyní hledat jiné téma, jímž zaplní již zakoupené billboardy, by však nemělo přehlušit pochybnosti, které kolem této taktické bitvy vznikají.
Jde o budoucnost našich dětí Tady totiž nyní nejde jen o to vyhrát bitvu o sněmovnu, ale o to vyhrát válku o budoucnost našich dětí, která zásadně spočívá v stanovení přiměřené míry přerozdělování a velikosti vlivu státu na chod společnosti. A v tomto směru taktické manévry ODS rozhodně u liberálů nemohou vzbuzovat nadšení.

Vytvoření balíku nízko zdaněného zboží nemusí až tak dramaticky nabourat fiskální bilanci, o níž jde zcela zásadně. Jde o to, kolik a jakých položek by bylo do snížené sazby posunuto. Navíc takový krok významně uleví na výdajové straně, protože nebude nutné kompenzovat zdražení důchodcům. Jenže zároveň jde o výjimku. A jestli něco může škodit myšlence rovné daně, tak jsou to právě výjimky.

Účinnost každé daňové soustavy se odvíjí od její jednoduchosti a srozumitelnosti. U daně z přidané hodnoty obecně platí, že méně sazeb znamená méně podvodů a úniků a jednodušší a levnější správu. Hrozba zdražení potravin je ve skutečnosti menší, než se nám pokouší levice líčit. Ostrá konkurence již nyní vychyluje ceny nahoru a dolů třeba podle sezony, či vývoje počasí o větší částky, než by znamenalo sjednocení DPH na 15 procentech.
Ale hlavně když ODS připustí výjimku u potravin, budou v tlaku pokračovat hostinští a hoteliéři, stavitelé bytů, dodavatelé energií a další. Zavést hned na počátku jedinou sazbu DPH je proto správně, a nikoli špatně. Zavírá to totiž dveře pro silné lobbistické skupiny usilující neustále o získání nějakých výhod oproti perspektivnější konkurenci, která leckdy ještě ani nestačila vzniknout. Aby nakonec ODS nelitovala. To, že voliči teď oceňují bezduchý oportunismus Jiřího Paroubka řídícího se jen průzkumy veřejného mínění, neznamená, že odmítají principiální a konzistentní politické programy.



Pavel Páral
zástupce šéfredaktora Eura
 
  Přístupy: 1996 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA