Občané mají právo vědět, že…

Vladimír Dlouhý

16.12.2009, MF DNES

Neuplyne jediná hodina ve vysílání našich médií aniž by se někdo nevyjádřil k aktuálnímu tématu jménem ROZPOČET. Dovolím si i já pár reakcí na to, co jsem kolem sebe vyslechl v posledních dnech a hodinách.

Tak předně ministr Janota předložil sice špatný, schodkový, ale přesto vše ještě přijatelný státní rozpočet. Tento tzv. Janotův balíček podpořily všechny strany ve sněmovně (s výjimkou komunistů). Dopředu pak ministr a vláda deklarovali, že výše jít nelze a že zvýšení by mohlo vést k úvahám o demisi ministra financí.

Před konečným hlasováním nabízel Janota nalézt prostředky na financování sociálních služeb, přičemž tento problém vnímali všichni ve sněmovně. V následném hlasování sociální demokraté společně s komunisty prosadili další navýšení plateb pro zemědělce a zrušení snížení platů pro státní zaměstnance. Výsledkem bylo brutální navýšení schodku o cca 12 miliard korun. Takto byl rozpočet hlasy sociálních demokratů, lidovců a zelených schválen. Poslanci TOP 09 byli proti společně s komunisty. ODS na žádost premiéra Fischera nehlasovala a vypnutím hlasovacích zařízení snížila počet hlasů nutných k přijetí. Výsledkem bylo zabránit možnosti rozpočtového provizoria, zmrazení evropských peněz, a tím dalšího poškozování pověsti ČR. Tolik fakta. A teď pár poznámek na okraj.

Za prvé: zdá se, že už většina občanů chápe, že dále vyrábět dluhy nelze. Většina však zároveň požaduje, aby se uskrovnili ti druzí (viz demonstrace státních zaměstnanců). Ozývá se volání po progresivní dani, i když je známo, že ta sama o sobě nic nevyřeší. Za druhé: zdá se, že většina občanů ještě nechápe, že buď se uskromní na čas všichni o pár procent (asi tak o 4-6 %), nebo přijdou nařízení měnového fondu a bude to o 20 a více % jako v Maďarsku.

Za třetí: většina občanů ještě nechápe, že přebujelý sociální a zdravotní systém bez spoluúčasti každého z nás není udržitelný. Že i zvýšení DPH je asi nutné a spravedlivé.

Za čtvrté: většina občanů zřejmě přeslechla, že ministr Janota a i další říkají, že cesta vede jen při kombinaci všech popsaných metod a přes restrukturalizaci rozpočtové skladby. A já dodávám, že jasně se ukazuje potřeba reformy důchodů a reformy zdravotnictví i školství.

Za páté zdá se, že panu Paroubkovi by opět mohl vyjít již v minulosti úspěšný trik. Jaký? Nu prostě určité části voličů slíbíme přidání platů (státní zaměstnanci, učitelé, důchodci), samozřejmě z daní, které vybereme od všech, nebo ještě lépe si na to vše půjčíme.

Tentokrát je však velké riziko, že po vítězných volbách bude nutno přiznat, že už nám nikdo nepůjčí a kasa je prázdná a daně už nemá kdo a z čeho platit. A tomu se říká bankrot.