GOOGLE versus ÚOOÚ

Edvard Kožušník

Před nedávnem na sebe upoutal český Úřad pro ochranu osobních údajů pozornost tím, že oznámil, že neudělil společnosti Google registraci ke shromažďování a zpracovávání údajů v rámci systému Street View.

Jak je většinou známo, Česká republika je osmou evropskou zemí, v nichž jsou snímána za běžného provozu některá města. Auto společnosti Google projíždí ulicemi a snímá reálný život na nich, tedy včetně na ulicích se pohybujících osob a osobních automobilů. Již od zahájení této aktivity se společnost Google stala předmětem zájmu a debat ochránců soukromí. V ČR se s monitorováním ulic v Praze začalo v polovině roku a český ÚOOÚ avizoval, že se touto činností Google bude zabývat. První konfliktní situace nastala právě u procesu registrace u Úřadu, která měla být, podle českého zákona, provedena již před zahájením snímání života v českých ulicích.¨

Google se proti neudělení registrace ohradil (viz např. článek na iDnes), lze tedy očekávat, že spor mezi Google a českým úřadem bude mít pokračování.

Je však nutno připomenout, že ochránci dat nemají k této aktivitě Google zcela jednotný názor. Začátkem letošního roku např. britský úřad pro ochranu dat vydal stanovisko, že Street View neodporuje britskému zákonu o ochraně soukromí (Londýn byl jedním z prvních měst, kde Google začal pořizovat záznamy). Především proto, že Google zajistil, že tváře osob jsou rozostřeny, že poznávací značky aut byly znečitelněny a také, že pokud někdo Google sdělí, že se cítí zveřejněným záznamem poškozen, bude příslušný snímek z projekce odstraněn. Potud by tedy i záznamy z českých měst neměly do soukromí jednotlivců zasahovat. Nicméně zůstává zřejmě nevyjasněno, jak Google nakládá s původním záznamem, tedy se záznamem před provedením anonymizace osobních dat. Tato otázka je dosud nevyjasněna a je evidentně hlavním bodem kritiky ochránců soukromí (včetně např. japonských).

Některé úřady také upozorňují, že Street View nezobrazuje život v ulicích v reálném čase, ale v čase minulém. Na druhé straně švýcarský úřad pro ochranu soukromí vyzval v srpnu tohoto roku, aby Google ukončil nahrávání dat pro svůj produkt ve Švýcarsku a v listopadu podal na Google žalobu. Švýcarskému úřadu vadí, že kamery snímají obraz v úhlu 360o, což neodpovídá reálnému pohledu, a také, že kamery umožňují snímat obraz přes ploty, zdi či okna. Obdobné výhrady k Street View má francouzský úřad CNIL. Velké obavy vyplývají také z faktu, že zdrojové obrazy (před anonymizací) jsou přístupné americkým úřadům (včetně např. CIA) i bez soudního rozhodnutí, jak to stanoví USA Patriot Act. Google však namítá, že jejich software pro rozostřování obrazu je velmi efektivní, i když připouští, že stejně jako u jiných nových softwarových produktů, se mohou vyskytovat chyby.

Když v loňském roce Evropská komise jmenovala skupinu expertů, kteří měli připravit návrh na změnu Směrnice 95/46/ES (o ochraně soukromí), byl mezi nimi také Peter Fleischer, specialista pro ochranu soukromí u Google. Složení expertního týmu vyvolalo silné obavy, že by se směrnice mohla změnit k obrazu amerických privátních firem a byla velmi rychle raději rozpuštěna (výrazně k tomu přispěl např. předseda francouzského úřadu pro ochranu soukromí Alex Türk, který nedávno navštívil také český Senát).

Další vývoj sporu mezi Google a ochránci soukromí může přinést ještě mnohé zajímavé pohledy na otázku ochranu soukromí osob v moderní, technicky orientované společnosti.¨