Stát už nemůžeme dál zadlužovat

Jan Špika

Pokud bude rodina žít v řádech měsíců či dokonce let na dluh, tedy utrácet více než vydělá, tak je jasné co ji čeká, exekuce, zabavení majetku a pokud třeba neplatí též nájemné, tak vystěhování z bytu. Rozumná rodina proto nežije na dluh nad své možnosti. Stejně tak je tomu i se státem, také není možné, aby se trvale zadlužoval. Bohužel schodek státního rozpočtu České republiky narostl kvůli špatnému hospodaření sociálnědemokratických vlád v letech 2002 až roku 2006 na astronomických 339 miliard korun. Proto se nynější vládní koalice snaží o zastavení dalšího zadlužování a o zrychlení ekonomického růstu země.

Tak například snížení firemních daní má za cíl jediné, zajistit v České republice atraktivní podmínky pro podnikání, umožnit tak i zakládání nových firem a tím pádem vznik dalších pracovních příležitostí a snížení nezaměstnanosti. Proto nechápu, proč zrovna tohle se odborářům nelíbí. Vždyť jsou sami proti sobě.

Za další, zavedením jednotné patnáctiprocentní daně ze mzdy si nikdo nepohorší. A solidarita mezi lidmi zůstane zachována, vždyť člověk, který si měsíčně vydělá padesát tisíc korun odvede státu pořád víc než ten kdo bere patnáct tisíc korun. Konečně se ale přestane trestat schopnost a úspěch. Bohatství, které pochází z poctivé práce, není nic nemravného.

Chápu, že některá opatření především v oblasti sociální a ve zdravotnictví nejsou veřejností přijímána zrovna optimisticky, ale věřte,že začít pojmenovávat hodnoty („nic není zadarmo“),vytvářet prostředí pro tvorbu hodnot,na druhé straně cíleně pomáhat jen těm opravdu potřebným atd.,je nejvyšší čas.

Zahájená reforma veřejných financí tak má ve své první fázi za úkol jediné, zastavit žití na dluh, které by mohlo v budoucnu skončit ekonomickou katastrofou.