Petr Nečas: Občanství jako zimník

Občanství jako zimník

Petr Nečas

04.02.2008, Právo

Leden je magickým měsícem, majícím vliv na občanství prezidentského kandidáta pana Švejnara. V lednu 2001 získal české občanství a v lednu 2008 oznámil, že je připraven se zřeknout občanství USA. Je s podivem, že mu toto rozhodnutí trvalo tak dlouho. Copak opravdu věřil, že mohou současně platit slova naturalizační americké přísahy, kdy se pod přísahou zříká věrnosti jakémukoliv jinému státu (!), a úvodu české prezidentské přísahy "slibuji věrnost České republice"? Až v těchto dnech pan Švejnar zjistil, že pro naše občany "je funkce prezidenta opravdu velmi hlubokým symbolem a že loajalita hlavy státu k zemi bude stvrzena tím, že bude mít výlučně české občanství".

To, že prezident v naší zemi je opravdu důležitým a hlubokým symbolem, je jeden z nejdůležitějších parametrů českého prezidentství. Kandidáta, který napřed vyhlásí svou kandidaturu a teprve pak mezi lidmi zjišťuje základní podstatu této funkce, nelze považovat za seriózního. Pochopil už pan Švejnar, že kandidovat na pozici prezidenta republiky je opravdu něco jiného, než se ucházet o místo někde v bance? Hledá spíše atraktivní job, nebo službu své vlasti?

Další otazníky se objevují. O české občanství se pan Švejnar začal zajímat až v roce 1997, kdy se o něm mluvilo jako o horkém kandidátu na ministra či dokonce premiéra. Překážkou na cestě k nejvyšším postům se stala právě neexistence českého občanství. Uděleno mu bylo v lednu 2001. Mimochodem v době vrcholících preferencí tehdejší čtyřkoalice a jejích velkých nadějí formovat vládu. Pomiňme nyní, že na prezidenta naší země kandiduje někdo, kdo je opět naším občanem pouze sedm let. Otázka, proč pan Švejnar čekal více než desetiletí v demokratických poměrech s rozhodnutím získat naše občanství, však zůstává.

Neexistence českého občanství se stala překážkou jeho možného působení ve vládní funkci, existence občanství USA pak překážkou působení ve funkci prezidentské. Zřeknutí se občanství USA sotva ohlásil, ale už se pouští do zdůvodňování, jak po skončení politické dráhy mu pomůže jeho americká manželka a americké občanství dětí urychlit jeho znovuzískání.

Vedle sdělení, že k českému prezidentství si jen odskočil z Ameriky, kam po ukončení mandátu opět odkráčí, je to opět důkaz, že spíše než o službu vlasti se jedná o získání atraktivní pozice, která v budoucnosti s nápisem bývalý český prezident v závorce za jménem jen zvýší tržní hodnotu kandidáta na americkém přednáškovém a univerzitním trhu.

Jedno občanství chybí k získání atraktivní pozice. Tak se opatří. Jiné občanství překáží získání jiné atraktivní pozice. Tak se odloží. Občanství se získávají, odkládají a mění jako zimníky. Potřebuji nový, koupím. Starý překáží, odložím. Pak ho ze skříně opět vytáhnu.

Rychlé změny názorů na tak závažné problémy, jako je reforma či americký protiraketový radar, lze vyčítat nejen panu Švejnarovi. Ale zacházení s občanstvím jako se zimníkem si nezaslouží ani jedna z jeho "vlastí".

Nechci se dočkat, že v případě zvolení pana Švejnara prezidentem bude poprvé český prezident zpívat úvod národní hymny "Kde domov můj" opravdu s otazníkem. Pokud ten text ale vůbec zná.