Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Neuskute�niteln� multikulturalismus

Roman Joch

Ob�ansk� institut

Vzdor sv�mu n�zvu, jen� sugeruje rovnost v�ech kultur a civilizac�, byl multikulturalismus ve skute�nosti v�dy ideologi� nen�visti v��i civilizaci z�padn�.
Multikulturalismus byl n�strojem intelektu�ln� delegitimizace z�padn� civilizace, jako� i jej� politick� destrukce prost�ednictv�m jej�ho �na�ed�n� na �zem� Z�padu.

Co t�m m�m na mysli?

Posledn�m cel�m desetilet�m, kdy byli lid� Z�padu ve sv� intelektu�ln� v�t�in� hrdi na svou civilizaci, byla 50. l�ta 20. stolet�. Pot�, p�edev��m od poloviny 60. let, se mezi levicov�mi intelektu�ly Z�padu za�ala ���it nen�vist v��i jejich spole�nosti, jak se na Z�pad� historicky ustavila.

Zdrojem on� nen�visti byl gramsciovsk� neo-marxismus, v 60. letech reprezentovan� p�edev��m Frankfurtskou �kolou. Tito lid� ji� nemohli op�vovat stalinismus a komunismus p��mo � to ji� ne�lo, nebo� zlo�iny byly a� p��li� z�ejm� �, soust�edili se tedy na delegitimizaci z�padn� spole�nosti nep��mo.

V 50. letech byli lid� Z�padu na svou civilizaci opr�vn�n� hrdi: byla to jedin� civilizace v d�jin�ch lidstva, kter� dosp�la k ide�lu osobn� a politick� svobody jednotlivce a k jeho realizaci v praxi. Nikdy p�edt�m ani tehdy ��dn� jin� civilizace v d�jin�ch k tomuto ide�lu a jeho realizaci nedosp�la. A pokud lze v jin�ch civilizac�ch mluvit o svobod�, je to v d�sledku imitace z�padn�ho modelu �i jeho vnucen� Z�padem. Z hlediska politick� a individu�ln� svobody je tud� z�padn� civilizace v�em civilizac�m ostatn�m nad�azena.

Tento civiliza�n� konsensus, jen� v 50. letech (tj. po por�ce totalitn�ho nacismu a v dob� heroick�ho z�pasu proti totalitn�mu komunismu) zast�vala z�padn� spole�nost, za�al b�t na teoretick� �rovni v �ir��m m���tku napad�n v 60. letech. Prost�edkem onoho napad�n� byla ideologie multikulturalismu, tj. civiliza�n�ho relativismu a rovnost��stv�, kter� sugerovala, �e v�echny civilizace jsou si rovny, zasluhuj� stejnou �ctu a jejich hodnoty jsou vz�jemn� nesoum��iteln� � tj. hodnotami jedn� (z�padn�) nemaj� b�t posuzovan� dal�� (ostatn�). V praxi v�ak z�padn� civilizace za�ala b�t striktn� odsuzov�na jako v d�jin�ch pr� ta obzvl�t� zl�, zlo�inn�, agresivn�, dobyvatelsk�, imperialistick�, kolonialistick�, rasistick� a vyko�is�ovatelsk�. Ostatn� civilizace nebyly kritizov�ny v�bec, ba naopak, oproti z�padn� byly nez��dka idealizov�ny.

To znamenalo dvojn�sobn� faul. Za prv�, zat�mco z�padn� civilizace byla ve sv� realit� m��ena z�padn�m ide�lem a shled�na nedosta�uj�c�, realita ostatn�ch civilizac� nebyla m��ena ide�lem ��dn�m, a tud� na nich nebyly shled�ny ��dn� defekty. A za druh�, viny, h��chy a zlo�iny, kter� jsou univerz�ln� lidsk� a byly p��tomny ve v�ech civilizac�ch, byly p�isuzov�ny jen civilizaci z�padn�, zat�mco jej� ctnosti, kter� byly p��tomny jen u n� a nevyskytovaly se v ��dn� jin�, byly opom�jeny. Univerz�ln� zlo bylo vyd�v�no za specificky z�padn�, zat�mco specificky z�padn� dobro bylo ignorov�no.

Nap��klad otroctv�. Z�padn� k�es�ansk� pohled na �lov�ka si je v�dom naru�en� str�nky lidsk� bytosti, faktu, �e �lov�k je mravn� nedokonalou, padlou bytost�, zat�enou d�di�n�m h��chem. Nen� proto divu, �e ve v�ech dob�ch a ve v�ech civilizac�ch se v�dy na�li jednotliv� lid�, kte�� se dopou�t�li vra�d, loupe�� a otrok��stv�. Bohu�el. Takov� jsou lid�: h��n�. Ale z�rove� maj� i rozum a sv�dom�: jsou schopni v principu nahl�dnout, �e vra�dy, loupe�e a otrok��stv� jsou zlem.

Otrok��stv� bylo v�dy a v�ude. Vn�m�me-li �lov�ka realisticky, jako mravn� nedokonalou bytost, nep�ekvap� n�s to, by� zarmout�. P�ekvap� n�s v�ak � a pot�� �, �e v jedn� civilizaci otrok��stv� jako zlo nahl�dli, a proto se zasadili za jeho �pln� zru�en�. Bylo to v z�padn� k�es�ansk� civilizaci v 19. stolet� � jako v jedin�. Opakuji, otrok��stv� �i obchod s otroky nebyly specifick�m zlem Z�padu, ale univerz�ln�m zlem v�ech lidsk�ch spole�nost�. Naopak, nahl�dnut� zla otroctv� a otrok��stv� � a� ji� zalo�en�ho na rasov�m �i jak�mkoli jin�m principu � nebylo univerz�ln�m vhledem v�ech civilizac�, ale specifick�m vhledem civilizace z�padn�.

Ta k tomu ostatn� m�la dobr� p�edpoklady: v �idovsko-k�es�ansk�m pohledu jsou v�ichni lid� (bez ohledu na barvu pleti) brat�i a sestry, nebo� maj� spole�n�ho nebesk�ho Otce. (Naopak, v evolu�n�m darwinistick�m pohledu jsou lid� jen vzd�len�mi bratranci vyvinut�mi z prvotn�ho gul�e, kte�� se nav�c v d�sledku evoluce od sebe st�le vzdaluj�; rasismus je tak s darwinismem nejen kompatibiln�, ale je jej�m i p��mo evokov�n a implikov�n.)

Amerika nap��klad kv�li ot�zce otroctv� podstoupila krvavou ob�anskou v�lku, nejni�iv�j�� v americk�ch d�jin�ch. A byla to imperialistick� a kolonialistick� Brit�nie v 19. stolet�, kter� z klasicky liber�ln�ch a k�es�ansk�ch d�vod� zru�ila obchod s (�ern�mi) otroky a upalov�n� vdov v Indii. Bylo to imperialistick�? Ano. Bylo to kolonialistick�? Ano. A bylo to spr�vn� a spravedliv�? Samoz�ejm�! Bylo to v�ak multikulturalistick�? Nikoli, byl to prav� opak multikulturalismu, nebo� multikulturalismus sugeruje rovnost civilizac� a jejich hodnotov�ch syst�m�, �ili nemo�nost rozhodnout, kter� z nich je spr�vn� �i spravedliv�. To je v�ak pom�len� a fale�n� koncept, nebo� rovnost a pr�va se nevztahuj� na civilizace, n�br� na jednotliv� lidsk� bytosti. Nikoli civilizace jsou si rovny, ale lidsk� bytosti jsou si rovny; a nikoli civilizace maj� pr�va (uplat�ovat sv� vlastn� hodnoty), n�br� lidsk� bytosti maj� pr�va (neb�t ob�t� sv�vole a nespravedlnosti).

Jin�mi slovy, pokud integr�ln�m, ba a� konstitutivn�m prvkem n�jak� spole�nosti, kultury �i civilizace bylo nebo je upalov�n� vdov, otrok��stv� �i kanibalismus, tato spole�nost nen� sv�bytnou kulturou se sv�mi hodnotami, je� nesm�me pom��ovat na�imi m���tky, n�br� je spole�nost� a civilizac� defektn� a nespravedlivou, nebo� explicitn� a z�m�rn� poru�uje pr�va lidsk�ch bytost�.

Ona pr�va lidsk�ch bytost� a jejich mravn� n�rok na �ivot ve svobod� byl nejl�pe a nejdokonaleji nahl�dnut v z�padn� civilizaci. Z politick�ho hlediska je proto z�padn� civilizace vysoce nad�azena v�em ostatn�m. Je spr�vn� nikoli proto, �e je na�e, ale je spr�vn� proto, �e nej�pln�ji nahl�dla probl�m spravedlnosti a svobody jednotlivce.

Rovnost z�padn� a ostatn�ch civilizac� tedy p�edstavuje relativistick� m�tus; z politick�ho hlediska je z�padn� civilizace ostatn�m nad�azena.

Dal�� man�vr multikuluralismu, kter� p�edstavuje zd�raz�ov�n� praktick�ch zel v d�jin�ch Z�padu a zaml�ov�n� stejn�ch �i v�t��ch zel v d�jin�ch ostatn�ch civilizac� (nap�. pokud jde o kolonizaci Latinsk� Ameriky, ti zl� jsou v�dy jen �pan�l�, a nikdy Azt�kov�, i kdy� pr�v� Azt�kov� byli imperialistickou, krvela�nou, genocidn� ���, vra�d�c� a zotro�uj�c� v�echny ostatn� kmeny, jejich� p��slu�n�ci v�tali �pan�le jako sv� osvoboditele zpod krvav�ho azt�ck�ho jha), je p��zna�n� t�m, �e multikulturalist� pou��vaj� dokonal� z�padn� ide�l, jeho� univerz�ln� platnost z�rove� pop�raj�, pro odsouzen� nedokonal� z�padn� reality (jakou je jak�koli lidsk� realita), ale u� jej neuplat�uj� pro odsouzen� reality ostatn�ch civilizac�, kter� mravn� v�bec neposuzuj�. To je jako pou��vat dokonal� z�padn� ide�l slu�n�ho stolov�n� pro odsouzen� n�kter�ch lid� Z�padu, kte�� jed� rukama, a p�itom naprosto pom�jet, �e n�kde n�jak� barbar va�� a konzumuje lidsk� bytosti. A kdy� to n�kdo ze Z�padu kritizuje, pak se na n�j obo�it, odkud m� tu drzost dopou�t�t se takov� kulturn� agrese a sv�mi koncepty imperialisticky posuzovat hodnoty kultur jin�ch! Vskutku cool!

Z�sadn� probl�m multikulturalismu se tedy redukuje na n�sleduj�c� ot�zku: maj� m�t podle z�padn�ch multikulturalist� �lut�, hn�d�, �ern� a barevn� p��slu�n�ci ostatn�ch civilizac� stejn� pr�va, kter� si multikulturalist� n�rokuj� pro sebe? �eknou-li, �e je m�t nemaj�, nebo� to by pr� odporovalo tradic�m a hodnot�m jejich kultur a my jim pr� imperialisticky nem��eme vnucovat na�e z�padn� koncepty, pak jsou multikulturalist� rasisty. Rasisti�t� jsou oni, nikoli z�padn� civilizace, nebo� jsou to pr�v� oni, kdo pova�uj� p��slu�n�ky jin�ch civilizac� za nehodn� d�stojn�ho zach�zen� ze strany vl�dc�, kter� si multikulturalist� n�rokuj� pro sebe. Pokud by v�ak multikulturalist� �ekli, �e p��slu�n�ci ostatn�ch civilizac� maj� m�t stejn� pr�va, jak� cht�j� pro sebe, pak u��vaj� z�padn� koncept, j�m� na �rovni teorie tak primitivn� pohrdaj�. Potom jsou ale intelektu�ln� nekonzistentn�, rozporupln� a trapn�.

Mulitkulturalist� ve sv� nen�visti v��i z�padn� spole�nosti, tak jak se historicky ustavila, usilovali na �zem� Z�padu o jej� maxim�ln� na�ed�n�. Proto v�dy po�adovali maxim�ln� imigraci p��slu�n�k� jin�ch kultur a civilizac�, aby z�padn� spole�nost a jej� konvence co nejv�ce oslabili.

Imigrace p��slu�n�k� jin�ch kultur a civilizac� na Z�pad by sama o sob� je�t� nemusela p�edstavovat ��dn� probl�m, ba naopak, mohla by b�t o�iven�m a obohacen�m spole�nosti Z�padu o nov� podn�ty a p��sp�vky. Musely by v�ak b�t spln�ny dv� podm�nky: za prv�, m�ra imigrace by nesm�la b�t neomezen�, ale m�la by b�t proz�rav� omezena na takov� mno�stv� imigrant�, je� se dok�e pln� integrovat do nov�, domovsk� spole�nosti, aby v n� nevytv��eli ghetta �i nep��telsk� ostrovy ciz� civilizace. A za druh�, odli�n� kulturn� zvyklosti imigrant� mohou sice p�edstavovat obohacen�, ale je nutn� trvat na jedn� podm�nce, kterou mus� imigranti splnit jako na conditio sine dua non: musej� jednozna�n� p�ijmout za sv� politick� hodnoty sv� nov�, z�padn� spole�nosti, jej� standardy spravedlnosti.

Pr�v� v tomto ohledu se multikulturalismus prok�zal b�t pro Z�pad velmi zhoubn�: multikulturalist� pod fale�nou z�minkou, �e jsou civilizace a jejich hodnoty nesoum��iteln�, trvali na tom, �e si imigranti mohou a vlastn� i maj� zachovat v�echny sv� hodnoty, v�etn� sv�ch p�vodn�ch koncept� spravedlnosti; tedy �e nemaj� p�ij�mat za sv� politick� a kulturn� hodnoty sv� nov� spole�nosti, ale maj� si ponechat hodnoty sv� p�vodn� spole�nosti. Tak se i stalo: mnoz� isl�m�t� imigranti v z�padn� Evrop� nep�ijali za sv� jej� liber�ln� hodnoty, ale ponechali si autorit��sk� a tradicionalistick� hodnoty sv�ch star�ch spole�nost�. Lze se pak divit, �e podle nich i jednali � toti� n�siln� a n�sil�m?

Multikulturalistick� p�edstava hl�s�, �e ur�it� politick� spole�nost nem� m�t jeden hodnotov� syst�m, pokud jde o spravedlnost a pr�va jednotlivc�, n�br� �e m� b�t mozaikou r�zn�ch politick�ch a spole�ensk�ch koncepc� spravedlnosti.

To je v�ak neuskute�niteln�. Opakuji, nen� to prakticky a realisticky mo�n�. I kdyby to byl spr�vn� ide�l � jako �e nen� �, nen� prakticky realizovateln�. Ji� ve st�edn�dob� perspektiv� je toti� takov� p�edstava v r�mci jedn� politick� spole�nosti n�vodem k nepokoj�m, pouli�n�m bou��m a ob�ansk� v�lce. V r�mci jedn� politick� spole�nosti toti� m��e panovat jen jeden koncept toho, co je spravedliv� a co politick� spole�nost donucovac� moc� st�tu vynucuje.

Hypoteticky by sice n�kdo mohl nam�tat, �e ve sm�en�, multikulturn� anglicko-indick� spole�nosti anglick� vdova po smrti man�ela s jeho ostatky up�lena nen�, ale indick� vdova up�lena je. A �e je to kr�sn�, multikulturalistick�, tolerantn� kompromis. Odhl�dneme-li od ot�zky spravedlnosti a lidsk�ch pr�v (z�m�rn� zabit� nevinn�ho, by� indick� vdovy, je v�dy zlo), i v praxi shled�me, �e takto spole�nost fungovat nebude: co kdy� se toti� indick� vdova nenech� up�lit? Na �� stran� m� b�t st�t � na stran� vdovy, anebo na stran� p��buzn�ch jej�ho zesnul�ho man�ela, kte�� na jej� kremaci za�iva trvaj�? A co kdy� si anglick� �ena vezme indick�ho mu�e a on zem�e. M� se poh�ebn� ritu�l uskute�nit podle anglick�ch, �i p�vodn�ch indick�ch zvyklost�?

Je z�ejm�, �e hodnotov� neutralita st�tu p�edstavuje m�tus. Hodnotov� neutr�ln� st�t je m�tem novodob�ch, modern�ch levicov�ch liber�l�. St�t v�ak ve skute�nosti v��m, co d�l�, i v��m, co ned�l�, ur�it� hodnoty stvrzuje jako spr�vn� a jin� neguje jako nespravedliv�. T�m, �e st�t lp� na svobod� slova, nen� hodnotov� neutr�ln�, n�br� hl�s�, �e svoboda slova je dobrem. T�m, �e st�t trest� vra�du, stvrzuje, �e vra�da je zlem a ochrana nevinn�ho �ivota dobrem. T�m, �e st�t povoluje potraty, nen� hodnotov� neutr�ln� v ot�zce potrat�, ale pozitivn� stoj� za n�zorem, �e nenarozen� d�ti nejsou plnohodnotn� lidsk� bytosti (podobn� jako kdy� americk� st�t na Jihu p�ed Ob�anskou v�lkou v USA toleranc� �ern�ho otroctv� nebyl v ot�zce otroctv� hodnotov� neutr�ln�, ale stvrzoval, �e �ernoch nen� plnohodnotnou lidskou bytost�).

Kdy� st�t trv� na tom, �e ��dn� �lov�k nem��e b�t nucen ke s�atku proti sv� v�li, nen� hodnotov� neutr�ln�, ale stoj� na stran� svobody �lov�ka vybrat si sv�ho �ivotn�ho partnera. Kdy� st�t ale u muslimsk� komunity toleruje vynucen� s�atky domluven� p��buzn�mi, rovn� nen� hodnotov� neutr�ln�, ale zast�v� n�zor, �e muslimsk� d�vky jsou m�n�cenn� oproti ostatn�m d�vk�m, a nemaj� m�t tedy plnou svobodu a stejn� pr�va jako ostatn�, n�br� maj� b�t nevolnicemi sv�ch otc� a bratr�.

A� u� tedy st�t kon� �i nekon� cokoli, nikdy nen� hodnotov� neutr�ln�. Z toho d�vodu m��e na ur�it�m �zem� vl�dnout jen jedna koncepce politick� spravedlnosti. Bu� ta, anebo ona, ale jedna z nich to mus� b�t. Bu� koncepce po vzoru kr�lovsk�ho guvern�ra v britsk� Indii v 19. stolet� sira Charlese Napiera, kter� zak�zal upalov�n� vdov, a kdy� za n�m delegace p�i�la mah�rad�� s t�m, �e upalov�n� zak�zat nem��e, nebo� p�estavuje jejich n�rodn� tradic� a kulturn� hodnotu � je t�m, co s vdovami v�dy d�laj� �, odpov�d�l jim: �Na�im zvykem je zase pov�sit za krk a nechat na �ibenici viset toho, kdo up�l� vdovu. B�te a postavte si sv� hranice, j� vedle nich postav�m sv� �ibenice. A kdy� vy na sv�ch hranic�ch up�l�te vdovy, j� na sv�ch �ibenic�ch pov�s�m v�s!� To byly doby, kdy byl Z�pad na sebe je�t� opr�vn�n� hrd�!

Anebo se nab�z� druh� mo�nost: nejd��ve tolerance, pak p�ijet� a nakonec univerz�ln� p�evl�dnut� alternativn�ho kodexu spravedlnosti. Tak byla nap�. v Belgii zru�ena posledn� ofici�ln� p�ipom�nka kdysi k�es�ansk�ho charakteru jej� spole�nosti � v�ro�n� slavnostn� m�e Te Deum, ji� se ��astnila vl�da a je� byla slou�ena v den korunovace prvn�ho kr�le Belgi�an� Leopolda I. Z�rove� bylo v j�deln�ch st�tn�ch z�kladn�ch a st�edn�ch �kol v Bruselu ofici�ln� na��zeno, �e j�dlo mus� b�t halal, tedy p�ipravov�no podle muslimsk�ch n�bo�ensk�ch p�edpis�. T�m byl, pokud jde o st�tn� �kolstv�, isl�m etablov�n jako st�tn� n�bo�enstv�. V souladu s t�mto opat�en�m dostali policist� v n�kter�ch �tvrt�ch Bruselu rozkaz, �e o isl�msk�m sv�tku ramad�nu nesm�j� na ulic�ch j�st a p�t � a to policist� nejen muslim�t�, ale i nemuslim�t�. Ani vodu, ani k�vu. Op�t: o ramad�nu se v tomto p��pad� isl�m stal st�tn�m n�bo�enstv�m v�ech st�tn�ch zam�stnanc�-policist�.

Nebo se pod�vejme za oce�n: v kanadsk�m st�t� Ontario byla �ar�a uznan� jako jedna z leg�ln�ch forem �e�en� spor� uvnit� muslimsk� komunity. Na leti�ti v St. Paul/Minneapolis v USA muslim�t� taxik��i odm�taj� vz�t do tax�ku lidi, kte�� si v obchodech na leti�ti koupili alkohol (p�itom v�t�ina taxik��� jsou muslimov� tj. z�skat jin� tax�k je prakticky nemo�n�). N�kte�� odm�tli vz�t �eny, kter� podle nich nebyly oble�eny dostate�n� cudn�. Autorita leti�t� �e�� probl�m, zda je mo�n� taxik���m p�ik�zat, �e mus� br�t v�echny z�kazn�ky, anebo zda je mo�n� taxik��e, kte�� t�mto zp�sobem diskriminuj� n�kter� z�kazn�ky, propustit.

V Americe v 50. letech 19. stolet�, v dob� spor� o ot�zku otroctv�, byli �multikulturalist� t� doby pro �toleranci� a �r�znorodost�: kdo chce vlastnit �ern�ho otroka �i �ernou otrokyni, a� si je vlastn�, kdo nechce, v�dy� p�ece nemus�. Abraham Lincoln na to ve slavn� �e�i v roce 1858 reagoval slovy: �D�m rozd�len� proti sob� neobstoj�. Jsem p�esv�d�en, �e tato zem� nem��e b�t trvale nap�l otrock� a nap�l svobodn�. Neo�ek�v�m, �e se Unie rozpadne � neo�ek�v�m, �e se d�m zhrout� � ale o�ek�v�m, �e p�estane b�t rozd�len�. Stane se bu� pln� jedn�m, anebo pln� druh�m. Bu� odp�rci otroctv� zastav� jeho dal�� ���en� a po�lou je na cestu, o ni� bude ve�ejn� m�n�n� p�esv�d�eno, �e je cestou k jeho definitivn�mu z�niku; anebo jeho obh�jci budou otroctv� ���it d�l, a� se stane stejn� leg�ln�m ve v�ech st�tech, star�ch stejn� jako nov�ch � na Severu stejn� jako na Jihu.�

�Pluralita� r�zn�ch z�sadn� odli�n�ch, protikladn�ch a neslu�iteln�ch syst�m� spravedlnosti na jednom �zem� nen� mo�n�. Nen� mo�n�, aby jeden syst�m platil pro jedny a druh� pro druh�. �asem bude muset jeden z nich platit pro v�echny.

Proto: svoboda, nebo �ar�a, nebo smrt.

Vy�lo v �asopise Distance 1/2007



Roman Joch
 
  P��stupy: 47100 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA