Jiná zkratka o Irsku, Lisabonské smlouvě a nezametání Ústavním soudem

Radim Ochvat

Pravo 1. 11. 2008

Je škoda, že se i zkušení novináři a komentátoři pouštějí do jednoduchých zkratek a svým klouzáním po povrchu ovlivňují čtenáře svých deníků, jako se to stalo včera v krátkém sloupku Pavla Vernera, jež smíchal dohromady několik věcí týkajících se prezidenta republiky a popsal je velmi nehezkým a zavádějícím způsobem.

Tato včerejší zkratka obsahuje následné sdělení: „Velice zhoubně působí na pověst Ústavního soudu, když ten dopustí, aby si s ním zametal kdokoliv z politiků, hlavu státu nevyjímaje, a kvůli jeho cestě do Irska, kde si prezident třeba najde čas oplatit návštěvu Ganleyemu, měnil termín jednání o tzv. Lisabonské smlouvě.“

Oficiální státní návštěva do Irska je dlouhodobě plánovaná. Když jsem nastoupil na Pražský hrad 1. června byla to jedna z mých prvních zpráv, kterou jsem tehdy dostal. Cesta se plánovala od února tohoto roku a její termín se definitivně potvrdil z obou stran už 14. května, tedy několik měsíců před tím, než Ústavní soud stanovil termín pro jednání o souladu tzv. Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. Jen tak pro zajímavost, tento termín oficiální státní návštěvy prezidenta Václava Klause s manželkou Livií v Irské republice se potvrdil měsíc před irským NE.

Oficiální návštěvy prezidentů a jejich delegací se vždy připravují dlouho dopředu, hledají se termíny s ohledem na přeplněný program hlav států, rušení cest či změna dat není dobrou zprávou pro zemi, která vysoce protokolární akci pořádá. Prezident Václav Klaus navíc ve svém prvním pětiletém období navštívil všechny země Evropské unie, s výjimkou Irska a Malty.

Dopis prezidenta republiky, jako jednoho z účastníků tohoto řízení se žádostí o posun termínu jednání Ústavního soudu byl tedy na místě. V žádném případě zde nemůže být řeč o nějakém zametání s Ústavním soudem, to autor nemohl myslet ani trošku vážně. Prezident Klaus, jako jeden z účastníků řízení je součástí celého procesu a chce být na místě, aby tlumočil své racionální výtky a obavy z přijetí této smlouvy, která zmenšuje podstatu České republiky, dělá z Čechů uměle Evropany, potlačuje naše národní hodnoty a zvyšuje vliv Bruselu.

Ano, prezident se sešel s Declanem Ganleyem v období své rekonvalescence v Lánech, je pravda, že podporuje aktivity sdružení tohoto člověka, který stál za referendem, jež umožnilo jediné zemi v Evropské unii nechat své občany svobodně se vyjádřit k přijetí Lisabonské smlouvy a říci jim NE. Nemá to ale přece žádný vliv na prosbu Kanceláře prezidenta republiky o odložení termínu jednání u Ústavního soudu. Míchání záležitostí jako je obsahové vystoupení prezidenta republiky u Ústavního soudu, oficiální návštěvou Irska popisovanou téměř jako výlet, setkání s Ganleyem a zametáním Ústavním soudem, to je opravdu zkratka, která se nepodaří každý den.

Na závěr se tedy pokusím o zkratku i já: Není to prezidentská nabubřelost a snaha zametat s Ústavním soudem, prezident republiky jen nechce rušit devět měsíců připravovanou oficiální státní návštěvu a zároveň chce vystoupit u Ústavního soudu se svým příspěvkem na tak zásadní téma, které se z dlouhodobého hlediska dotýká hlavně nás, občanů.