Přepisování dějin není česká specialita

Pavel Zvěřina

Při rozhovorech s lidmi, jimž historie není tak docela ukradená, jsem si všiml, jak se pozastavují nad ubohou úrovní informací o nedávných dějinách při výuce dějepisu na českých školách.

Mně se náhodou dostala do ruky obrazová publikace "The Hamlyn Pictorial History of the 20th. Century". Vydal ji Hamlyn, což je sekce Reed International Book Limited (Nevím, zda ještě ta firma existuje, mám dojem že dnes, po letech, se jedná pouze o papírovou existenci pro účetní/daňové účely.) Nu a v té knize, takhle na straně 197, se píše o začátku II.světové války mimo jiné i toto:

... On September 17th, German forces reached Brest and on the same day the Soviets invaded from the east. At the time, this appeared simply a stab in the back for a nation already defeated. However, with hindsight, it gave the Soviet Union an extra defensive cordon against inevitable future onslaught. ...

(17. září německé jednotky dosáhly Brest a téhož dne Sověti napadli Polsko od východu. Tehdy to vypadalo jako rána nožem do zad národa, který už byl sražen na kolena, ale při pohledu zpět je jasné, že to dalo Sovětskému svazu extra obranné území proti nevyhnutelnému budoucímu útoku.)

Ještě nikdy jsem se s takovou obranou sovětské okupace Polska a pobaltských republik (a potažmo i spolupráce SSSR s nacistickým Německem) nesetkal. Ani v českých knihách.

"Hamlynova" kniha vyšla poprvé v roce 1989, doplněné vydání vyšlo v roce 1990, dvakrát v roce 1991 a co já jsem četl bylo z roku 1993. Tedy celkem vzato, vydáno bylo asi pěkných pár výtisků. Je to kniha obrazová a jistě (podle úpravy) nebyla nějak extra drahá, takže lze předpokládat, že je hodně rozšířená ve školních knihovnách (odkud ji mám vypůjčenou i já). Tak si představte, kolik asi žáků to mohlo číst a jak jim to mazané sovětské napadení Polska v roce 1939 z důvodu obrany SSSR (k níž po jeho napadení v roce 1941 dlouho nedošlo) asi zamotalo hlavu.

Jenom pro upřesnění: Dlouholetá spolupráce mezi Německem a Sovětským svazem (jednalo se skutečně o spolupráci na velmi široké základně především ve sférách ekonomiky a bezpečnosti; náhodně vyberu třeba to, že SSSR umožnil Německu pořádat na svém území vojenská cvičení, aby Němci mohli pokračovat v programu militarizace bez ohledu na Versailleskou dohodu, Němci na oplátku učili agenty sovětské tajné policie technice mučení při výsleších) vyvrcholila 23. srpna 1939 podepsáním sovětsko-německého paktu o neútočení a přátelství. Už samotný tento čin vyvolal ve světě údiv a pohoršení - a to nebyly známy dva tajné dodatky, jimiž si Němci a SSSR mezi sebou rozdělili Polsko a určili časový harmonogram jeho vojenského přepadení. Připadá mi příhodné (nejen vzhledem k blížícímu se výročí německo sovětské okupace Polska a pobaltí) si připomenout i takovéto oběti komunismu.

Více si o tom můžete přečíst na stránkách totalita.cz, jichž jsem občasným přispěvatelem.