Jak novináři překvapují sami sebe
Ladislav Jakl
blog.idnes
Také jste si všimli, jak často novináři používají obratu, že se něco stalo „překvapivě"? Snaží se tím vzbudit dojem, že popisují realitu, která prý vypadá nečekaně jinak, než by podle všeho měla. Ve skutečnosti tím ale jen popisují, že hloupě čekali něco, co se stát vůbec nemělo a ani stát nemohlo.
Jako kdyby novinář celý prosinec bezdůvodně a nepodloženě psal, že Vltava od ledna poteče dokopce. A pak se na ni šel přeci jen podívat a zjistil, že prostě normálně teče z kopce. Každé malé dítě ví, že na tom není nic nečekaného, protože ale novinář psal dlouho opak, dnes napíše o tom zprávu, že Vltava i v lednu nečekaně teče z kopce. Vypovídá tím jen o svém špatném očekávání, ale vydává tuto zprávu jako vlastnost reality: tekoucí voda z kopce je vydávána za nečekanou novou skutečnost.
Podobně a velmi stádně píší novináři například o prezidentově novoročním projevu jako o „nečekaně smířlivém". Jenže tento projev vůbec nebyl nijak vybočující z jiných. Respektoval pravidla svého žánru jako vždy a byl standardní jako vždy. Protože ale někteří novináři před tímto o projevem vytvářeli psychózu, že prezident v přímém přenosu (což se mimochodem moc nezdůrazňuje, že pouze prezident Klaus přednáší novoroční projevy živě, před ním všichni prezidenti své projevy předtáčeli a před vysíláním upravovali) snad podřízne malé dítě. Ono se tak pochopitelně nestalo a já mohu čtenářům důvěrně sdělit, že to ani nehrozilo. Jenže novinář nemůže napsat: já trubka jsem vás krmil zcela nepodloženými fámami, které se při srážce s realitou zhroutily. Tak raději napíše, že projev byl nečekaný. Jako kdyby to byla vlastnost toho projevu. Jenže tím slovem nečekaný popisují jen stav svého vlastního překvapení, protože oni sami své fámě podlehli.
Stejné to bylo i s nedávným prezidentovým projevem na kongresu ODS. Lidové noviny dopředu psaly, že projev bude „plný štiplavých narážek na předsedu Topolánka" a odvolávaly se na „jeden z dobře informovaných zdrojů LN." Samozřejmě že žádné zdroje neměly a vše si vymyslely. Když potom byla realita úplně jiná, LN už nenapsaly čtenářům: promiňte, naše očekávání bylo chybné. Protože ony manipulativně chtěly, aby toto chybné očekávání sdílel i čtenář. Proto novináři pak raději napsali, že projev byl nečekaný. Chtěli tím vyvolat dojem, že lživě avízovaná realita tak nějak někde užuž byla, ale pak ji někdo na poslední chvíli asi vyměnil, nebo co.
Vůbec nejde jen o prezidenta, tuto metodu používají novináři o každém a pořád. Až tedy příště budete číst, že se něco stalo nečekaně, neskočte na to a nepovažujte to za popis „nečekané reality", nějaké „překvapivé změny plánu". Je to jen popis rozpoložení samotného autora, který naletěl sám sobě. Vy jste přece od začátku věděli, že Vltava teče z kopce.
Ladislav JaklTajemník a šéf sekretariátu prezidenta Václava Klause
