Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Za��n� �erp�n� z dal��ho evropsk�ho zdroje

Milan Cabrnoch


Jednotliv� �lensk� zem� EU za��naj� �erpat z takzvan�ho globaliza�n�ho fondu Evropsk� unie. Jde o nov� fond, p�vodn� ur�en� ke zm�rn�n� dopad� globalizace na zam�stnanost. Ve fondu je na tento rok 500 milion� euro, stejn� jako na rok 2010. �e�i zat�m nepo��dali.

Evropsk� fond pro p�izp�soben� se globalizaci byl vytvo�en na��zen�m (ES) �. 1927/2006. Pravidla pro �erp�n� z tohoto fondu byla posl�ze upravena na��zen�m �. 546/2009. Globaliza�n� fond byl z��zen pro roky 2007 a� 2013.

Co to je Globaliza�n� fond?

Takzvan� Globaliza�n� fond je ur�en na podporu zam�stnanc�, kte�� byli propu�t�ni v d�sledku velk�ch zm�n ve struktu�e sv�tov�ho obchodu zp�soben�ch globalizac�. Je ur�en pro ty p��pady, ve kter�ch m� propou�t�n� zna�n� negativn� dopad na region�ln� nebo m�stn� ekonomiky. Zejm�na jde o p��pady, kdy doch�z� k velk�mu n�r�stu dovoz� do EU, rychl�mu poklesu pod�lu EU na trhu v dan�m odv�tv� nebo k p�em�st�n� produkce do t�et�ch zem�.

Jak� jsou pravidla pro �erp�n� pomoci z globaliza�n�ho fondu?

P�vodn� byla pomoc Globaliza�n�ho fondu ur�ena pro p��pady, kdy bylo b�hem �ty� m�s�c� propu�t�n� nejm�n� 1000 zam�stnanc� jednoho podniku, p��padn� zam�stnanc� jeho dodavatel� �i odb�ratel�. D�le bylo mo�n� �erpat pomoc i pro p��pady, kdy bylo b�hem dev�ti m�s�c� propu�t�no 1000 zam�stnanc� mal�ch a st�edn�ch podnik� v jednom odv�tv� a regionu. Pomoc mohla �init nejv��e 50%, druhou polovinu n�klad� na program hrad� st�t, kter� o pomoc po��dal.

Na��zen� o Evropsk�m fondu pro p�izp�soben� se globalizaci bylo upraveno v roce 2009. Do konce roku 2011 lze po��dat o pomoc i pro p��pady, kdy je propou�t�n� zp�sobeno v d�sledku sv�tov� finan�n� a hospod��sk� krize. "Anti-globaliza�n�" fond se tak st�v� fondem "anti-krizov�m". Sn�ily se i po�ty propu�t�n�ch, a to z 1000 na 500, jak v jednom podniku, tak v jednom odv�tv� a regionu. I nyn� lze po��dat o pomoc i v p��padech, kdy kriteria nejsou spln�na. Pomoc m��e dosahovat a� 65% skute�n�ch n�klad�.

Pomoc m��e b�t sm�rov�na do oblasti aktivn� politiky zam�stnanosti. C�lem pomoci je v kr�tk� dob� op�t propu�t�n� zam�stnance zam�stnat. Pomoc je sm��ov�na do oblasti zvy�ov�n� kvalifikace, rekvalifikace, zvy�ov�n� dovednost�, ale i pomoci p�i hled�n� zam�stn�n�. Z pomoci tedy nejsou vypl�ceny d�vky, ani nen� pomoc ur�ena pro zam�stnavatele.

Jak vypad� �erp�n� z fondu?

Je to smutn� pohled. Z celkov�ho objemu 500 milion� Euro na rok 2009 je v polovin� ��jna vy�erp�no pouh�ch 13 milion�. �erpalo �pan�lsko, Portugalsko a N�mecko. V p��pad� �pan�lska �lo o automobilov� pr�mysl a textiln� pr�mysl, v Portugalsku textiln� pr�mysl a v N�mecku se jednalo o podnik Nokia, kter� se p�esunul do Rumunska. D�le se zpracov�vaj� ��dosti Belgie (3), Irska (2), It�lie, �v�dska, Rakouska, Litvy (4), Nizozem�, N�mecka, �pan�lska a D�nska � v celkov�m p�edpokl�dan�m objemu 82 milion� Euro. Z celkov�ho objemu 500 milion� tak bude v tomto roce z�ejm� vy�erp�no m�n� ne� 100 milion�, zbytek z�stane v rozpo�tu EU.

Hodn� mlhy�

Dosavadn� �erp�n� z Globaliza�n�ho fondu je zna�n� nejasn�. Objevuje se mnoho nezodpov�zen�ch ot�zek. Uvedu n�kter� z nich: programy, na kter� je pomoc ur�ena, jsou velice rozd�ln�, stejn� jako konkr�tn� v��e pomoci. Tak nap��klad Portugalsko ��d� o pomoc ve v��i 525 Euro na jednoho pracovn�ka, kter� ztratil pr�ci. Vedle toho N�mecko ��d� na jednoho nezam�stnan�ho 4 200 Euro! ��daj�c� zem� neuv�d�j�, kdo a z jak�ch prost�edk� pokryje zb�vaj�c� n�klady na program pomoci nezam�stnan�m. N�kter� programy �dajn� ji� zapo�aly a nen� jasn�, kdo je financuje. Nen� ani �e�ena problematika dvoj�ho financov�n�, je docela dob�e mo�n�, �e programy rekvalifikace jsou sou�asn� financov�ny i z jin�ch evropsk�ch fond�, a to se nesm�.

Komise schv�lila pomoc pro N�mecko v souvislosti s p�esunem v�roby Nokia do Rumunska. Je snad p�esun v�roby d�sledkem krize? Nen�, stejn� jako nen� p�esunem do t�et�ch zem� �i ztr�tou pod�lu EU na sv�tov�m trhu. P�esun Nokia z N�mecka do Rumunska je logick�m d�sledkem evropsk� integrace, zam�stnavatel v r�mci spole�enstv� hled� zemi s ni���mi n�klady na v�robu. Fajn, ale na tyto p��pady globaliza�n� fond nen� ur�en!

Dal��m flagrantn�m p��padem je uzav�en� tov�rna Dell v Irsku. Irsko ��d� o pomoc pro propu�t�n� pracovn�ky. Sou�asn� v�ak Dell otev�r� v�robu v Polsku, kde �erp� velkou dotaci � z prost�edk� Evropsk� unie. Krom� toho na americk�m trhu nakupuje v�t�� mno�stv� akci� dal�� spole�nosti. Je otev�r�n� nov� tov�rny a n�kup akci� projevem krize? Evidentn� nen�.

Hodn� nespravedlnosti

Ji� p�i zav�d�n� Globaliza�n�ho fondu jsme poukazovali na jeho nesystemati�nost a nespravedlnost. Pomoc dostanou jen n�kte��, ostatn� si ji snad nezaslou��? Pomoc, o kterou zem� ��daj�, je neospravedlniteln� rozd�ln� � v uveden�ch p��padech osmkr�t vy���! Pomoc z fondu dostanou jen ti, kdo si o ni spr�vn� po��daj�. Dokonce se teoreticky m��e st�t, �e jen ti, kdo po��daj� v�as, na n�kter� by se toti� nemuselo dostat.

�e�en� problematiky zam�stnanosti je p�itom zcela v odpov�dnosti jednotliv�ch zem�, kter� v r�mci sv� politiky zam�stnanosti maj� pom�hat ka�d�mu, a ne jen t�m, kdo byli shodou okolnost� propu�t�ni ve v�t��m po�tu najednou.

A co �e�i?

P�ekvapiv� nic. Z �esk� republiky nebyla p�edlo�ena doposud, pokud je mi zn�mo, ��dn� ��dost. Z�st�v�me tak mezi zem�mi, kter� z Globaliza�n�ho fondu �erpat nebudou. A to je �koda. Existuj�c� mo�nosti je p�ece pot�eba vyu��vat. Nechce se mi v��it, �e v �esk� republice nen� ��dn� podnik, kter� by v souvislosti s finan�n� a hospod��skou kriz� nebo s p�esunem v�roby nepropustil 500 zam�stnanc�, p��padn� �e u n�s nen� odv�tv�, ve kter�m by p�i�lo 500 zam�stnanc� b�hem 9 m�s�c� o pr�ci. Pos�l�m interpelaci na p�edsedu vl�dy v t�to v�ci a ��d�m ho o podrobnou informaci o tom, zda a jak se �esk� republika stav� k �erp�n� finan�n� pomoci Globaliza�n�ho fondu pro pracovn�ky, kte�� p�i�li o pr�ci.



Milan Cabrnoch
MUDr. Milan Cabrnoch
poslanec EP
�len V�boru pro zam�stnanost a soci�ln� v�ci a n�hradn�k ve V�boru pro rozpo�tovou kontrolu
rezortn� mluv�� klubu pro oblasti: ochrana spot�ebitel�, zam�stnanost a soci�ln� v�ci
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 49494 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA