P�ipravenost Turecka p�evz�t od �r�nu a uskladnit na sv�m �zem� ��ste�n� obohacen� uran m��e b�t vykl�d�na jako snaha vyj�t vst��c z�padn�m po�adavk�m. Mnohem v�ce je to v�ak v�raz nov� orientace tureck�ho st�tu, kter�mu ji� deset let vl�dnou islamist�. Ty tam jsou doby, kdy Evropsk� unie v�n� debatovala o v�hod�ch a nedostatc�ch tureck�ho �lenstv� v n�. Dnes u� je sporn�, zda se v�bec poda�� udr�et Turecko na ob�n� dr�ze Z�padu. Mno�� se zn�mky toho, �e se prohlubuje propast mezi tureck�m vojensk�m velen�m, st�le je�t� orientovan�m na Z�pad, a vl�dou vedenou Stranou spravedlnosti a rozvoje oddanou idej�m budov�n� isl�msk�ho st�tu a hledaj�c� spojenectv� s militantn�mi protiz�padn�mi bl�zkov�chodn�mi re�imy. Posledn�m p��kladem ideov�ho posunu Ankary se stalo zru�en� izraelsk� ��asti ve vojensk�ch cvi�en�ch NATO v Turecku. Tent�� den, kdy se Izrael dozv�d�l, �e je n�hle vylou�en ze seznamu ��astn�k�, ozn�milo Turecko, �e hodl� m�sto toho uspo��dat spole�n� vojensk� cvi�en� se S�ri�, zem� kter� je st�le na americk�m seznamu st�t� podporuj�c�ch terorismus.
Stalo se tak jen p�r t�dn� pot�, co Ankara a Dama�ek ustavily Nejvy��� radu pro strategickou spolupr�ci. Znamen� to prakticky konec letit� vojensk� a ekonomick� spolupr�ce Turecka se �idovsk�m st�tem.
Prudce se oteplilo tak� ve vztaz�ch mezi Ankarou a Teher�nem. Isl�msk� teokracie nepokryt� dod�v� zbran� a v�bu�niny terorist�m v Afgh�nist�nu a Ir�ku, kte�� je pak vyu��vaj� k zab�jen� voj�k� mezin�rodn� koalice. V posledn�ch letech Turecko a �r�n podepsaly celou �adu dohod o bezpe�nostn� spolupr�ci a je to teprve p�r m�s�c�, co tureck� p�edseda vl�dy Erdogan ozn�mil, �e jak�koli sankce proti �r�nu bude pokl�dat za nez�konn� a �e �r�nsk� jadern� program by nem�l znepokojovat mezin�rodn� spole�enstv�. Po �ervnov�ch volb�ch prezident Turecka Abdull�h Gul jako jeden z prvn�ch p�isp�chal s blahop��n�m Ahmad�ne��dovi ke znovuzvolen�, kter� v�t�ina soudn�ch pozorovatel� pokl�d� za podvodn�. Doma mezit�m ve snaze uml�et kritiku islamistick� vl�da d�sledn� omezuje ob�ansk� svobody a nez�vislost soud�. Pomoc� podz�konn�ch akt� byly prudce nav��eny dan� a uvaleny nehor�zn� pokuty, kter� vedly k �padku skoro v�ech nez�visl�ch a sekul�rn�ch sd�lovac�ch prost�edk�. Politi�t� oponenti byli zat�eni a odsouzeni k v�zen� na z�klad� pochybn�ch obvin�n� z pokusu o vl�dn� p�evrat.
Politick� zvrat, ke kter�mu do�lo v Turecku, �in� jej neslu�iteln�m se z�kladn�mi hodnotami, je� plat� pro �lensk� zem� NATO. Zakl�daj�c� charta Aliance ��d� po jej�ch �lenech odhodl�n� "chr�nit svobodu, spole�n� d�dictv� a civilizaci n�rod� zalo�enou na z�sad�ch demokracie, individu�ln� svobody a vl�dy z�kon�". Zm�na orientace sni�uje tak� odhodl�n� Ankary dost�t sv�m z�vazk�m v oblasti kolektivn� obrany. Zat�mco v Afgh�nist�nu tureck� kontingent je po��d je�t� sou��st� mezin�rodn� koalice, v jin�ch regionech politick� v�le Turk� st�t po boku sv�ch spojenc� zjevn� ochabla. P�edev��m to plat� o konfliktn�ch oblastech na postsov�tsk�m prostranstv�. Nejednozna�n� byl ji� tureck� postoj v��i rusk�mu vp�du do Gruzie. P�edseda vl�dy Erdogan prohl�sil, �e "vz�jemn� obchod s Ruskem m� pro Turecko nezanedbateln� v�znam a jeho vl�da se ve v�em ��d� n�rodn�mi z�jmy sv� zem�."
V minulosti arm�da hr�la roli garanta sekul�rn� povahy tureck�ho st�tu a jeho proz�padn� orientace. Jak u� to �asto b�v�, Z�pad pod sebou u��zl v�tev, kdy� kr�tkozrace donutil tureckou arm�du jednou prov�dy z�stat v kas�rn�ch a vzd�t se zasahov�n� do politick�ch z�le�itost�. B�hem posledn�ho desetilet� gener�ln� �t�b tureck�ch ozbrojen�ch sil byl person�ln� obm�n�n a nyn� voj�ci mohou jen bezmocn� p�ihl�et tomu, jak se demokratick� sv�tsk� proz�padn� republika zalo�en� po��tkem 20. stolet� Kemalem Atat�rkem pozvolna stala minulost�. Na l�m�n� chleba z�ejm� dojde v roce 2014, kdy se nejnov�j�� generace st�hac�ch bitevn�k� zvan� Joint Strike Fighters stane sou��st� v�zbroje arm�d �lensk�ch zem� NATO. Bude t�eba odpov�d�t na ot�zku, zda spojenci mohou sv��it islamistick� vl�d� nejnov�j�� vojensk� technologie. Z�pad o�ividn� Turecko ztr�c� a jestli�e tento proces bude dokon�n, bude to nejdramati�t�j�� obrat v regionu od roku 1979, kdy se v �r�nu uskute�nila islamistick� revoluce.