Telekomunikace v roce 2010 - regulace z Evropy
Edvard Ko�u�n�k
Kon��c� Evropsk� komise prosadila v minul�m funk�n�m obdob� Evropsk�ho parlamentu takzvan� "telekomunika�n� bal��ek". Ten byl sestaven z n�kolika p�edpis� a dok�zal budit velk� v�n� jak na stran� telekomunika�n�ch oper�tor�, tak i na stran� n�rodn�ch regul�tor� a v neposledn� �ad� i na stran� ob�an� v roli koncov�ch z�kazn�k�.
Digit�ln� gilotina
Telekomunika�n� bal��ek tak p�inesl nap��klad rychlej�� p�enositelnost ��sel mezi oper�tory, ale tak� z��zen� dle m�ho n�zoru zcela zbyte�n�ho nov�ho evropsk�ho regula�n�ho ��adu pro oblast telekomunikac� (BEREC). Telekomunika�n� bal��ek se v�ak komisa�ce Redingov� nepoda�ilo protla�it minul�m parlamentem �pln� cel�. P�ed �ervnov�mi volbami do Evropsk�ho parlamentu vzniknul rozpor mezi p��mo volen�mi z�stupci v parlamentu a z�stupci vl�d n�kter�ch �lensk�ch st�t� sed�c�ch v Rad� o mo�nost odpojovat u�ivatele od internetu jen na z�klad� neprok�zan�ho podez�en�, �e u�ivatel se na internetu dopou�t� protipr�vn�ho jedn�n�. Evrop�t� poslanci se do�adovali, aby odpojen� od internetu p�edch�zelo pravomocn� rozhodnut� soudu, zat�mco n�kter� st�ty veden� Franci� po�adovaly, aby bylo mo�n� odpojovat u�ivatele jen na z�klad� administrativn�ho rozhodnut� bez uplatn�n� pr�va na spravedliv� soudn� proces. Takov�muto aktu odpojen� se pr�v� dle francouzsk�ho p�vodu n�padu p�ezd�v� "digit�ln� gilotina".
Osobn� vn�m�m digit�ln� gilotinu jako jednu z nejv�t��ch hrozeb pro svobodnou spole�nost a ochranu soukrom� jednotlivc�. Nechci se zast�vat t�ch, kte�� se na internetu dopou�t�j� protipr�vn�ho jedn�n�, a to ji� v jak�koliv podob�. Internet se dnes st�v� jedn�m z nejd�le�it�j��ch komunika�n�ch n�stroj�. A omezit komukoliv p��stup ke komunikaci jen na z�klad� rozhodnut� ��edn�ka bez spravedliv�ho soudn�ho procesu lze srovnat s praktiky STB v dob�ch komunistick� totality. Tehdy tak� ��ady bez spravedliv�ho soudn�ho procesu omezovaly p��stup do m�di�, mo�nost publikovat �i vystupovat na ve�ejnosti. Nemluv� o tom, �e v p��pad� internetu sta�� k trestu, aby prost�ednictv�m nedostate�n� zabezpe�en�ho po��ta�e u�ivatele poru�ovala pr�vo n�jak� t�et� osoba. Trest odpojen� v�ak dopadne na nedostate�n� informa�n� gramotn�ho u�ivatele p��slu�n�ho po��ta�e.
P�edchoz� Parlament nestihnul sv�j rozpor s Radou vy�e�it v r�mci sv�ho volebn�ho obdob� a tak hled�n� �e�en� spadlo na novou politickou reprezentaci. Ta se pokusila spole�n� s Radou v r�mci dohodovac�ho ��zen� mezi druh�m a t�et�m �ten�m naj�t kompromis. Ten kompromis je v�ak ur�itou rezignac� na p�vodn� po�adavek Parlamentu, aby odpojen� od internetu p�edch�zelo pravomocn� rozhodnut� soudu. Kompromis sice respektuje n�kter� z�kladn� pravidla spravedliv�ho procesu, jako je presumpce neviny �i pr�vo na sly�en�, p�esto v�ak m� ke spravedliv�mu soudn�mu procesu daleko. Evropsk� unie je zn�ma sv�mi kompromisy, jsem v�ak n�zoru, �e �init kompromisy v z�kladn�ch atributech svobody nelze.
"Svoboda bu� je nebo nen�. Nic mezi t�m neexistuje."
Francii se tak spole�n� s lobby gramofonov�ho a filmov�ho pr�myslu da�� exportovat my�lenku digit�ln� gilotiny na evropskou �rove�. Z jedn�n� Francie je tak patrn�, �e ub�hlo ji� hodn� �asu od dob jakob�nsk�ho teroru a Francie tak nem� v �iv� pam�ti, jak� to je, kdy� je omezov�na svoboda. Ve st�edn� Evrop� v�ak od p�du diktatury ub�hlo jen dvacet let a na hrozby omezov�n� svobod jsme tak v�razn� citliv�j��.
Edvard Ko�u�n�k
Autor je vedouc� projektu Efektivn� st�t