Otevřeně Důsledně Společně
Mirek Topolánek
Závěrečný projev předsedy ODS
17. kongres ODS, Praha, 19.11.2006
[audiozáznam]
Vážené dámy, vážení pánové
Dovolte mi, abych před svým závažným rozhodnutím krátce rekapituloval ty roky, které jsem vás vedl. A vedl jsem vás dobře. Ale všechno jednou končí.
Promiňte, nějak jsem si popletl papíry. Tohle je projev na rok 2020. Musím najít ten správný.
Od závěrečného slova předsedy se čeká jakési shrnutí kongresu. Dnes se o to nebudu pokoušet. Na rozdíl od loňského roku budu tentokrát ve svém výčtu velice stručný.
Děkuji organizátorům, děkuji našim domácím i zahraničním hostům, děkuji delegátům a všem vystupujícím. Děkuji všem, kteří měli podíl na tomto kongresu, který byl - alespoň pro mě - v jedné věci zlomový. Než se dostanu k tomu, v čem byl podle mě zlomový, tak stručně vysvětlím, proč jsem zvolil tuto netradiční formu závěrečného slova.
Zvolil jsem tuto formu, protože bych přeci jen rád zaměřil vaši pozornost ven, nikoli dovnitř. Samozřejmě, že kongres je nejlepší příležitostí ke stranické sebereflexi, příležitostí, kdy se dozvíme, co v nás opravdu je. Přesto chci v tomto okamžiku bilancování něco podstatného dodat. Chci dodat, že skutečný svět je tam venku. Nezapomínejme na to. Nezapomínejme na to, protože svět tam venku se od našeho posledního kongresu zásadně změnil. Změnil se tím, že je to svět, v němž je ODS vládní stranou. Vychutnejme si to konstatování ještě jednou: ODS JE VLÁDNÍ STRANOU.
Čekali jsme na tento okamžik osm let. Ale to není ten hlavní důvod, proč to říkám. Byť uchopení moci je zkladním cílem každé politické strany. Říkám to především proto, že od této chvíle máme možnost svět tam venku nejen pozorovat, ale také na vládní úrovni ovlivňovat. To je nesmírný závazek. To je obrovský rozdíl oproti době, kdy jsme byli v opozici. Jen si prosím povšimněte, jak radikálně se proměnil zájem médií o naše konání. Jak důležitá je najednou je každá naše věta. Jak musíme neustále znovu a znovu vysvětlovat, co jsme tím kterým výrokem mínili a jaký dopad bude mít na život občanů. Zatímco do této doby jsme naopak často měli problém, jak naše názory na řešení konkrétních problémů dostat do médií.
Přátelé, je to tak, že vláda má před opozicí vždy přednost. Má přednost, protože má moc ovlivňovat osudy lidí a s tím onu zodpovědnost. My jsme sice už byli ve vládě. Ale je to poprvé, kdy se do vlády vracíme z opozice. Je to poprvé, kdy musíme řešit problém adaptace ze strany opoziční na stranu vládní. V případě opačné změny jdou věci samy od sebe: prostě o vás svět a média ztratí zájem a vy si na to chtě nechtě musíte zvyknout. Každému je celkem jedno, jak se s tím vyrovnáte. Nynější situace je ale jiná. Svět a média se o vás zatraceně zajímají. A pokud změnu nezvládáte, zdaleka to není jen váš problém.
Nyní se ukáže, co v nás opravdu je. Někdo, kdo byl považován za brilantního opozičního politika, zcela propadne. Jiný, který nebyl zdaleka tak nápadný, naopak ukáže, že je skvělým administrátorem a časem se promění ve hvězdu. Někdo, kdo se osvědčil na místní či regionální úrovni, ukáže, že jeho rozměrem je právě jeho domovský region. Což není míněno jako urážka, protože my přeci potřebujeme skvělé, řekl bych profesionální, komunální a krajské politiky.
Toto už není chvíle pro mistry zákulisních tahů. Jsme na scéně, nasvícení reflektory ze všech stran a rychle se ukáže co v kterém z nás doopravdy je. Což symbolicky podtrhuje skutečnost, že naše jednání v přímém přenosu přenášela televize. Ovšem zdaleka nejen proto musíme ukázat bez přetvářky, co v nás je, co chceme prosazovat a zda na to máme. Zda zvládneme onen přechod z polosvitu do ostrého světla.
Nyní se konečně dostávám k tomu, proč považuji tento kongres za zlomový. Mnozí jistě tušíte, kam mířím. Teprve toto je první liga. Navíc jsme do této první ligy sice postoupili z prvního místa, ale zdaleka ne s jistou pozicí. To jsou dva důvody, proč jsem považoval za nutné přijít na tento kongres se zřetelně, konkrétně a tvrdě formulovaným mandátem, který jsem od vás chtěl získat pro další postup. Vědomě jsem tím riskoval, že nezískám takovou podporu, jako kdybych byl býval mlčel. Ale vy všichni dobře víte, že mlčet já neumím.
Chci vám všem poděkovat za to, že výsledný mandát je přes mé kontroverzní a ostré vystoupení silný. Byť už ne kim-ir-senovský, jako z před dvou let. V každém případě to chápu jako potvrzení mého postupu, jako souhlas nikoli jen s vedením ODS, ale i s vedením vlády. Jsme přeci VLÁDNÍ STRANOU. A já dnes už nenesu jen odpovědnost vůči vám - kterou jsem doufám prokázal právě svým otevřeným vystoupením - ale vůči všem občanům České republiky.
Až dosud jsme ve všech kláních obstáli. Obstáli jsme ve stranických soubojích s jinými stranami. Teď ale musíme obstát i ve světě tam venku. To vyžaduje - a v této chvíli ocituji sám sebe - to vyžaduje nejen odvahu, ale i rozvahu. Ale i k rozvaze musíte mít někdy odvahu. Musíte mít velkou odvahu ve chvíli, kdy vaše okolí považuje rozvahu za zbabělost. Doufám, že jsem vás přesvědčil o tom, že pokud jsem nebyl zbabělý až dosud, nestal jsem se zbabělým ani nyní. Věřte mi, že obstát na půdě ODS, mezi svými, kteří vás dobře znají, ale právě proto od vás mnohé očekávají, je svým způsobem těžší, než obstát při poměřování s Jiřím Paroubkem.
Jsem rád, že jste mi pomohli touto zkouškou se ctí projít. Děkuji vám i za to občasné "grilování". Jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. A já nyní cítím pro střet s ČSSD více síly, než kdy před tím. I když víte, že já mám síly dost. Nyní jsem si ale navíc prakticky ověřil, o čem jsem nikdy nepochyboval. Ověřil jsem si, že když sedím za jednacím stolem s předsedou ČSSD, ve skutečnosti se mnou sedí celá ODS. Sedíte tam, držíte mi palce a máte opravdovou starost, abych nezklamal. Protože byste to pociťovali jako své vlastní selhání. Vy přece nechcete selhat.
Doufám, že mi prominete, že jsem tu mluvil tolik o sobě. Snad je vám jasné, že jsem tím pádem mluvil i o vás. Každá strana má totiž takového předsedu, jakého si zaslouží.
Až se rozejdete z tohoto kongresu domů, buďte si jisti, že i když na vás už teď nemám a nemohu mít tolik času jako dřív, i když už není v mých silách s vámi vše probírat, i když musím činit rozhodnutí, která berou v potaz zájmy země, nikoli jen ODS, vždy myslím na to, co říkáte mému počínání. Myslím na to s vědomím, že se můžeme někdy lišit v konkrétních postupech, ale nikdy v cílech a hodnotách. Věřte, že mi je ctí vést stranu, která tak svobodná ve svých názorech, tak jednotná ve své misi a tak pevná ve svém směřování. Už jsem zde uvedl jednu transkripci písmen ODS, nyní si dovolím ještě druhou: Otevřeně Důsledně Společně.
