Vždy měl dobré představy

Jefim Fištejn

MF DNES 27.2.2004

Debata: Má Václav Klaus jasnou státnickou vizi?

Chtít za každou cenu vyloudit ucelenou vizi z denní lopoty politikovy, to je bláhové. Světoborných vizí je naštěstí v dějinách jako šafránu, však ani život v mezičasech není k zahození. Někdy na slušný politický výkon stačí nic podstatného nenapravitelně nepokazit. Sněmovna v úterý zvláštním zákonem vyzdvihla Benešovy zásluhy, ale je schopna také rozepsat na položky jeho vizi? Je to pojem nesnadno uchopitelný. Ostatně česky neznamená nic jiného než vidiny. Je snazší říci, co vizí určitě není. Nejsou jimi výpůjčky z desatera ani zbožná přání na způsob novoročních přípitků: "Milujte se, lásku každému přejte!"

Václav Klaus napsal o všem možném a řekl toho tolik, že není v jeho představách nic, co by nám zůstalo utajeno.

Nikdy se přitom neuchyloval k formulacím gumovým a obojakým, ze kterých by se později snadno vykroutil.

Dnešní český svět je v hrubých rysech zhmotněním jeho předsevzetí: od fungování ekonomiky po stranickou strukturu. Zajisté, je v tom mnoho obecného, nespecifického, daného dobovým samospádem. Kdyby Klaus nadobro odešel z politiky před sedmi lety, mohli bychom přisoudit zásluhy spíš příznivým

okolnostem než jemu. Jenže on neodešel, naopak znásobil svůj vliv na události, když už nic nešlo samospádem.

Jako prezidentovi nejde Klausovi jen o okamžitý stav, ale také o vzdálenější perspektivy české společnosti. Rozumím-li mu dobře, jde mu o to, aby nějakým nevratným krokem nepřišlo Česko o zbylý manévrovací prostor. Zkrátka aby v každé chvíli zůstávalo, pokud možno, pánem svého osudu.

Kvalita vize se ověřuje životem a je nejlépe vidět ve zpětném zrcátku. Politik, který vtiskl době nesmazatelnou pečeť svých představ, musel je mít nějakým způsobem kvalitní už tehdy, když jeho jméno nikomu nic neříkalo.

Jefim Fištejn