Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Preferans o preference

Pavel Foltán

Preferovat preference, či nepreferovat preference? Jak kdy a jak které? Možná. Ale možná i jak čí a jak s kým. Někdo říká, že ho preference nezajímají. A někdo říká, že ho preference zajímají, ale až tak dva nebo tři týdny před začátkem voleb. Proti gustu – znáte to. Nicméně pokud nejde o průzkumy ze sféry P.R. a jim podobné, pak není k zahození vývoj preferenčních čísel průběžně sledovat v příslušných souvislostech. To může vypovídat o určitých trendech. A to už mohou být důležité informace. Tak například v tomto volebním období (2002 až 2006) to byl takřka jeden supervolební či aspoň volební rok za druhým. A třeba v případě vládní ČSSD se preference houpaly jak na horské dráze a jejich vývoj připomínal sinusoidu se zhruba ročními výkyvy. Na začátku uvedeného volebního období byly její preference kolem tří desítek procent. V průběhu roku ale začaly klesat a v červnu 2004 propadly v eurovolbách až k pádu tehdejšího předsedy strany a vlády Vladimíra Špidly. Po nástupu Stanislava Grosse na jeho místo se preference ČSSD opět vyhouply, i když ne tak vysoko, jako byly na začátku volebního období, aby pak opět propadly v dalších volbách (tehdy senátních a krajských) do další vládní krize a další výměny předsedy strany a vlády, což trvalo zase zhruba rok. Po nástupu Jiřího Paroubka začaly do třetice preference opět růst až k číslům kolem 25 procent, přičemž o jejich realitě či virtualitě si leckdo myslel své. Nicméně před několika dny se pohyb těchto preferencí (i v oficiálních výzkumech) už potřetí vydal opět směrem dolů, přičemž ona pomyslná sinusoida i v tomto roce (kdy budou opět několikery volby) zhruba kopíruje své předchozí zakřivení v čase. A to už se dá považovat za určitý trend. Ostatně tvar této trendové křivky svým způsobem popisuje i název druhé knihy Miloše Zemana „Vzestup a pád ČSSD“.

Kromě klasických metod průzkumů veřejného mínění jsou poslední dobou čím dál rozšířenější také průzkumy na některých internetových denících a nebo i speciálních serverech. Nemají sice (stejně, jako ty klasické) ideální vypovídací hodnotu, nicméně k určitému dokreslení komplexnějšího obrázku mohou svým způsobem přispět. Tak například v sobotu podle ankety v deníku novinky.cz vypadal stav při účasti bezmála 47 tisíc hlasujících takto:
41,60 ODS
25,67 SZ
15,27 ČSSD
6,95 KSČM
4,21 KDU-ČSL
a v neděli na specializovaných stránkách volebnipreference.cz byl (z počtu cca. 19 tisíc účastníků, z nichž každý může hlasovat jen jednou měsíčně) stav asi takový:
52,8 ODS
13,7 SZ
8,9 SNK ED
6,3 ČSSD
5,0 KDU-ČSL
3,3 KSČM.
I tato čísla nejsou nezajímavá a leccos ve svém segmentu také mohou naznačovat, přičemž je nelze ani přeceňovat, ale ani podceňovat. Každopádně jsou aktuálnější, než výsledky z klasických metod. A v souvislosti se shora uvedenou metodou jejich uvádění do souvislostí jistě také stojí za povšimnutí.

Á propos, ještě něco k těm trendům: Kdyby ty preference ČSSD byly skutečně až tak vysoko, jak to bylo ještě před pár dny z oficiálních průzkumů masově medializováno, pak by asi Miloš Zeman neměl tak velký důvod znovu oprášit svůj Zemák a vyrazit do předvolebního terénu.



Pavel Foltán
JUDr. Pavel Foltán, člen RRTV, která byla odvolána v roce 2003, hudebník, dramaturg, producent, publicista,
autor je mediální poradce a přednáší na universitě
 
  Přístupy: 31580 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA