Spravedlnost a platy �stavn�ch �initel�
Martin St�n
Politikon
Rudooran�ov� aliance rozbila v Poslaneck� sn�movn� Parlamentu �R p�i projedn�v�n� rozpo�tu na p��t� rok p�edjednan� �Janot�v bal��ek�. Populisticky odm�tla �sporn� opat�en�, je� by dopadla na soci�ln� slab�� vrstvy obyvatelstva. V�sledn� rozpo�et je viditeln� nerealistick�, s vysok�m stupn�m pravd�podobnosti lze o�ek�vat p�ekro�en� pl�novan�ho schodku. V�sledky hlasov�n� levice se tak v p��t�m a dal��m roce prom�tnou do zrychlen� j�zdy st�tu po skluzavce sm�rem ke st�tn�mu bankrotu.
Pan prezident a pravice obvi�uj� rudooran�ov� z neodpov�dnosti, ti ale nam�taj�, �e odvr�tili od ob�an� nejtvrd�� soci�ln� dopady neodpov�dn�ho hospoda�en� Topol�nkovy vl�dy. Ob� velk� strany si navz�jem h�zej� na hlavu odpov�dnost za �patn� stav na�� ekonomiky a zd�raz�uj� �asto jen pomysln� �sp�chy z minulosti. Kdyby ale jejich v�dcov� nem�li �irok� sv�dom�, museli by provinile sklopit hlavy, strany rozpustit a vzd�t se n�rok� na vl�dnut�, proto�e v tomto ohledu mezi nimi nejsou velk� rozd�ly.
Tahanice o kone�nou podobu rozpo�tu a hlavn� o jeho praktick� pou�it� z�ejm� neskon�ily. Levice se chyst� pokra�ovat v populistick� politice a prosadit dal�� opat�en�, je� je�t� v�ce prohloub� deficitn� povahu rozpo�tu. Naproti tomu ODS tla�� na premi�ra, aby r�zn� pou�il sv� pravomoci k omezen� v�daj� st�tu v p��t�m roce pod hranici, stanovenou rozpo�tem, a ten se �in�: p�ik�zal ministr�m vytvo�it rezervy, kter� nebudou sm�t spot�ebovat bez souhlasu vl�dy. Je to Pot�mkinova vesnice: neblah� ��inky drastick�ch omezen� se do konce p�soben� Fischerovy vl�dy viditeln� neprojev�. Po volb�ch p�ijde ekonomick� potopa v obrazn�m i re�ln�m slova smyslu, pl�novan� deficit bude p�ekro�en a politick� vl�da hrav� vysv�tl� svou bezmoc proti pokra�uj�c�mu propadu ve�ejn�ch financ� �patn�m vl�dnut�m sv� ��ednick� p�edch�dkyn�. Vlak ke zk�ze pak op�t zrychl� tempo.
Zat�m jen n�znakov� hroz� trosk�m �Janotova bal��ku� dal�� nebezpe��, a to ze strany soudc� a st�tn�ch z�stupc�, kte�� ve spole�n�m prohl�en� Soudcovsk� unie a Unie st�tn�ch z�stupc� z 11. prosince 2009 prozrazuj� chu� dom�hat se u �stavn�ho soudu �R zru�en� rozhodnut� z�konod�rc� o �ty�procentn�m sn�en� sv�ch plat�. Je sporn�, do jak� m�ry vyjad�uj� tyto organizace, je� sdru�uj� jen ��st p��slu�n�k� sv�ch stav�, obecn� postoj komunit soudc� a st�tn�ch z�stupc�, nicm�n� jejich stanovisko nelze podce�ovat: jejich vedouc� p�edstavitel� nem�vaj� od slov k �in�m �pln� daleko. St�nosti k �stavn�mu soudu �R proti sn�en� p��jm� soudc� a st�tn�ch z�stupc� jsme za�ili tak� v minulosti, tak�e ji� pat�� k absurdist�nsk�mu folkloru. �stavn� soud �R si v n�kter�ch p��padech v minulosti vychutnal svou moc a koleg�m vy�el vst��c.
Nespokojenci maj� ze sv�ho hlediska pravdu: podle jejich prohl�en� �sn�en� plat� �stavn�ch �initel� se po p�ijet� st�tn�ho rozpo�tu pro p��t� rok bude t�kat t�m�� v�hradn� soudc� a st�tn�ch z�stupc��. T�ch dal��ch je skute�n� podstatn� m�n� a asi se jim zdaj� pro chod st�tu m�n� d�le�it�. Jde p�ece �pouze� o prezidenta, z�konod�rce, �leny vl�dy, Nejvy���ho kontroln�ho ��adu, Rady pro rozhlasov� a televizn� vys�l�n�, Rady �stavu pro studium totalitn�ch re�im� a Rady �esk�ho telekomunika�n�ho ��adu, p�ibli�n� necelou jednu p�tinu z celkov�ho po�tu �stavn�ch �initel�, bez nich� by se podle fundamentalistick�ch bojovn�k� za soudcokracii st�t v krajn�m p��pad� mo�n� i obe�el.
Ustoupen� od sn�en� plat� soudc� a st�tn�ch z�stupc� st�t nezni��: p�r des�tek milion� se v des�tk�ch miliard prohospoda�en�ch pen�z snadno ztrat�. P�i hodnocen� jejich po�adavk� tedy nejde o pen�ze, ale o princip: maj� skute�n� soudci a st�tn� z�stupci mravn� a pr�vn� n�rok, aby s nimi st�t zach�zel l�pe ne� s prezidentem, �leny vl�dy, z�konod�rci a ostatn�mi �stavn�mi �initeli? Maj� skute�n� pr�vo na postaven� nad�azen�ch kast ?
Kdyby projevil nespokojenost se sn�en�m platu pan prezident, patrn� by na n�j jeho odp�rci neh�zeli raj�ata, vejce, ani drobn� kamen�, ale rovnou lejna. Puch z nich by pak mo�n� ve�ejnosti objasnil, jak to je s opr�vn�nost� v��e zm�n�n�ch n�rok� soudc� a st�tn�ch z�stupc�.
Pokud si pamatuji, ��dn� z d��v�j��ch ministr� spravedlnosti nepodpo�il vystoupen� soudc� a st�tn�ch z�stupc� ve svat� v�lce za nedotknutelnost plat�. Ud�lala to a� Daniela Kov��ov� stanoviskem ze 14. prosince, jeho� nejd�le�it�j�� ��st� jsou v�ty: �Souhlasila jsem se sn�en�m plat� soudc� a st�tn�ch z�stupc� za situace, kdy m�ly klesnout platy v�ech st�tn�ch zam�stnanc�. Pokud by jedin�mi skupinami, kter�m by m�ly klesnout p��jmy, m�li b�t soudci a st�tn� z�stupci, pova�ovala bych toto �e�en� za nespravedliv�.�
Posledn� v�ta se zd� vyjad�ovat jednozna�nou podporu, ale obsahuje hned t�i podmi�ovac� vazby a nav�c logick� rozpor: soudci a st�tn� z�stupci nejsou jedinou skupinou �stavn�ch �initel�, kter� klesnou p��jmy, tak�e v�roky vlastn� pan� ministryni k ni�emu nezavazuj�. Ostatn� na n� navazuje z�v�re�n� ��st prohl�en�, obsahuj�c� uji�t�n�, �e ministerstvo zat�m nep�ipravuje ��dn� opat�en� ke zm�n�, ale pan� �ministryn� nevylu�uje, �e by p��padn� aktivity soudc� a st�tn�ch z�stupc� vedouc� k n�prav� t�to nespravedliv� situace podpo�ila�. �Nevylou�it� nen� tot� co �zav�zat se�. Spr�vn� porozum�n� vysoce diplomatick�mu jazyku prohl�en� by z�ejm� vy�adovalo p��mo�ar� vysv�tlen� autorkou, kter� ji� p�i ozn�men� z�m�ru �o�istit pov�st �esk� justice� pod�n�m st�nosti pro poru�en� z�kona v kauze Ji��ho �unka projevila nadpr�m�rnou schopnost skr�vat hanebn� �mysly za l�biv� slova.
Je mo�n�, �e jde o �hybn� man�vr ministryn�, kter� nem� politick� mand�t, v ned�vn� minulosti byla ve�ejn� kritizov�na premi�rem (jemu� patrn� nedostatek galantnosti zabr�nil, aby se j� rovn� ve�ejn� omluvil) a vid� ji� na konec sv�ho pov��en�. Konflikt s rozhn�van�mi soudci a st�tn�mi z�stupci by j� pouze zt�il �ivot. Projevuje se v tom zhoubnost vlivu partajokracie na resort spravedlnosti. Ten svou povahou vy�aduje nadstranick� veden�. Politick� strany by se v n�m nem�ly prosazovat a m�ly by svorn� podporovat nestranick�ho ministra. Kdy� se uk�zalo, �e Fischerova vl�da bude p�sobit a� do poloviny p��t�ho roku, utajen� koali�n� ODS a �SSD m�ly pan� ministryni bu� nechat odvolat, nebo ve�ejn� prohl�sit, �e podpo�� jej� setrv�n� v ��ad� i po volb�ch, a� vyhraje kter�koli z nich. Mohly pak stejn� svorn� po�adovat, aby si v resortu ud�lala po��dek (jde ov�em o to, zda jim �rozval justice� vlastn� nevyhovuje).
P�esto nelze p�ehl�dnout, �e ministryn� vl�dy, jej� premi�r se p�i jedn�n� s ODS zav�zal dr�et st�tn� v�daje na uzd� a tlumit dopady rozhazova�n�ch opat�en�, odhlasovan�ch rudooran�ovou alianc�, je ochotna j�t v krizov� situaci st�tu � by� jen podm�n�n� a v mali�kosti, ale p�ece jen � proti vl�dn� linii. Pozoruhodn� je, �e pan premi�r se na ni tentokr�t neobo�il dal��m �past��sk�m listem�.
Je�t� zaj�mav�j�� je, �e pan� ministryn� vnesla do diskuse hledisko spravedlivosti �toku na p��jmy soudc� a st�tn�ch z�stupc�. S�m pojem �spravedlivost� je zna�n� mlhav� a soudci, st�tn� z�stupci, ani ��edn�ci ministerstva si s n�m p�i zasahov�n� do lidsk�ch osud� p��li� hlavu nel�mou. Pr�vo p�ece nen� o spravedlnosti, rozhodnut� nemus� b�t spravedliv�, pouze mus� b�t v souladu se z�konem, ov�em pouze tak, jak jej p��slu�n� vl�dce nad na�imi osudy subjektivn� vykl�d� (pozn.:lehk� nads�zka pro n�zornost).
Je p�ece obecn� nespravedliv�, �e se finan�n� propad st�tu m� �e�it na �kor p��m�ch p��jm� ob�an�, �iv�c�ch se z�vislou �innost�, kdy� jejich skute�n� vina za n�j je bl�zk� nule, pokud v�bec jak�. Plat� to dvojn�sob v situaci, kdy ob� velk� strany se p�ed ve�ejnost� vz�jemn� pot�raj� v debat�ch o vin� za sou�asnou mizerii, ale v dojemn� shod� svorn� ml�� o tom, �e by nebylo tak zle, kdyby spole�n�m i st��dav�m �sil�m, jindy naopak ne�innost�, nenavodily stav obt�n� vymahatelnosti pr�va a p��zniv�ch podm�nek pro korupci. Pl�tv�n� a zpronev�ry prost�edk� z ve�ejn�ch rozpo�t� je zat�uj� v�c ne� v�echna populistick� opat�en�, protla�en� rudooran�ovou alianc�. Ka�d� laik pochop�, �e udr�ov�n� hladiny v d�rav�ch neck�ch st�le v�t��m zrychlov�n�m p��toku je protismysln�, nikoli v�ak na�i �krkav�� otcov� vlasti�.
Av�ak nen�-li vyhnut� a �tok na p��jmy obyvatelstva je nezbytn�, pak bych shodn� s rudooran�ovou alianc� pova�oval za nespravedliv� p�edev��m kr�cen� p��jm� t�ch, kte�� nemaj� z �eho br�t. M�m na mysli nap�. u�itele, jejich� mzdov� ohodnocen� je ostudou n�roda, kter� se prohla�uje za kulturn� vysp�l�. Samoz�ejm� mysl�m tak� na p��slu�n�ky profes�, kte�� p�i v�konu slu�by nez��dka zachra�uj� majetek a �ivoty spoluob�an� a sami vystavuj� riziku sv�: jejich n�stupn� platy jsou tak n�zk�, �e neb�t tlaku nezam�stnanosti by dopl�ov�n� stav� bylo velmi obt�n�.
Mimo r�mec �l�nku by byla �vaha o spravedlivosti nastaven� platov�ch pom�r� �stavn�ch �initel� ve vztahu k p��jm�m �pi�kov�ch mana�er� velk�ch soukrom�ch korporac�.
T�m, �e �alovala na odli�nost p��stupu st�tu k plat�m soudc� a st�tn�ch z�stupc� proti nakl�d�n� s jin�mi st�tn�mi zam�stnanci, pan� ministryn� snesla sv� chr�n�nce z v��in kastovn� v�lu�nosti na �rove� neprivilegovan�ch profes�. Je to dal�� nespravedlivost, nebo� zejm�na soudci po��vaj� v�hody, o nich� se ostatn�m st�tn�m zam�stnanc�m ani nem��e zd�t:krom� zaslou�en� vysok�ch plat� maj� t�m�� neomezenou nez�vislost ve v�konu povol�n�, odv�d�j� tolik pr�ce, kolik sami uznaj� za mo�n�, k odpov�dnosti za zmetky mohou b�t vol�ni jen s obt�emi a k tomu maj� ��ste�nou trestn�pr�vn� imunitu, zaji�t�nou krom� z�kona o soudech a soudc�ch zejm�na podz�konn�m p�edpisem nejvy���ho st�tn�ho z�stupce, pop�. zp�sobem jeho u��v�n�. Proto nen� nespravedliv�, ��d�-li st�t pr�v� od nich, aby stejn� jako hlava st�tu a dal�� �stavn� �initel� p�inesli ob� sp�e ne� ti, kte�� maj� vysoko do �labu a ani jinak se s nimi �ivot ve st�tn� slu�b� nemazl�.
Martin St�n