Jak d�l po Lisabonu?
Jan Zahradil
blog.aktualne
Dnes vstoupila v platnost tzv. Lisabonsk� smlouva, podle n� se nad�le bude ��dit fungov�n� Evropsk� unie. Je to na dlouhou dobu - mo�n� na des�tky let dop�edu - z�ejm� posledn� v�razn�j�� �prava smluvn�ho z�kladu EU. �lensk� zem� nebudou cht�t riskovat dal�� mnohalet� ratifika�n� martyrium, krom� toho jim k dal��m p��padn�m zm�n�m chyb� jak politick� v�le, tak s�la. �esk� republika by si proto lisabonsk� pravidla m�la dob�e osvojit a nau�it se s nimi zach�zet. K tomu je ov�em zapot�eb� dob�e um�t analyzovat v�echny novinky, kter� LS p�in�� a tak� kontext, v n�m� se dnes pohybujeme.
P�edev��m je zapot�eb� se zbavit ve�ker�ho sentimentu a pod�vat se na celou v�c realisticky. Dobrou praktickou uk�zkou toho, kam a jak se EU bude vyv�jet, jsou posty tzv. "europrezidenta" a tzv. "ministra zahrani��". Tyto �dajn� "high-profile" funkce vznikly za velk�ho halasu, aby byly nakonec obsazeny dv�ma "low-profile" osobami, jejich� jm�na t�m�� ani nen� t�eba zmi�ovat, tak m�lo jsou d�le�it�. Je to logick� - uk�zalo se, �e vedouc� p�edstavitel� n�mecko-francouzsk�ho tvrd�ho integra�n�ho j�dra si jen tak n�koho nenechaj� p�er�st p�es hlavu (nap�. v podob� navrhovan�ho Tonyho Blaira). Tento trend se nepochybn� odraz� i v nov� budovan� slu�b� vn�j�� akce EU. Brzy budeme sv�dky snahy velk�ch hr��� tento ��ad ovl�dnout obsahov� i person�ln�. Pro USA, Rusko i ��nu tak i nad�le z�stanou kl��ov�mi partnery evrop�t� l�d�i jako Merkelov� nebo Sarkozy, ne n�jak� van Rompuy nebo Ashtonov�.
D�le: siln� evropsk� zem� (op�t N�mecko, Francie, ale i Brit�nie a It�lie) si pojistily sv� "vedouc�" postaven� v roz���en� EU zm�nou rozhodovac�ch pravidel v Evropsk� rad�. Tyto zem�, zejm�na N�mecko, v�razn� z�skaly p�echodem z dosavadn�ho syst�mu tzv. v�en�ch hlas� na nov�, popula�n� princip (podle po�tu obyvatel) v kombinaci s odstran�n�m pr�va veta a p�evodem dal��ch n�rodn�ch kompetenc� na evropskou �rove�. Naopak v�echny st�edn� velk� zem� - jako je nap�. �R - v nov�m hlasovac�m syst�mu ztratily na v�ze. Je z�hadou, pro� jejich politick� elity s touto zm�nou t�m�� bez odporu souhlasily. Tim d�vodem je z�ejm� jejich �sp�n� "europeizace" - tedy skute�nost, �e mainstreamov� politick� s�ly v Evrop� (evrop�t� lidovci a evrop�t� socialist�) jsou ji� tradi�n� infiltrov�ny doktr�nou evropsk�ho federalismu, pro kterou je odevzd�v�n� n�rodn�ch pravomoc� ve prosp�ch EU samoz�ejmost�. Vym�v�n� mozk� zkr�tka funguje za ka�d�ho re�imu.
D�le: n�r�st pravomoc� Evropsk�ho parlamentu, vyd�van� za d�kaz demokratizace EU, je ve skute�nosti m�lo v�znamn�. Evropsk� parlament trp� n�zkou legitimitou v d�sledku trvale n�zk�ch volebn�ch ��ast� a neexistence celoevropsky agregovateln�ch politick�ch z�jm�, kter� by bylo mo�no podchytit ve volebn� kampani. Zkr�tka - chyb� evropsk� n�rod a tud� i evropsk� voli�. Snad jedin�m t�matem, kter� je schopno sjednotit Evropany, je strach z ne��zen�ho �i neleg�ln�ho p�ist�hovalectv�. To ov�em nen� dobr� zpr�va pro budoucnost, proto�e z tohoto t�matu tradi�n� um� �sp�n� profitovat (�i na n�m parazitovat) zejm�na extr�mn� a xenofobn� politick� s�ly, ne politicky korektn� hlavn� proud. Jinak jedin�m viditeln�m d�sledkem pos�len� Evropsk�ho parlamentu bude nejsp� siln�j�� medi�ln� a ve�ejn� platforma pro federalistick� k�iklouny typu Daniela Cohna-Bendita (Zelen�), Jo Leinena (socialist�) nebo Elmara Broka (lidovci). Naopak - a paradoxn� - se d� o�ek�vat, �e legislativa EU se stane daleko v�ce ne� v minulosti n�strojem konkuren�n�ho boje mezi jednotliv�mi n�rodn�mi z�jmy, ale i nadn�rodn�mi korporacemi �i profesn�mi svazy.
Zkr�tka a dob�e: budouc� EU a la Lisabon m�la b�t udajn� l�pe funguj�c� a demokrati�t�j�� strukturou, kter� bude l�pe prosazovat ve sv�t� sv� spole�n� z�jmy. Nic z toho se nejsp� nestane. Daleko pravd�podobn�j�� p�edobraz budouc� EU nast�nil ve sv�m ned�vn�m �l�nku oxfordsk� rektor a b�val� eurokomisa� Chris Patten, kdy� varoval p�ed t�m, �e "...z Evropy u�in�me politicky bezv�znamn�ho akt�ra, �sp�nou celn� unii se zahrani�n� politikou ve stylu �v�carska a kolektivem popudliv�ch l�dr� bez jak�koliv vize." Daleko v�ce a siln�ji se v ka�d�m p��pad� budou prosazovat sp�e kr�tkodob� n�rodn� z�jmy p�edev��m nejsiln�j��ch evropsk�ch st�t�. Zejm�na sjednocen� N�mecko se pomalu ale jist� emancipuje a evropsk� kazajka, do kter� se nechalo z obav ze sebe sama po v�lce dobrovoln� vt�snat, mu za��n� b�t mal�. Angela Merkelov� je mo�n� posledn�m politikem v k�esle spolkov�ho kancl��e, kter� m� (i d�ky sv�mu p�vodu a minulosti) smysl a pochopen� pro zem� b�val�ho socialistick�ho bloku. Ka�d�, kdo p�ijde po n� (at�u� soci�ln� nebo k�est�nsk� demokrat) u� nebude genera�n� ani emocion�ln� "zat�en" �tosem protikomunistick�ch revoluc� roku 1989 a st�edn� Evropa pro n�j bude �ist� z�jmov�m teritoriem.
Co s t�m ? Pro �eskou republiku t�i kr�tkodob� a jeden dlouhodob� z�v�r.
Kr�tkodob�:
1) Nau�it se budovat v�ce �i m�n� stabiln� koalice v Evropsk� rad�, bud� aktivn�ho (hlasovac� v�t�ina) nebo alespo� reaktivn�ho (blokovac� men�ina) typu, kter� n�m umo�n� v lep��m p��pad� prosadit n�co ve vlastn�m z�jmu, v hor��m p��pad� alespo� zabr�nit n��emu, co bude proti na�im z�jm�m.
2) Nau�it se vyu��vat n�stroj� parlamentn� diplomacie a meziparlamentn� spolupr�ce, proto�e Lisabonsk� smlouva p�ece jen kodifikovala trochu v�t�� roli pro n�rodn� parlamenty p�i p��prav� evropsk� legislativy (to bude ov�em kl�st velk� n�roky na kvalitu poslanc� a sen�tor� v budouc�ch evropsk�ch v�borech obou komor i na postaven� t�chto v�bor� p�i posuzov�n� legislativn�ch n�vrh�).
3) Odstranit "resortismus" - tj. rozt��t�nost a �evnivost p�i posuzov�n� evropsk� tematiky mezi jednotliv�mi ministerstvy, mnohdy podm�n�nou koali�n�m charakterem vl�dy - a nahradit jej skute�n� koordinovan�m a jednotn�m p��stupem.
Dlouhodob�:
Pracovat na alternativn� koncepci evropsk� integrace (v�cerychlostn� �i flexibiln� EU) pro p��pad, a� se kone�n� uk�e, �e dosavadn� federalistick� koncepce, ur�en� t�emi slogany ("ever closer union", "one size fits all" a "big is beautiful") a jej� hlavn� nositel� (evrop�t� lidovci a socialist�) se definitivn� vy�erpala a je t�eba ji nahradit n���m jin�m.
To vy�aduje trochu politick� odvahy, vytvalosti a proz�ravosti. Zejm�na jde o to, abychom se neb�li vymknout z tradi�n�ho kontinent�ln�ho pohledu na evropskou integraci, kter� k n�m importovaly (a do hlav na�ich politik� implementovaly) n�meck� politick� strany a jimi z��zen� nadace. To je sice mo�n� nepohodln�, ale zdaleka nikoliv nemo�n�.
Jan ZahradilIng. Jan Zahradil
p�edseda europoslaneck�ho klubu ODS, vedouc� �esk� n�rodn� delegace v EPP-ED
�len V�boru pro rozvoj a n�hradn�k ve V�boru pro ob�ansk� svobody, spravedlnost a vnit�n� v�ci
M�stop�edseda ODS, st�nov� ministr zahrani��
Osobn� str�nky