Chrenek: kdy začne odpočítávání?

Dušan Šrámek

Vzestupy a pády třineckého magnáta. Politici mu pomáhali, ale zároveň táhli ke dnu.
Soumrak se vznáší i nad jeho další investicí, jíž je nová digitální televize TV Barrandov


Spolumajitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek (46) je postava jakoby vypadlá z jihoamerické telenovely - dlouhé vlasy pečlivě natřené brilantinou a kubánský doutník v koutku úst tvoří nezbytnou součást jeho image. V poslední době však jeho IMPÉRIUM DOSTALO TĚŽKÉ RÁNY. Tento bývalý zaměstnanec podniku zahraničního obchodu současně provedl nové akvizice. Začne jeho odpočítávání, nebo oslava?

V těchto dnech se na severní Moravě rodí zdravotnické impérium. Po sloučení Chrenkovy zdravotnické pojišťovny Agel s Hutnickou pojišťovnou vznikne gigant s více než čtyřmi sty tisíci klienty. Už dnes Chrenek ovládá dvanáct nemocnic, šest poliklinik, soukromé ordinace, síť lékáren a firmu dodávající zdravotnický materiál. Podobný zdravotnický byznys pod hlavičkou Agel Sk chce rodák z Nitry rozjet i na Slovensku, s jehož vládou má prý vřelé vztahy. Každopádně se dnes řadí mezi největší středoevropské soukromé podnikatele ve zdravotnictví.


OSUDNÁ SPEKULACE

Pověsti o pádu Tomáše Chrenka začaly, když šla do konkursu jeho firma na obchod s elektřinou Moravia Energo. Manažeři příliš dlouho spekulovali s dalším růstem cen elektrické energie a nakonec ji nakoupili za cenu, kterou za současné krize nebyl nikdo ochoten zaplatit. Dluhy společnosti Moravia Energo se podle propočtů Hospodářských novin budou blížit čtyřem miliardám korun a podobný odhad má také insolvenční správkyně. Majetek firmy, jenž je odhadován na necelou miliardu korun, dluhy ani zdaleka nepokryje.


Jediný, kdo udělal s Moravií Energo dobrý kšeft, je bývalý premiér Stanislav Gross. Dodnes neobjasněná aféra s nákupem a následným prodejem akcií této firmy mu umožnila navždy zavřít ústa každému, kdo by si dovolil zpochybňovat legálnost jeho příjmů. Dodnes se přesně neví, o jakou transakci vlastně šlo. Nicméně Chrenek dodnes tvrdí, že jej tato transakce poškodila - jednak mediálně, ale i finančně, protože musel akcie vykoupit za daleko vyšší částku.


S POLITIKY TANČÍM

Chrenkův vztah k politikům charakterizuje historka z parlamentních voleb v létě 2006. Dokud průběžné volební výsledky signalizovaly vítězství ODS, pohyboval se v pražské restauraci Kogo, kde sídlil volební štáb ODS. Po večerním předběžném sčítání se rychle přesunul do nedalekého Lidového domu. Jestli se nakonec vrátil do Koga, zdroje neuvádějí. Faktem je, že za vlády ČSSD dostaly Třinecké železárny dvoumiliardovou dotaci. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban byl původně proti. Za firmu začal bojovat až poté, co se stal jeho poradcem lobbista a syn komunistického ministra Vladimír Johanes, který působí jako člen dozorčí rady klíčového vlastníka železáren, společnosti Moravia Steel. Na druhou stranu ale státní dotaci získali i jeho železářští konkurenti na severní Moravě - Nová huť a Vítkovice.


Chrenek finančně podporoval i některé nadace spojené s vrcholnými politiky. Sdružení někdejší ženy Jiřího Paroubka poslal sponzorský dar pět miliónů, dva milióny pro změnu sdružení Cevro, které je spojeno s ministrem vnitra Ivanem Langrem. Třinecké železárny podporovaly i nadaci Becario předsedy občanských demokratů Mirka Topolánka.


Ne se všemi politiky je však Chrenek zadobře. Při jednání Česko-polské obchodní komory na Pražském hradě nepřijal ruku k pozdravu od tehdejšího prezidenta Václava Havla. Důvodem bylo jeho nechvalné vyjádření o Třineckých železárnách jako nových majitelích barrandovských ateliérů. Nesnáší se ostatně ani s Havlovým podnikatelským chráněncem Zdeňkem Bakalou, a to kvůli sporům o dodávky uhlí z OKD pro Třinecké železárny.


SOUMRAK

Zásadní podíl ve firmě AB Barrandov získal Chrenek koncem devadesátých let spolu s Třincem. Rozpadající se ateliéry po pádu komunismu zachránil zájem amerických filmařů, ale to už je historie. Kvůli rostoucím nákladům u nás a státní podpoře filmu v okolních zemích mají ateliéry zřejmě navždy své nejlepší časy za sebou.


Soumrak se vznáší i nad jeho další investicí, jíž je nová soukromá televize TV Barrandov. Svůj dlouholetý projekt rozjel v tu nejhorší možnou dobu. Probíhající krize se podepsala například na mizivém množství televizní reklamy, která mu za první měsíc vysílání vynesla pouhých osm set tisíc korun. Na barrandovském kopci si tak vyrobil bezedného otesánka.


Stejně jako v případě nakoupené elektřiny jeho kritici tvrdí, že není schopen ohlídat ani v televizi své manažery, za jejichž chybná rozhodnutí ponese nakonec odpovědnost on sám. Kdy začne odpočítávání jeho dalších projektů?