Martin Kocourek: Drastické úspory v rozpočtu teď nejsou na místě

Podpoří ODS návrh rozpočtu na příští rok? Je jisté, že ve druhém a třetím čtení předloží ČSSD požadavky, aby se nesnižovaly platy státním zaměstnancům, aby se přidalo důchodcům atd.


Reakci bych rozdělil na první čtení, kdy se přijímají základní parametry rozpočtu, a následné přesuny uvnitř kapitol. V prvním čtení hodláme respektovat realitu, která vznikla schválením vládního balíku opatření. Rozpočet země potřebuje. To je pro nás priorita. Pokud se týká druhých čtení, k razantním přesunům už nebude prostor, přesuny mezi resorty budou vždy na úkor jiného. Umíme si představit přesuny v řádu miliard. Konkrétnější stanovisko je ale předčasné.

ČSSD se bude snažit přesunout část peněz na nové silnice a dopravní stavby, na příklad ve prospěch školství a platů učitelů. Podle místopředsedy Bohuslava Sobotky výdaje rozpočtu na dopravní stavby vzrostly o téměř 50 %, na školství ale poklesly.

Nárůsty u resortů dopravy a průmyslu v rozpočtu samozřejmě jsou, souvisí ale hlavně s dofinancováním projektů EU. To není běžný výdaj, nýbrž dofinancování, abychom mohli čerpat evropské fondy. Pokud se tam sáhne, znamená to, že se nebudou realizovat některé evropské projekty. Z našeho pohledu nejlepším protikrizovým opatřením je mimo jiné udržení alespoň nějaké investiční aktivity. Budeme se proto snažit udržet dofinancování na navržené úrovni, aby se pokračovalo v investování v evropských projektech.


Ministr financí oznámil nutnost přijmout další úsporné balíčky. Mají šanci?

My jsme v situaci, kdy drastické škrty a úspory nejsou na místě. Ty se mohou dělat v době, kdy ekonomika je stabilizovaná, má předpoklady střednědobého růstu, je nějaký manévrovací prostor. Co nyní ekonomika nepotřebuje, jsou nějaké šoky. Ty dostáváme, aniž o ně stojíme, zvenčí. Není potřeba si dávat šoky ještě zevnitř. Tím neříkám, že se výdaje nemají racionalizovat. Na druhé straně není prostor pro to, abychom oslabovali koupěschopnost a ekonomickou aktivitu. Tím vyvoláváme další a další paniku, která bude dál situaci zhoršovat.


Takže co je vzhledem k rozvržení sil ve Sněmovně možné prosadit?

My bychom se hlavně měli poučit z toho, co se vlastně v ekonomice stalo. Podívat se do budoucna a přijmout taková opatření, aby se to neopakovalo. To by měl být úkol pro příští rok.


Není takový přístup i dán tím, že zatím žádná politická strana nemá šanci prosadit svoji koncepci?

Samozřejmě, musíte získat i politický mandát, aby se voliči rozhodli, jakým směrem si přejí dlouhodobě jít. V Česku ale hlavně chybí jasná rozpočtová strategie. My si společně musíme položit otázku, zda vůbec chceme mít dlouhodobě vyrovnané rozpočty. A pokud ano, kdy a jak se k tomu dopracovat. Pak se musí stanovit strategie zejména na výdajové straně.


Každá politická strana přece hovoří o potřebě vyrovnaných financí!

Vážně? Zatím se spíše dokážeme ve Sněmovně pohádat do krve o pár miliónů, o miliardy. Ale o skutečně vážném systémovém rozhodnutí se nikdo bavit nechce a ani neumí, i když státní dluh už překonal bilión korun. Parlament se vůbec nikdy nebavil o tom, zda vůbec chce vyrovnaný rozpočet. Přitom je zcela legitimní říci, že ho nechceme. Někdo může říci, když ekonomika pošlape, dluh může být. Každý rok můžeme mít rozpočet se schodkem. To je také postoj. Ale klíčové je říci, zda o to vůbec chceme v České republice usilovat. Dosáhnout toho není lehké, je to záležitost minimálně na deset let. ODS se proto bude snažit získat od všech stran jasné stanovisko.