P�eklad, nebo перевод? Sk�ipec Sk�ipci
Ale� Knapp
N�sleduj�c� uk�zka Sk�ipec Sk�ipci je vybr�na z textu Kam dosp�l Sk�ipec?, publikovan�ho v Liter�rn�ch novin�ch na pokra�ov�n� (35/2009, s.12 a 36/2009, s.11). Sta� poukazuje na to, �e p�ekladatelsk� �anticena� Sk�ipec nep�isp�v� ke zvy�ov�n� �rovn� p�eklad�, ale naopak po�kozuje �rove� dokonce cel�ho liter�rn�ho �ivota. N�vrh na zru�en� Sk�ipce byl doru�en Obci p�ekladatel�, Ministerstvu kultury �R a nadaci �esk� liter�rn� fond. Zpr�va o tom je poskytnuta ke zve�ejn�n� den�k�m, t�den�k�m, liter�rn�m novin�m a �asopis�m, rozhlasu a televizi. Kulturn� stanici �Ro 3 � Vltava bude navr�ena diskuse o zru�en� �anticeny� Sk�ipec, k n� z�klad tvo�� zmi�ovan� studie.
Sk�ipec Sk�ipci
Zoufal� v�k�iky ospravedl�uj�c� lo�sk� neud�len� Sk�ipce t�m, �e p�eklad je v�c� �interpretace� �ili p�ekladatelova pojet� a nemus� se tedy shodovat s p�edstavami navrhovatele, nen� pouze lhan�m do vlastn� kapsy. Ale nav�d� n�s rovn� na stopu vedouc� do m�st sm�rem v�chodn�m, odkud poch�z� prosazov�n� on� p�ekladatelsk� �volnosti�, kter� jak vid�t slou�� i k p�ekrucov�n� origin�lu a k zast�r�n� p�ekladatelsk�ch machinac�. Ji�� Lev� v knize Um�n� p�ekladu (1983, str.38-41) upozor�uje, jak zast�nci marxistick� estetiky v sov�tsk�m Rusku brojili proti p�eklad�m v�rn�m origin�lu, kter� oso�ovali z �formalismu�. Jak aplikovali ideologii leninsk� �teorie odrazu� v takov� m��e, �e p�eklad pro n� byl pouh�m subjektivn�m �odrazem origin�lu�, stejn� jako origin�l prohla�ovali za subjektivn� �odraz� objektivn� skute�nosti. Podle Lev�ho jsou ve st�edoevropsk� tradici (zejm�na u �ech�, Slov�k� a Ma�ar�) po�adavky na p�eklad zcela odli�n� od po�adavk� rusk�ch a jsou daleko p��sn�j��. Po ned�vn�ch zku�enostech s konkr�tn�m �p��padem Houellebecq� to �ekn�me jinak a d�razn�ji: n�stroje k p�episov�n� origin�lu jsou (nejenom) v p��pad� Michela Houellebecqua vyvezeny do �ech z Ruska. Nejkomi�t�j�� na cel� v�ci je pak informace, kterou po leto�n�m vyhl�en� Sk�ipce zve�ej�uje v p�ekladatelsk� anket� t�den�k A2 a kter� zn� jako zpr�va R�dia Jerevan: pr�v� Rusko, kde maj� p�ekladatel� �nejvoln�j�� ruku, je z�rove� nejsp� jedinou zahrani�n� zem�, v n� existuje anticena podobn� Sk�ipci.
Dle rusk�ho principu je tedy Sk�ipec v�c� pat�i�nou, je z�hodno aby existoval a lze jej ud�lit v z�sad� komukoli. Dle rusk�ho principu lze ov�em i jak�koli n�vrh, v�etn� toho nejl�pe vyargumentovan�ho, odm�tnout jako neopodstatn�n� se zd�vodn�n�m, �e p�ekladatel�m p�ece mus� b�t ponech�na �voln�j�� ruka. Seri�zn� naopak jednaj� Ma�a�i. Zaujme nap��klad, �e v ma�arsk�m vyd�n� pr�zy Heinricha B�lla Skupinov� portr�t s d�mou najdeme vedle jm�na p�ekladatele i jm�no osoby, kter� �srovnala p�eklad s origin�lem�. Aby se st�edoevropsk� �esk� tradice navr�tila ke sv� p�vodn� odli�nosti od tradice rusk�, je tak po �ad� desetilet� rusk�ho vlivu nejvy��� �as pou�it se z uveden� ma�arsk� praxe. A �odpov�dn� redaktory�, pod�lej�-li se na p�episova�stv�, poslat kam pat�� a nahradit je odborn�ky, jich� u n�s existuje �ada, a kte�� text p�ekladu r�di pe�liv� srovnaj� s origin�lem.
Leto�n� ro�n�k Sk�ipce obrat k lep��mu nenazna�il. Pozoruhodn� je u� to, �e dle informac� z �st ��fredaktora revue Plav ud�lili porotci Sk�ipec v kategorii beletrie kandid�tovi, kter� byl navr�en jako jeden jedin�, nebylo tedy z �eho vyb�rat. V�c ne� jednoho kandid�ta ur�en�ho k �odst�elu� tedy nem� porota zapot�eb�.
A jak� je �rove� text�, prezentovan�ch jako posudky? Zn�n� vybran�ch (zd�raz�uji: pouze vybran�ch) posudk� zve�ej�uje Obec p�ekladatel� na sv�ch webov�ch str�nk�ch a u� v minul�ch ro�n�c�ch se tyto texty jevily jako nav�sost problematick�. Kdo tvrd�, �e v Houellebecqov� p��pad� �lo pouze o nesoulad p�ekladatelova pojet� s pojet�m navrhovatele Sk�ipce, nech� zv�, �e Sk�ipec byl ji� ud�len i na z�klad� posudk� upozor�uj�c�ch na prkotiny jako chybn� u�it� v�razu �has�c� p��stroj� m�sto �hasic� �i na zanedbatelnou pravopisnou nespr�vnost ve slov� �kanistr� nam�sto �kanystr�. Richard Podan� sv�ho �asu za�adil mezi v�razy hodn� Sk�ipce i ne�kodn� stylistick� neobratnosti jako �zdravotn� stav m�la dobr�� �i �p�ibl�ila k n�mu k�eslo�. A porota obratem Sk�ipec ud�lila. O to v�c udiv�, �e Podan� v pracovn� korespondenci s lo�sk�m navrhovatelem Sk�ipce za p�eklad Houellebecqov�ch Element�rn�ch ��stic nebyl ochoten uznat vlastn� ��dnou z navrhovatelov�ch v�tek a od v�ci se distancoval jako angli�tin��, jen� se francouzsk�m jazykem pr� u� po l�ta nezab�v�. Pak si ov�em nelze odpustit dotaz, zda vynikaj�c� p�eklad pov�dek karibsk�ho frankofonn�ho autora Ren� Depestra, pod n�m� je v knize z nakladatelstv� Odeon-Euromedia Group podeps�n pr�v� Richard Podan�, zhotovil skute�n� tento p�ekladatel, jen� se nav�c v roli porotce tv���val vkutku nesmlouvav�.
V uplynul�ch letech se porota Sk�ipce alespo� navenek sna�ila dr�et sv�ch stanov s t�m, �e Sk�ipec za p�eklad beletrie m� b�t ud�lov�n jen v p��pad� d�l �s vy���mi um�leck�mi ambicemi�. �eho� loni zneu�il jak �e�eno V�clav Jamek a vyj�d�il se de facto v tom smyslu, �e p�eklad Element�rn�ch ��stic si Sk�ipec nezaslou��, jeliko� tvorba Michela Houellebecqa coby �neomalen�ho� autora �proh�e�uj�c�ho se proti z�kladn� existenci�ln� etice� ony vy��� ambice nespl�uje a vlastn� tedy nem� n�rok b�t p�elo�ena kvalitn�. S platnost� od leto�ka ov�em novope�en� porota v �ele pr�v� s Jamkem chameleonsky p�evl�k� kab�t a Sk�ipec v kategorii beletrie byl ud�len jedin�mu navr�en�mu titulu, pr�ze Neala Stephensona Rtu�, o n� porota sama prohla�uje, �e jej� um�leck� ambice nejsou vysok�.
Posudek na p�eklad Stephensonovy knihy od jednoho z leto�n�ch porotc�, dr.Miroslava Jindry, obsahuje nep�esnosti hrani��c� s lajd�ctv�m a auto�i posudk� zve�ej�ovan�ch v revui pro zahrani�n� literaturu Plav z�ejm� �plavou� (nomen omen) nejen v zahrani�n�ch jazyc�ch, n�br� i v �e�tin�. Jindra m� sice pravdu, �e anglick� v�raz �to clear one�s throat� nelze otrocky p�ekl�dat jako ��istit j�cen�. Stejn� nepadnouc� je ov�em i Jindrou doporu�ovan� v�raz �odka�lat� (anglicky �to cough�). Jestli�e tu porotce ozna�uje p�ekladatelsk� v�kon s despektem za �zh�v��ilost�, m� v�d�t, �e pro �i�t�n� hrdla existuje v �e�tin� p�ekr�sn� zvukomalebn� v�raz �chrchlat� �i �odchrchlat�. Uv�d�-li pak s v�sm�chem, �e anglick� v�raz otrocky p�elo�en� jako �d�de�kovy hodiny� ve skute�nosti znamen� �pendlovky�, pak by jako angli�tin�� m�l v�c ne� kdo jin� m�t pon�t� o fenom�nu zvan�m sask� genitiv, napsat spr�vn� �grandfather�s clock� a nepustit do posudku jazykov� patvar �grandfather clock�.
Sn��ku nepoctivosti a manipul�torstv� tvo�� posudek od dal��ho leto�n�ho novope�en�ho porotce, kritizuj�c�ho p�eklad knihy Leszka Mazana Polsk� Praha, kter� jako literatura faktu letos poprv� obdr�ela rovnou Sk�ipec, nikoli jako d��ve Sk�ipe�ek. P�edn�: posudek dr. Vratislava Slez�ka, zn�m�ho sp� jako n�m�in�� a nikoli polonista, je na webov�ch str�nk�ch Obce p�ekladatel� zve�ejn�n na prvn�m m�st� a vy�el i v t�den�ku A2, p�esto�e nejev� ni��dnou zn�mku samostatn�ho zpracov�n� a po v�ech str�nk�ch evidentn� �erp� ze seri�zn� zhotoven�ho posudku od polonistky Mgr. Kl�ry Pergelov�. Slez�k, m�sto aby se nam�hal uv�st, jak zn� v tom �i onom p��pad� spr�vn� p�eklad, se dok�e jen r�doby ironicky pt�t. Ne� aby zalovil ve znalostech latiny, m�-li jak�, a laskav�ho �ten��e pou�il, �e Kosmova Chronica Boemorum znamen� �Kronika �ech��, Slez�k lacin� vtipkuje a tvrd�, �e dle p�ekladatele pr� z�ejm� existuj� kroniky t�i: �esk�, �ech a �ech�. Font�n� v zahrad� pra�sk�ho Letohr�dku kr�lovny Anny se skute�n� ��k� �Zp�vaj�c� font�na�; nen� ov�em d�vod, pro� se k�e�ovit� dr�et onoho term�nu, pokud by v polsk�m origin�le skute�n� st�lo �Hraj�c� font�na�, co� by vzhledem k font�n� jako zdroji instrument�ln� a nikoli vok�ln� hudby bylo dokonce mnohem p�esn�j��. Autor posudku zde ov�em pro jistotu zn�n� polsk�ho v�razu neuv�d�.
Tot�, nav�c s podstatn� z�va�n�j��mi, nebo� politick�mi d�sledky �in� Slez�k v p��pad� zaveden�ho v�razu �d�len� Polska�. Polonistka a autorka sm�rodatn�ho posudku Kl�ra Pergelov� v�cem�n� na okraj upozornila, �e historick� ud�lost, ji� autor knihy ozna�uje polsk�m v�razem �rozbi�r�, b�v� u n�s v dan� souvislosti ozna�ov�na jako �d�len�. Takzvan� d�len� Polska, jak zn�mo, prob�hlo t�ikr�t: v letech 1792, 1793 a 1795. Poka�d� se on� akce z��astnilo Rusko, p�i�em� v posledn�m p��pad� si Rusko rozebralo cel� dv� t�etiny Polska, Rakousko s Pruskem jen po jedn� �estin�. Polsko bylo vymaz�no z mapy a nastala n�siln� rusifikace. Skute�n� se tedy jedn� o �rozebr�n� Polska ve smyslu rozkraden� a autor knihy dob�e v�, pro� tu u��v� trefn� v�raz �rozbi�r� a nikoli podstatn� m�rn�j�� v�raz �dzelenie� �ili d�len�. Pergelov� term�n �rozbi�r� ve sv�m posudku uvedla. Slez�k, kter� jej� materi�l nepokryt� vyu��v�, co� je patrn� i ze zcela toto�n�ho se�azen� jednotliv�ch v�tek k p�ekladu, ale pr�v� tento v �e�tin� srozumiteln� term�n �rozbi�r� �ili �rozebr�n� ze sv�ho posudku, zve�ejn�n�m pot� i v novin�ch, pro jistotu vypustil.
Nem� se snad �ten�� dov�d�t, �e Rusko si p�ev�nou v�t�inu Polska nerozd�lilo, n�br� skute�n� �rozebralo�? Pod�l� se Sk�ipec na politice a na p�episov�n� d�jin? M�jme obavy, �e ano, kdy� se v posudku nav�c do�teme, �e v�chodoprusk� Kr�lovec je polsky Kr�lewiec a �e se mu rusky ��k� po bol�evick�m politikovi Kaliningrad, zat�mco p�vodn� n�meck� n�zev m�sta K�nigsberg, na jeho� zalo�en� se pod�lel �esk� kr�l P�emysl Otakar II., n�m germanista a �len poroty dr. Slez�k utajil. Autor t�to stati je v��m jin�m ne� p��znivcem osazenstva sou�asn�ho Hradu; pokud ov�em Slez�k v�nuje zna�nou ��st sv� kritiky nadbyte�n�m a pro Sk�ipec zcela nepodstatn�m zpr�v�m o tom, �e vyd�n� �patn� p�elo�en� knihy Polsk� Praha podpo�il prezident, jeho poradce i pra�sk� prim�tor, jeho posudek nen� platn�m posudkem, n�br� politick�m trakt�tem. A pak u� skute�n� stoj� za �vahu, zda by i nad porotci nem�l viset Damokl�v me� v podob� speci�ln�ho, porot�m ur�en�ho Sk�ipce.
Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik