Co vymysl� nov� komise k d�chod�m
Pavel P�ral
MF Dnes 11. ledna 2010
Di�� Pavla P�rala
Eduard Janota sestav� novou Bezd�kovu komisi a nech� ji p�epo��tat, jak je na tom �esk� penzijn� syst�m po krizi, tv��� v tv�� v�n� situaci ve�ejn�ch rozpo�t�. A d�l� dob�e. Je sice dop�edu jasn�, jak� bude v�sledek, ale nen� nad to m�t jasn� ��sla a p�edat je t�m, kte�� si po volb�ch stoupnou za kormidlo. P�esto�e socialisti�t� politici probl�m budouc�ch d�chod� zleh�uj�, je situace extr�mn� v�n� a �esko dostalo �adu varov�n� od v�ech relevantn�ch mezin�rodn�ch organizac� a instituc� od EU po Sv�tovou banku.
Evropsk� komise ve sv� posledn� progn�ze, je�t� v dob� p�ed kriz�, p�edpov�dala katastrofick� dlouhodob� v�voj zadlu�enosti �R, zejm�na z d�vodu nereformovan�ho penzijn�ho syst�mu. V roce 2050 by m�l dluh p�edstavovat 278 procent hrub�ho dom�c�ho produktu �eska. V dne�n�ch ��slech je to zhruba osm bilion� korun dluhu oproti sou�asn�mu re�ln�mu bilionu a n�co. Tohle ��slo je samoz�ejm� nesmysln�, proto�e takovou sumu n�m nikdo nikdy nep�j�� a zem� mnohem d��ve zkrachuje. V�sledkem bude drastick� redukce v�ech st�tn�ch v�daj� a d�chod� p�edev��m. Krize tento sc�n�� m��e je�t� o n�kolik let p�ibl�it.
Tolik pro informaci t�ch, kte�� st�le tvrd�, �e ��dn� krach penzijn�ho syst�mu nehroz� a �e na d�chody bude v�dy pen�z dost. Jejich obl�ben�m argumentem b�v�, �e �esko vyd�v� na d�chody necel�ch dev�t procent HDP, zat�mco evropsk� pr�m�r je dvan�ct procent. Nap��klad Ji�� Paroubek z toho p�ed n�jak�m �asem usuzoval, �e je zde zna�n� prostor pro zv��en� penz�. Jen�e to mu asi nikdo ne�ekl, �e ten rozd�l m� jist� objektivn� d�vody. P�edev��m ve v�t�in� zem� se z vyplacen�ch d�chod� plat� norm�ln� da�, co� statisticky zvy�uje objem v�daj� na penze, a nav�c v �esku, kde je ve srovn�n� se sv�tem mnohem men�� spolu��ast na zdravotn� p��i, jde ze zdravotn�ho poji�t�n� je�t� dal�� po��dn� sumi�ka ve prosp�ch d�chodc�, ani� by to bylo zapo��t�no do zm�n�n�ho ukazatele.
Dal��m d�vodem je skute�nost, �e pod�l mezd, z nich� se vyb�r� soci�ln� poji�t�n�, je v pom�ru k HDP v �esku, podobn� jako v jin�ch m�n� vysp�l�ch zem�ch, ni���.
A podobn� jsou i ni��� d�chody podle t�chto mezd spo��tan�. S ekonomick�m r�stem a bohatnut�m spole�nosti se bude pod�l mezd na HDP zvy�ovat. Ze st�edn�dob�ho hlediska to znamen�, �e z vy���ch mezd st�t vybere v�ce pen�z na d�chody, ale dlouhodob� bude zase muset platit vy��� penze, tak�e fin�ln� dopad je negativn�.
A t�et�m faktorem je skute�nost, �e �esk� spole�nost sice st�rne skoro nejrychleji v Evrop�, ale zat�m je st�le je�t� z demografick�ho hlediska mlad�. K prudk�mu zlomu dojde za n�jak�ch dvacet let, co� je z hlediska penzijn�ho syst�mu za chvilku a vhodn� okam�ik pro racion�ln� penzijn� reformu byl fakticky ji� prome�k�n.
Je jasn�, �e penzijn� reformu nen� mo�n� odkl�dat je�t� jedno dal�� volebn� obdob�. A stejn� jasn� je, �e podstatou t� reformy mus� b�t, �e lid� budou muset vydat na zaji�t�n� sv�ho st��� v�ce pen�z. Jedinou sch�dnou cestou k tomu je vyv�zat da�ov� poplatn�ky ��ste�n� z povinn�ho soci�ln�ho poji�t�n� a motivovat je, aby si na penzi spo�ili k pen�z�m u�et�en�m na odvodech je�t� i n�co nav�c. A pokud volby vyhraje Ji�� Paroubek a setrv� u sv�ch blud� o zbyte�n� n�zk�ch d�chodech a nepot�ebnosti z�sadn�ch zm�n, tak na to jeho d�ti zcela jist� tvrd� doplat�. Le� stejn� tvrd� na to doplat� d�ti t�ch, kte�� po penzijn� reform� volaj� u� deset let.
�e pr�v� takov� bude kone�n� v�rok, kter� nakonec vypadne z nov� Janotovy komise, je jist� je�t� p�edt�m, ne� byli jmenov�ni jej� �lenov�. A a� vypadne, d�j se v�le voli�ova.
Pavel P�ral
z�stupce ��fredaktora Eura