Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


�r�n sah� po Bomb�. Co te�?

Tom� Klva�a

aktualne.cz


Podle lond�nsk�ch Times� je �r�n na prahu schopnosti detonovat jadernou zbra�. List informuje o dokumentu v per�tin� z �trob �r�nsk� byrokracie, jeho� pravost �dajn� ov��il u nejmenovan�ch (asijsk�ch a z�ejm� i britsk�ch) zpravodajc�. Podle tohoto dokumentu z po��tku roku 2007 pracoval �r�n v r�mci 4-let�ho projektu na v�voji neutronov�ho mechanismu, jen� m� v�lu�n� c�l: spustit �et�zovou reakci vedouc� k jadern�mu v�buchu. (zde)


Pokud je dokument autentick� (a ne podvrh, co� nelze vylou�it), st�� m��e b�t situace v�n�j��. Potvrzuje se zde n�kolik v�c�.

1. �r�nsk� jadern� program m� jednozna�n� vojensk� charakter (��li re�im v Teher�nu l�e o jeho m�rov�m vyu�it�).

2. Nejpozd�ji na po��tku roku 2007 byl program v pln�m b�hu. M�li tedy pravdu ti z n�s, kdo byli skepti�t� k americk�mu N�rodn�mu zpravodajsk�mu odhadu z roku 2007, v n�m� se tvrdilo, �e �r�n v roce 2003 program pozastavil. Americk� Odhad tehdy velmi ubl�il v�ci protiraketov� obrany Evropy a odm�tla jej i �ada zpravodajsk�ch zdroj�; jednozna�n� nap��klad izraelsk� rozv�dka.

3. Byla-li pr�ce na neutronov�m inicia�n�m mechanismu v b�hu v roce 2007, mohl by ho m�t Ir�n odzkou�en� nejpozd�ji v roce 2011. M��e jej v�ak m�t k dispozcici i nyn�, nebo ve velmi bl�zk� budoucnosti.

Pro vl�du Baracka Obamy bude rok 2010 rozhoduj�c�. Je zjevn�, �e nikam nevede jeho snaha �vyjedn�vat�. Jadern� zbran� v ruk�ch vy�inut�ho prezidenta Ahmad�ned��da nejsou jen no�n� m�rou vl�dy v Tel Avivu, znepokojovat mus� v�echny vl�dy z�padn�ch spojenc�. Co je v s�zce? Ze strategicko-bezpe�nostn�ho hlediska jsou to n�sleduj�c� dv� varianty:

A. Raketov� �tok �r�nu na Izrael - sice nen� pravd�podobn�, nelze jej ale vylou�it. U� proto se na tuto eventualitu mus� Izrael, Spojen� st�ty a evrop�t� spojenci p�ipravit (nen� mo�n� se p�ipravovat jen na tzv. �pravd�podobn� hrozby�. Ostatn� jak pravd�podobn� byl �tok na Pearl Harbor? Jak pravd�podobn� byla destrukce Sv�tov�ho obchodn�ho st�ediska (WTC)? Snu prvn�ho atent�tn�ka na WTC Ramz�ho Jusefa z roku 1993 se p�ed z���m 2001 v�t�ina �rozumn�ch� lid� vysm�vala...)

Proto�e protiraketov� obrana Izraele (stejn� jako jak�koliv jin� protiraketov� obrana v t�to v�vojov� f�zi) je�t� nen� �stoprocentn�, mus� re�im v Tehr�nu bez nejmen��ch pochyb zn�t cenu takov�ho �toku: tot�ln� zni�en� zem� v jadern�m proti�toku Izraele a Spojen�ch st�t�. Tato hrozba nem��e b�t implicitn�. Mus� b�t Ahmad�ned��dovi, Larid��n�mu a spol. d�razn�, nahlas sd�lena.

B. Ir�n sice vyv�j� rakety dlouh�ho doletu, je�t� n�kolik let v�ak nebude m�t spolehlivou schopnost zas�hnout evropsk� metropole. Ty budou ale zraniteln� kv�li hrozb� nukle�rn�ho terorismu. �r�n m��e prost�ednictv�m Hizball�hu a jin�ch skupin zp�sobit zk�zu v jak�koliv evropsk� metropoli. Tot� se t�k� americk�ch m�st, ale evropsk� jsou z politick�ch d�vod� zraniteln�j��.

Ochrana p�ed jadern�m terorismem je nejv�t��m �kolem spojeneck�ch vl�d. Vl�da v Tel Avivu a americk� vl�da zva�uj� pro a proti p�edb�n�ho leteck�ho �toku na �r�nsk� jadern� za��zen�. Je ale skoro nemo�n� je eliminovat konve�n�mi st�elami �ze vzduchu� a jadern� �tok nep�ipad� z pochopiteln�ch d�vod� v �vahu.

�r�nsk� program je rozprost�en do des�tek lokalit, z nich� ne v�echny jsou v�zv�dn�m slu�b�m zn�m� a nach�z� se v dob�e opevn�n�ch podzemn�ch prostor�ch. Je tedy daleko l�pe chr�n�n�, ne� byl na po��tku osmdes�t�ch let ir�ck� reaktor v Osiraku, na kter� za�to�ilo izraelsk� letectvo. A ten � navzdory m�t�m � tehdy Izraelci nezni�ili, jejich �tok m�l jen symbolick� v�znam. Pro Sadd�ma Husajna nebyl probl�m v�voj �asem obnovit, a teprve za prvn� v�lky v Z�livu byl neutralizov�n.

Jedin� vojensk� �e�en� spo��v� v �pln� por�ce �r�nu a zm�n� re�imu v Teher�nu. Nen� t�k� odhadnout, �e vl�da Baracka Obamy nem� k takov�mu postupu dost v�le. Nelze v�ak vylou�it preventivn� v�lku ze strany Izraele, pro n�j� je �r�nsk� program existen�n� ot�zkou.

Obama se pro tuto chv�li sna�� Izraelce dr�et zp�t, a ti se tedy legitimn� ptaj�, co chce prezident d�lat. Ve sv�tle posledn�ch informac� se nab�z� jen tot�ln� hospod��sk� a politick� izolace �r�nu.

Obama se vzdal t�et�ho pil��e evropsk� protiraketov� obrany (radar v �esku, interceptory v Polsu), nebo� ve v�ci �r�nu o�ek�v� spolupr�ci Moskvy. Podobn� vst��cn� politika k ��n� m� zajistit spolupr�ci Pekingu.

Ve sv�m pozoruhodn�m nobelovsk�m projevu v Oslu hovo�il Obama jako st�tn�k, kter� si je v�dom, �e n�kdy mus� d�lat obt�n� rozhodnut�, je� mu v sout�i popularity nezajist� e�maily pln� smajl�k�. A� bude za p�r m�s�c� nab�ledni, �e na n�j Rusko a ��na d�laj� dlouh� nos, uvid�me, zda ho m�me br�t v�n�.



Tom� Klva�a
Tom� Klva�a, z�stupce vl�dy pro protiraketovou obranu
 
  P��stupy: 1166 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA