AUREL 2004 – Na Slovensku se v pátek rozdaly prestižní hudební ceny

Zuzka Aislerová

V poslední době se seběhlo hned několik rozdávání hudebních cen a prestižních galavečerů, ať už v blízkém nebo dalekém zahraničí. Určitě, pokud vám není hudba lhostejná, jste si nenechali ujít GRAMMY a Brit Awards a nebo zrovna v pátek 4. března slovenského Aurela odvysílaného televizí Markíza. Českou republiku rozdávání cen Akademie teprve čeká a to v každoročním předávání Anděl 2004, které se uskuteční 20.března. Myslím, že symbolicky můžeme začít takové malé shrnutí, co probíhalo v pátek v bratislavském Istropolisu, třeba moderátorem, protože jím nebyl nikdo jiný, než Meky Žbirka, pro kterého už se uvádění cen Akademie snad stalo povoláním, uváděl nejednoho českého Anděla a bude uvádět i toho letošního. O tom, že Meky Žbirka je však především zpěvák, přesvědčil hned na úvod Aurela, kdy zazpíval skladbu „Cesta zakázanou rychlostí“ a předvedl dalšího člena své hudební rodiny, svého syna Davida, který hrál na bicí. Kromě vtipných vstupů mezi jednotlivými nominacemi a performancemi se také pochlubil, že se na večer řádně připravil poslechem všech nominovaných interpretů při svých častých přejezdech mezi Prahou a Bratislavou.

Pro ty z vás, co přesně nemají přehled, jaký je rozdíl mezi všemi těmi Aurely, Anděly, Slavíky atd. mám pár informací: slovenský Aurel je obdobou českého Anděla nebo spíše původce všech hudebních cen udělovaných akademiky - světových GRAMMY a vyvinul se postupem času společně s Andělem z Výročních československých hudebních cen, které se poprvé předávaly v roce 1991. Podstatný rozdíl mezi Aurelem a anketami typu Slavík je ten, že nerozhoduje hlas lidu, ale hudební odborníci. Na Slovensku se namísto andělů rozdávají tučňáci, letos o vítězích v 11-ti kategoriích rozhodovalo 136 akademiků, kteří dohromady tvoří slovenskou Akademii populární hudby. Za objektivitu cen odpovídá Rada cen IFPI (Mezinárodní federace fonografického průmyslu), které letos předsedá textař a spisovatel Boris Filan.

Co bylo tedy na letošních Aurelech k vidění a snad přesněji k poslechu? Za pozornost jistě stojí mladá drum’n’bassová zpěvačka Tina, která zastupuje žánr v našich končinách zatím neviděný a také patřila mezi nominované na nejlepší zpěvačku a objev. Mezi vystupujícími nesměla chybět kapela Desmod, už jen proto, že obsadila druhé místo ve sběru nominací (Desmod získali celkem 4 nominace, o jednu navíc je předběhli IMT Smile) a zahrála novinkovou skladbu společně s loňským objevem roku Zuzanou Smatanovou a byla to právě ona, kdo si odnesl cenu v již zmíněné kategorii zpěvačka roku. Další živé výstupy patřily např. kapele Gladiátor, Paľovi Hammelovi a v závěru i české kapele Kryštof, která, jak jsme se dozvěděli od frontmana Richarda Krajča, není slovenskými médii považována za zahraničního interpreta. Kryštof zahráli na Aurelovi tři písničky, v televizním přenosu jsme však kvůli zpoždění byli svědky jen první skladby „Obchodník s deštěm“.

A teď už přistoupím k tomu nejdůležitějšímu a to jsou nominace a vítězové v jednotlivých kategoriích. Jako první byla předána cena za objev roku, mezi nominované patřili Peter Fiala (případná cena by mu bohužel byla předána posmrtně), Tina a kapela Mango Molas, která se svou world music tvorbou akademiky zaujala nejvíce a v kategorii se stala vítězem. Nejlepší instrumentální výkon předvedli bubeník Marcel Buntaj, Josef Engerer a instrumentalista na volné noze a člen kapely No Name Marián Čekovský - poslední jmenovaný si odnesl tučňáka. O kategorii ženský pěvecký výkon jsem již psala výše, nad loňskou vítězkou Janou Kirschner a Tinou nakonec vyhrála Zuzana Smatanová. Mezi zpěváky cenu získal moderátor Miro Žbirka a porazil tak Richarda Millera a Roba Pappa. Skupiny to měly opravdu těžké, mezi soupeře patřily Mango Molas, dlouhodobě populární IMT Smile, ale nakonec cena připadla kapele Desmod. Mezi nejpopulárnější kategorie určitě patří nejlepší píseň a album. Nejlepší písní se nestala ani „Kapela“ od IMT Smile ani „Na čiernom koni“ Jany Kirschner (skladba byla nominovaná již loni, ale do rádií přišla až v roce 2004, tak se jí podařilo obejít pravidla Aurela a mohla být nominována podruhé), ale cenu získala kapela Desmod za skladbu „Pár dní“. Mezi nominovanými alby byly „Exotica“ (IMT Smile), „Misha“ (Misha), „Skupinová Terapia“ (Desmod) a „Zuzana Mojžišová“ (Zuzana Mojžišová). Díky této kategorii neodešli s prázdnou IMT Smile, nejlepším albem se stala „Exotica“.

Další ocenění byly předány v méně hudebních kategoriích, ale práce těchto lidí je pro interprety neméně důležitá. Za nejlepší zvukový záznam byli nominováni Ján Došek (IMT Smile – „Exotica“), Marián Kachút (Misha – „Misha“) a cenu získali Luboš Války a Martin Roller za stejnojmenné album Zuzany Mojžišové. Mezi producenty soupeřili Roman Slávik (produkoval album Desmod – „Skupinová Terápia“), Ivan Tásler – frontman IMT Smile, produkoval album „Exotica“ a vítězem se stal Oskar Rózsa za album Zuzany Mojžišové. O tom, že Oskar Rózsa není v oboru žádným nováčkem svědčí 52 vyprodukovaných alb. Nejlepším videoklipem se podle akademiků stal „Na čiernom koni“ od Jany Kirschner, který vytvořil Ondrej Rudavský. Mezi nominacemi nechyběla ani ta za nejlepší obal, protože kvalitní hudba zaslouží kvalitní image. Cenu si odnesli Robert Slovák a Viliam Lauko za album „Automati“( projekt Puding pani Elvisovej).

Poslední a snad nejprestižnější je cena za celoživotní přínos, kterou letos získal někdejší člen kapely Modus Janko Lehocký. Slovenské ceny jsou tedy rozdány, uvidíme, jak to dopadne na českých Andělech, každopádně je slíbeno, že všichni vystupující interpreti zahrají stejně jako na Aurelovi naživo.

6. března 2005