Obchod se strachem

Jiří Vambera

Nedávnou zprávou Mezivládního panelu o změnách klimatu z Paříže se široce zabývala, zabývají i budou zabývat média na celém světě, přírodovědci i politikové. Poznatek, že se za poslední období zvýšila průměrná teplota a že tempo oteplení vzrůstá, není nový a opakuje se dlouhou dobu. Nové je poznání, že tyto změny nejsou působeny jen přírodními faktory, ale působí je svou činností také člověk.

Nebudu se pouštět do polemiky, jaký podíl změn klimatu má na svědomí vesmír a jaký lidská civilizace. To obstarají určitě odborníci všech možných profesí a zaměření. Dokonce samotné přísné oddělování člověka a jeho výtvorů od zbytku světa cítím jako problematické. Považuji sebe i své projevy za nedílnou součást přírody a přírodních dějů. Proto bych rád poukázal na složitost a komplexnost problematiky.

Vzrůstající počet lidí na zeměkouli je klíčovým faktorem ovlivnění přírodního prostředí. Populace však neroste stejnoměrně ani donekonečna. Vyspělé státy přelidněním netrpí, dokonce neochotně přijímají i obyvatelé z méně rozvinutých oblastí, aby nevymíraly. Přímá možnost zajistit soulad počtu lidí a množství přírodních zdrojů, totiž masivní podpora plánovaného rodičovství, však v úvahách o řešení zcela chybí.

Naopak velká pozornost je věnována snížení emisí CO2, rozvoji užití alternativních zdrojů energie a snížení energetické náročnosti. Evropský komisař Stavros Dimas hned navrhl řešení - nová auta do roku 2012 musí plnit přísné limity. Náš pan ministr Bursík ho bude pilně podporovat, třebaže tím může vyhnat Škodovku a další na Ukrajinu. Nová lepší auta budou dražší - tak se máme na co těšit.

A co stará auta, pane ministře? U nás je průměrné stáří auta asi 14 let, tak to se načekáme, že?

Přitom by mohla jezdit všechna auta o třicet procent úsporněji - po opravených a dobudovaných silnicích, dálnicích a obchvatech měst. Jenže to by nestačila úřední vyhláška, to by se musely najít peníze a makat!

V lednu jsme jako přínos pro životní prostředí otevřeli největší fotovoltaickou elektrárnu ve střední Evropě. Stála 85 milionů Kč a ročně vyrobí 600 000 KWh elektřiny. Malou vadu na kráse to ale má. Kdybychom takhle chtěli nahradit proklínaný Temelín, museli bychom jich postavit skoro 20 000. A stálo by nás to 1700 miliard (patnáctinásobek předražené atomové elektrárny).

Schvalovat nová a nová nařízení, předpisy a vyhlášky není zase tak těžké. Nejde ale přece všechno řešit jen limity a normami. Ani politici se pro znovuzvolení nepohrnou do prosazování nepopulárních, nepříjemných opatření. Zastrašení občané se nebudou moc vzpírat - nakonec to ale všechno zaplatí. A může to být tak mastný účet, že nám nezbude než se jít pást.