Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Jsem proevropsk�, a proto nechci Lisabonskou smlouvu

Ji�� Oberfalzer

blog.aktualne.cz

Odpov�� na otev�en� dopis Tom�e Hal�ka, Ji��ho Pehe a Martina Jana Str�nsk�ho, kter� byl zve�ejn�n na t�chto str�nk�ch v blogu posledn� jmenovan�ho (Otev�en� dopis Ji��mu Oberfalzerovi)

V�en� p�nov�,

ka�d� si hled�me cestu k ��asti na ve�ejn�m �ivot� po sv�m. V 90. letech jsem pro�el r�zn�mi zku�enostmi a tak� rozmanit�m pozn�n�m. Pat�� k nim i Impuls 99. Byl jsem tehdy roz�arov�n opozi�n� smlouvou. ��ast v iniciativ� Impuls, ale i bl�zk� pozorov�n� jin�ch nez�visl�ch ob�ansk�ch aktivit, v�ak urychlily m� rozhodnut� vstoupit do regul�rn� politick� strany.

Aktivity zm�n�n�ho druhu maj� toti� n�kter� spole�n� rysy. Na za��tku je velik� gesto, vzbuzen� zna�n�ho o�ek�v�n�. Najde se v�dy hodn� ochotn�ch vstoupit do sv�tel reflektor�, ale m�lo t�ch, kte�� jsou p�ipraveni usilovn� pracovat, a je�t� m�� takov�ch, kte�� by byli ochotni s v�c� samotnou spojit sv�j osud, kte�� by podstoupili riziko testu ve�ejn� podpory. Takov� je i moje vzpom�nka na Impuls. Kdy� �lo o pr�ci a o pen�ze, z�stal jste ve sdru�en� prakticky s�m, Martine.

Dosp�l jsem k z�v�ru, �e nepolitick� cesta nen� pro m�. Rozhodl jsem se vz�t na sebe z�vazek soustavn� politick� �innosti a odpov�dnost za jej� v�sledky. V t� dob� byla na �esk� ve�ejn� sc�n� jedin� strana, kter� byla sv�m ideov�m zam��en�m bl�zk� m� orientaci a p�itom schopn� re�ln� sv�j program prosazovat: ODS. P�esto�e jsem nebyl fanou�kem opozi�n� smlouvy (na nejbli���m kongresu ODS jsem navrhl jej� vypov�zen�), za�al jsem v ODS pracovat postupn� na r�zn�ch �rovn�ch odpov�dnosti.

V �ad�ch ob�ansk�ch demokrat� jsem potkal spoustu slu�n�ch, rozumn�ch a pracovit�ch lid�. Da�ilo se mi z�sk�vat jejich podporu a m�m ji snad dodnes.

V referendu o vstupu do EU jsem hlasoval pro. Nevid�l jsem a ani nevid�m pro �R jinou alternativu ne� p��slu�nost k rodin� stabiln�ch demokraci� a p��stup k jednotn�m trhu. Pokl�dal jsem tak� za d�le�it�, abychom se stali rovnocen�mi partnery �lensk�ch zem� a m�li mo�nost spolurozhodovat o budouc� podob� unie. (Dnes se zd�, �e si sami toto rovn� pr�vo zakazujeme.)

Byl jsem ve veden� okresn� organizace ODS Prahy-z�pad, kdy� za�al proces ratifikace Evropsk� smlouvy pro �stavu. Dokument jsem si prostudoval a zjistil jsem, �e jde o zast�en� krok k feder�ln�mu uspo��d�n� Evropy, �e euro�stava je ur�ena p�edev��m k udr�en� vlivu p�vodn�ch �lensk�ch st�t� na EU a jej� politiku (pochopiteln� na �kor t� nov� men�iny). Smlouva byla nep�ehledn�, pravomoci EU bezb�eh� a kdykoli roz�i�iteln� z jej�ho vlastn�ho rozhodnut�. Ten dokument byl pro �R a ostatn� mal� anebo nov� zem� zcela nev�hodn�. Z pozice rovn�ho partnera jsme se m�li st�t "ovl�danou" zem�, kterou bude mo�n� kdykoli p�ehlasovat p�i prosazov�n� ekonomick�ch nebo politick�ch z�jm� t�ch velk�ch.

ODS tehdy chystala referendum o smlouv�. Vedli jsme proto v na�em okrese kampa� proti t�to smlouv� a setk�vali se u ob�an� s porozum�n�m. Smlouvu nakonec poh�bili ob�an� Francie a Nizozem�. Pokus o centralizaci Evropy zkrachoval.

Lisabonsk� smlouva je z 99 % toto�n� dokument. Aby bylo mo�no znovu projedn�vat ji� jednou zam�tnut� n�vrh, bylo t�eba zm�nit jeho kost�m. Smlouva se tedy p�emaskovala do podoby dvou novel, a sice Maastrichtsk� a ��msk� smlouvy, a byla p�edlo�ena �len�m nanovo. Politici se dohodli, �e se vyhnou referend�m. Ob�an� toti� nejsou dost zodpov�dn� a vst��cn� k velk�m sn�m p�edn�ch evropsk�ch politik� a obt�uj� sv�mi osobn�mi z�jmy. Takov� rozhodnut� ozna�uji za spiknut� politick� elit proti sv�m n�rod�m.

Jedin� zem�, kde se nejde vyhnout referendu, je Irsko. A ejhle, Irov� �ekli NE!

Hned se hledal zp�sob, jak se dostat k opakov�n� referenda. Ve h�e byla zm�na �stavy, kter� by evropsk� smlouvy vy�ala z povinn�ho re�imu lidov�ho hlasov�n�. Nakonec se pro repar�t na�el zp�sob pon�kud m�n� drastick�: tzv. irsk� garance, jak�si prohl�en�, ve sv�m d�sledku vlastn� dodatky nad r�mec schv�len�ho textu smlouvy, kter� ji� byl v t� dob� ratifikov�n ve 24 zem�ch.

Irov� se v�ak polep�ili a na sv�te je ANO!

Podivujete se, �e nem�m respekt k demokratick� v�t�in� politik�. Mus�m �ici, �e p�edev��m nem�m respekt k takov�mto praktik�m.

Mil� kolegov�,

p�ipom�n�te mi, �e jsem b�val proevropsk�. Chci V�s ubezpe�it, �e jsem proevropsk� i nad�le. A proto si nep�eju, aby vstoupila v platnost Lisabonsk� smlouva, proto�e z Evropy sob� rovn�ch partner� vytvo�� Evropu rozd�lenou na ty, kte�� rozhoduj�, a na ty, kte�� se pod�izuj�, na �sp�n� a "potla�en�". To d��ve nebo pozd�ji nutn� vytvo�� skupinu nespokojen�ch st�t� a povede k vnit�n�mu nap�t�.

Lisabon prost� zakl�d� v Evrop� destruk�n� procesy. A to je t�eba si ��ci na rovinu. (Z toho se mohou radovat jen opravdov� euroskeptici.)

P��znivci Lisabonu operuj� t�m, �e Evropa jde cestou kompromis�, tak�e se Lisabonu nen� t�eba b�t. Je pravda, �e Evropa obratn� hled� komprosmisy, ov�em, proto�e mus�. Jinak by t�ko n�co prosadila. Dokud m� ka�d� �len unie pr�vo veta, mus� se hledat kompromis i s t�m nejmen��m nebo nejnov�j��m �lenem, mus� se hledat tak dlouho, a� v�ichni (s v�t��m nebo men��m sebezap�en�m) souhlas�. Jakmile v�ak bude rozhodovat v�t�ina, bude se kompromis hledat pouze mezi 15 �leny. Jakmile ten bude dosa�en, nebude t�eba hled�t na z�jmy zbyl�ch 12.

Prosadit n�co v Evrop� v re�imu Lisabonu vy�aduje podporu 15 �lensk�ch st�t�, kter� zastupuj� nejm�n� 65% obyvatel. Star�ch �lensk�ch zem� je 15 a reprezentuj� 79% obyvatelstva. Velk� zem� (N�mecko, Brit�nie, Francie, It�lie a �pan�lsko) maj� 62% obyvatel. Sta�� tedy u� jen m�lo (t�eba Holandsko).

Naopak, zabr�nit p�ijet� n�jak� nov� �pravy mohou zem�, kter� reprezentuj� v�ce ne� 35% obyvatel EU. T�eba N�mecko, Francie a It�lie p�edstavuj� 40% obyvatel. N�mecko, Francie a �pan�lsko 38%, Brit�nie, Francie a N�mecko 42%, Francie, It�lie, �pan�lsko, Portugalsko a �ecko p�es 37%.

Z toho je mysl�m dost patrn�, kdo bude po Lisabonu Evropu ��dit a kdo ji bude kontrolovat.

Jeliko� jsem k�es�an (mimochodem preambule LS se neodv�ila p�ihl�sit ke k�es�anstv�), odpou�t�m V�m ur�liv� slova o chladn�m kalkulu, pot�eb� legitimizace sv�ho �lenstv� v ODS (v t� ODS, Martine, o jej� podporu do sen�tn�ch voleb na Praze 1 jste se tak� uch�zel) a snaze vyu��t euroskeptickou kartu v boji proti Topol�nkovu k��dlu. V���m, �e jsou pouh�m v�razem neporozum�n� a z n�ho plynouc�ch obav o mou lidskou integritu.

Kdy� m� �lov�k pevn� n�zor, mus� jej hl�sat. A kdy� ho m� a hl�s� jej, mus� tak� podle n�j konat, i kdyby t�m ztr�cel popularitu. Je to ot�zka sv�dom�. M� sv�dom� mi vel�, abych upozor�oval na �patnost a ��elovost Lisabonsk� smlouvy, kter� zbavuje na�i zem v�znamn� ��sti svrchovanosti. Mus�m tedy (vzdor politick� proh�e v parlamentu) ��dat �stavn� soud �R, aby dal z�sadn�m pochyb�m m�m a m�ch koleg� zapravdu.

Spolu s V�mi v���m, �e voli�i v m�m obvodu v p��t�ch volb�ch vyvod� z m�ch postoj� a z m�ho po��n�n� d�sledky. Narozd�l od V�s si v�ak mysl�m, �e mohou b�t v m�j prosp�ch.

A i kdyby ne, na m�m postoji by to nic nezm�nilo, nezast�v�m jej pro sv�j osobn� �sp�ch, ale v souladu se sv�m nejlep��m v�dom�m a sv�dom�m, jak mi ukl�d� �stavn� slib, kter� jsem slo�il.

S �ctou



Ji�� Oberfalzer
sen�tor ODS, p�edseda st�l� komise sen�tu pro sd�lovac� prost�edky
 
  P��stupy: 11664 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA