TV Nova, 23.2.2003

Moderátor (Jana Bobošíková):

Váží si Jan Sokol sociálních demokratů, když jejich dotazy označuje za pseudoproblémy? Proč chtějí občanští demokraté řešit zadlužení ČR předčasnými parlamentními volbami? Rozlišuje ministr zahraničí Svoboda politiky podle stranické příslušnosti anebo podle jejich víry, náboženského vyznání? Jak se změní důchody a ceny po vstupu do EU? I o tom bude dnešní Sedmička. Pozvání do studia přijali předseda vlády ČR a předseda ČSSD Vladimír Špidla a první místopředseda ODS Jan Zahradil. Vraťme se o týden zpátky. Udílení cen TÝ TÝ skončilo v neděli nad ránem skandálem. Verze toho, co se stalo, se liší. Jisté ale je, že raut po skončení přímého přenosu se změnil ve rvačku mezi redaktory zpravodajství ČT a jejich bývalým generálním ředitelem Jiřím Balvínem. Toho musel ošetřit lékař. Incident vyšetřuje policie.

Rvačka se odehrála tady, v bývalém Paláci kultury, teď Kongresovém centru, mezi druhou a třetí hodinou ráno. Tato žena, redaktorka deníku Právo, vše viděla na vlastní oči.

Jana Perglerová, redaktorka Práva, očitá svědkyně:

U stolku, kde stál bývalý generální ředitel Jiří Balvín, se motal evidentně podle mě opilý redaktor České televize Patrik Kaizr, vykřikoval hajzl Balvín a podobná slova.

Pak bývalý ředitel ČT odešel na toaletu, tam se potkal s dalším redaktorem veřejnoprávní televize Markem Wollnerem.

Jiří Balvín, bývalý generální ředitel ČT:

Že je pan Wollner rád, že už jsem opustil televizi. Já jsem také řekl, že jsem rád, že jsem opustil televizi v době, kdy se tam točí tendenční reportáže.

Marek Wollner, redaktor České televize:

Řekl jsem mu, že pokud bude své tvrzení opakovat, přestanu diskutovat a budu bránit svou čest.

Tohle je verze Jiřího Balvína. Při odchodu na mě Marek Wollner zaútočil zezadu, dal mi ránu pěstí, spadl jsem na zem a dostal jsem od Wollnera další ránu. Verze Wollnera zní takto. Při postoji tváří v tvář jsem do něj jen strčil.

Jana Perglerová, redaktorka Práva, očitá svědkyně:

Když k nám pan Balvín přišel, tak bylo vidět, že byl silně rozrušený, tekla mu krev tady ze rtu, i trošku na ruce.

To ale nebylo všechno. Na chodbě se potom strhla velká rvačka.

Jana Perglerová, redaktorka Práva, očitá svědkyně:

V tu chvíli se tam objevili další zpravodajové České televize. Já jsem tam viděla Filipa Černého, viděla jsem tam sportovního komentátora Roberta Zárubu, Patrika Kaizra a najednou se začali všichni mlátit. Dávali jako facky. Mně to jako připadalo strašně nefér, protože oni na něj zaútočili, ačkoliv neměli důvod. On se choval naprosto normálně, naprosto decentně.

Rvačka skončila až ve chvíli, kdy jedna z účastnit rautu chtěla přivolat policii. Jiří Balvín druhý den podal trestní oznámení na redaktora České televize Marka Wollnera.

Jiří Balvín, bývalý generální ředitel ČT:

Ráno jsem navštívil lékaře, mám problémy s krční páteří a mám tržnou ránu uvnitř obličeje po tom úderu, mám trošičku rozpohybované přední zuby.

Ať už má pravdu bývalý ředitel nebo jeho bývalí podřízení, incident spíše než dění ve veřejnoprávní instituci připomíná scénky z ruského parlamentu.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Jiří Balvín není první, kdo čelil po odchodu z České televize incidentu. Šok zažila i jeho předchůdkyně Věra Valterová. Podívejte se, co se stalo na den přesně před dvěma lety jí.

Neuveden:

Věra Valterová, která ještě před pár dny vedla Českou televizi, dnes zažila hluboký otřes. Na její osobní automobil totiž někdo vylil kbelík lidských výkalů. Valterová je přesvědčena, že se jí ta mstí její odpůrci z České televize. Ti takové obvinění odmítají.

Věra Valterová:

Mám pocit, že je to prostě pokračující revanšistická akce.

Patrik Kaizr, mluvčí bývalého krizového výboru ČT:

Paní Valterová si může obviňovat koho chce. Mně to připadá tak strašně slaboduchý.

Moderátor (Jana Bobošíková):

No a osudy ředitelů České televize do třetice. Před Věrou Valterovou řídil televizi Jiří Hodač. Pod tlakem výhrůžek a urážek skončil v nemocnici.

Neuveden:

Generální ředitel České televize Jiří Hodač má vážné zdravotní problémy. Dnes dopoledne byl převezen na interní oddělení nemocnice v Motole. Podle záchranářů, kteří ho našli v jeho pražském bytě, byl naprosto vyčerpaný kvůli tlaku, kterému v posledních dnech čelil. Nyní je jeho stav stabilizovaný a jeho život není ohrožen.

Jiřího Hodače našla v bytě jeho ochranka. Musela násilím vniknout do bytu, kde ležel v bezvědomí.

Jan Škoula, mluvčí pražské záchranné služby:

Pan Hodač trpí vyčerpáním, takže od toho se odvíjel i stav, v jakém jsme ho našli.

Hodač byl do funkce ředitele zvolen koncem prosince, ale prakticky vůbec neměl možnost ukázat, jak by chtěl televizi řídit. Po sporech, které měl při svém krátkém působení v redakci zpravodajství, se proti němu postavila většina zaměstnanců a k nim se přidala i většina kulturní veřejnosti. Podle svědků zkolaboval absolutním vyčerpáním.

František Listík, právník Jiřího Hodače:

Viděl jsem osobně i faxy, které přímo vulgárně se vyjadřovaly o něm a vyhrožovaly mu i smrtí.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já jen doplním, že Jiřího Hodače před zaměstnanci České televize musela tehdy ochraňovat přímo sama Policie ČR. Pánové, vy občanům přikazujete zákonem, aby každý měsíc posílali 75 korun České televizi. Ti to vesměs dělají. Ale řekněte, kdy začne zákon dodržovat také Česká televize. Ta má přece přispívat k právnímu vědomí obyvatel ČR?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Tak pokud máte na mysli onen incident, který se odehrál na vaší veřejné akci, tak je pravda, že na veřejných akcích se...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Mám na mysli tři incidenty.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

...se odehrává řada incidentů a občas dochází i ke rvačkám na různých i vesnických tancovačkách apod. Prostě rvačka je odporná záležitost a nemohu k tomu říct nic jiného, že je třeba, aby byla důsledně vyšetřena policejními metodami tak jako kterákoli jiná rvačka, kterékoli jiné násilí. A teď se k tomu nemohu vyjadřovat, protože já vůbec neznám ani okolnosti, ani pozice jednotlivých účastníků a nemohu ovlivňovat trestní řízení.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ale my jsme tady viděli, řekněme, v podstatě tři případy, jaké byly další osudy těch, kteří dočasně nebo velmi krátce nebo někdo i relativně dlouho, tuším asi dva roky, Českou televizi řídili. To už nejsou jednotlivé excesy. To je série několika za sebou jdoucích případů.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Je pravda, že se Českou televizi nepodařilo stabilizovat, ale nemohu prohlásit, že Česká televize rozvrací právní vědomí.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ani když její ředitel Hodač musel mít policejní ochranu do státu.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

To nebyla záležitost, která se čistě vázala k České televizi. Víte dobře, že se tam odehrával i poměrně velký společenský pohyb a bylo správné, že byl ředitel Hodač chráněn tak, jako jsou chráněni jiní lidé, když se dostanou do různých těžkých situací. Bylo to v pořádku, policie ho chránila a je to tak dobře.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Co si o tom myslíte vy, pane poslanče? Kdy uděláte něco pro to, aby Česká televize kromě toho, že bere od koncesionářů 75 měsíčně, také přispívala k právnímu vědomí občanů České republiky, což je přímo v zákoně?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Tak já bych podle tohoto jednoho incidentu také nerad posuzoval Českou televizi.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Byly tři.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Podle toho posledního, mám na mysli. Na druhé straně je pravda, že Česká televize se potýká s dlouhodobými problémy. Koneckonců o tom svědčí i ta skutečnost, že za posledních několik let tam bylo snad pět nebo šest ředitelů, kteří byli napřed radou zvoleni a potom byli zpravidla tou samou radou, která je zvolila, odvoláváni. A já se obávám, že tu situaci před těma dvěma lety, na přelomu roku 2000 a 2001, ani vláda a ani parlament, musím říci sebekriticky, nevyřešil dobře, že tehdy bylo spíše zapotřebí trvat na dodržování zákona a že možná tam je také jeden z kořenů, neříkám, že je to hlavní, ale jeden z kořenů těch dnešních problémů.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ano. Ale to jsou známá fakta. Ale dotaz zněl, co uděláte pro to, aby ta televize k tomu právnímu vědomí přispívala. Pokud vím, tak v současné době je na cestě do vlády novela zákona o poplatcích, kde ministr kultury Pavel Dostál navrhuje zvýšení koncesionářského poplatku z 75 na 95 korun. Kývnete třeba vy na toto?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Nemohu vám říct v tuto chvíli ani ano, ani ne. Musím napřed jasně vědět a musím být přesvědčen o tom, že Česká televize takové navýšení skutečně potřebuje. Já jsem si přečetl analýzu toho posledního, v tuto chvíli tedy prozatímního, ředitele, pana Klimeše o hospodaření České televize. Vyplynulo mi z ní, že Česká televize sice v těch posledních letech se chová relativně efektivně nebo rozhodně nerozhazuje peníze koncesionářů, ale rozhodně z toho podle mého názoru nevyplývá, že by bylo nutné zvýšení koncesionářských poplatků.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Váš názor, pane premiére. Ta novela nyní z Ministerstva kultury míří do vlády. Měli by koncesionáři platit na Českou televizi o 20 korun měsíčně více?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Vždycky záleží na tom za co. Vy jste tak poměrně jednoduše vyšla ze rvačky několika lidí, kteří v České televizi pracují.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já jsem vyšla ze tří incidentů.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

A snažila jste se vytvořit představu, že Česká televize rozvrací právní vědomí. Nikoli. Ona vysílá celou řadu pořadů způsobem, který je velmi kultivovaný, druhý program je podle mého názoru mimořádně dobrý. Čili musí se vážit všechny pro a proti. Pokud jde o koncesionářské poplatky, ta věc ještě nebyla projednávaná vládou, čili se k ní nebudu předem vyjadřovat.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Rekordní desetiprocentní nezaměstnanost působí velké problémy úřadům práce. Nezaměstnaných je totiž tolik, že se jim na úřadech nemá kdo věnovat. Úředníků je pořád stejně a na lidi ve složité životní situaci jim nezbývá tolik času, kolik by potřebovali.

Jedna zprostředkovatelka by se měla denně zabývat asi 40ti nezaměstnanými. Tady ve Zlíně jich mají ale dvakrát tolik a další přibývají. Zprostředkovatel bývá v řadě případů pro nezaměstnaného jediným, kdo mu pomáhá hledat vhodné místo nebo se stará o jeho rekvalifikaci. Proto by se mu měl věnovat nejméně jednou za dva týdny asi 20 minut. Jenže při stávajícím počtu zprostředkovatelů se schůzky musejí odbývat jako na běžícím páse.

Neuveden:

Věnujem jim asi tak kolem těch pěti minut. Víc není opravdu čas.

Neuveden:

Jsme si stihli říci akorát dobrý den a nashledanou.

Stejné je to třeba na úřadě ve Vsetíně. I tady klienti odcházejí po pár minutách a navíc s tím, že na další pohovor si budou muset počkat.

Neuveden:

Chodím sem jednou za dva měsíce.

A stačí to?

Neuveden:

Nestačí.

Úřadům práce teď scházejí dohromady asi čtyři stovky zprostředkovatelů. Ti stávající nemají čas nezaměstnané kontrolovat a to vede k jedinému.

Nezaměstnaný:

Mám nějaké brigády načerno. A kdybych měl vlastně čekat na ten úřad práce, tak bych se asi nedočkal.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ministr práce slibuje, počet zprostředkovatelů zvýším a dám jim i větší pravomoci. Pak prý bude lepší kontrola, jestli nezaměstnaní nezneužívají sociální podporu.

Zdeněk Škromach, ministr práce a sociálních věcí:

By to mohlo vést až k dvaceti nebo třiceti procentnímu nárůstu vlastně šancí na získání zaměstnání.

Jenže nezaměstnanost u nás roste už pět let a nové změny chce ministr práce prosadit až od příštího roku.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane místopředsedo, vaše strana kritizuje v souvislosti s nezaměstnaností sociální systém. Nemotivuje podle vás k práci, dává peníze těm, kteří je nepotřebují. Proč ta ostrá kritika? Za vlády Václava Klause byl ten sociální systém štědřejší, než je nyní za vlády Vladimíra Špidly. Není to tedy kritika do vlastních řad? Není to takové nefér?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Tak možná bych vás mohl poopravit v tom, že my nekritizujeme sociální systém jako takový, my kritizujeme zneužívání toho sociálního systému.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ne. To není pravda. Váš pan místopředseda Bendl tento týden v Právu řekl, máme systém, který nemotivuje k práci. Naše zákony umožňují lidem se zdravýma rukama pobírat prostředky na výživu a pak nedostává prostředků na ty, kteří mají ruce nemocné. Tím kritizuje systém, nikoliv jeho využívání.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Dobře. Já bych to dokončil. My kritizujeme v tuto chvíli mimo jiné a především zákonný rámec trhu práce, protože se domníváme, že vedle zneužívání toho sociálního systému, ke kterému bohužel dochází, je hlavním problémem a hlavní příčinou vzniku nezaměstnanosti velice tvrdá regulace trhu práce. A domníváme se, že jednou z cest jak vyřešit ten problém, samozřejmě není možné ho vyřešit úplně, protože k tržnímu hospodářství určitá míra nezaměstnanosti prostě patří a nikdy nebude nulové, ale jedním z receptů je změnit legislativu tak, aby trh práce byl pružnější.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ne. to říkáte recepty. Mě opravdu by zajímala odpověď na ten dotaz, proč ta ostrá kritika na sociální systém, a já jsem ji tady doložila, když ten systém byl štědřejší v roce 97, když Václav Klaus odcházel od moci. To mě jenom zajímá.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já myslím, že tu otázku byste měla spíš položit tomu, jehož slova tady citujete. To znamená panu místopředsedovi Bendlovi.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Promiňte, ale vy jste první místopředseda té strany, vy nemáte jednotné názory na zásadní problémy?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já vám odpovídám za sebe a odpovídám tak, že zneužívání sociálního systému a určitá demotivace, špatná kontrola, možnost toho, že někdo, kdo je na nějaké dávce nebo na podpoře závislý, si zároveň přivydělává načerno, to je samozřejmě věc, kterou je zapotřebí odbourat, ale nedomnívám se, že to je jediný problém, který by zapříčiňoval vysokou nezaměstnanost v České republice.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane premiére, jak jsme slyšeli vláda chce posílit úřady práce. To ale bude stát peníze. Ročně se na aktivní politiku zaměstnanosti vybere zhruba 26 miliard korun, ale zpět právě na podporu boje s nezaměstnaností jde pouhých devět miliard. Proč tam nejdou všechny peníze a co se děje s tím zbytkem těch peněz?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Dotkla jste se velmi zajímavé věci. Někdy v roce, už si to nepamatuji přesně, ale tuším 96 nebo 97, když se ukázalo, že je na důchodovém systému přebytek, tak byly sníženy odvody na důchodový systém a tím se potom dostal do rovnováhy, posléze do deficitu a byly zvýšeny odvody na politiku zaměstnanosti. Důvod byl ten, že sněmovna tehdy rozhodla, že peníze, které jdou na důchody, nemohou být použity na nic jiného. Určitá volná dispozice zůstala pravděpodobně opomenutím sněmovny v politice zaměstnanosti. Proto tehdy ministr Kočárník udělal tuto změnu. Tím nastala situace, že prostředky, které jsou vybírány na zaměstnanost, jsou významně vyšší než ty, které jdou zpět do zaměstnanosti. To je pravda.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Proč jste s tím nic neudělali v uplynulých...

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Protože tyto prostředky se převádějí v podstatě, protože jiná možnost není, na krytí deficitu důchodového systému. Takže nakonec ty prostředky tak jako tak v sociálním systému zůstávají, protože pro mě nedomyšlenou manipulací pana ministra Kočárníka byly z jednoho účtu převedeny na druhý. Čili to jsou prostředky, které prostě směřují zpět do sociální politiky.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Mě by zajímalo, jak si chce v tuto chvíli, pane premiére, vláda poradit s nezaměstnaností. Slyšeli jsme, posílení úřadů práce, víme, že se chystá omezení zpětného vyplácení sociálních podpor, alespoň toho období. Co dalšího chce vláda udělat?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Celkově je nutný si uvědomit, že nezaměstnanost není otázkou čistě individuální těch lidí, že to v naprosté většině není jejich volba. Dá se to doložit poměrně velmi jednoduše a dokonce se i dá doložit, že není nezaměstnanost významně ovlivněná sociálním systémem. Protože sociální systém funguje stejně v Ostravě jako v Praze. V Praze je nezaměstnanost 3,8, v Ostravě kolem 17%.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ano. Ale prosím k těm krokům.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Chceme dál pokračovat v systému investičních pobídek. To znamená získat prostředky, které jsou z vnějšku. To se daří. Mohla jste zachytit, že hrubý domácí produkt poměrně utěšeně roste.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ale také jsem zachytila, pane premiére, že jeden zahraniční investor, tuším, že to byl Peugeot, dal přednost Slovensku právě proto, že je tam levnější pracovní síla.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

No nevím, jak jste na to přišla, že to je z toho důvodu. Já jsem s Peugeotem velmi mnoho jednal a vím, že jejich hlavní problém byl, oni říkali, my nemůžeme dát dvě vajíčka do jednoho košíku, abychom měli dvě takto významné firmy vzdálené od sebe vlastně padesát kilometrů.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Dobře. Takže investiční pobídky. Další?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Prostředků, které ještě umožňuje privatizace, nejsou nekonečné, ale existují, tak ty chceme použít pro financování fondu dopravy a fondu bydlení tak, abychom tímto vytvořili dodatečný impuls.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Můžete říci tu částku přibližně, s jakou počítáte ve svých plánech?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

To nemohu říci, protože to samozřejmě rozhoduje i v podstatě o ceně toho, co se bude privatizovat a jistě uznáváte sama, že v případě takového rozhodnutí není dobré žádným způsobem dávat žádný signál.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A privatizovat byste navrhovali co, pane premiére?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Bylo rozhodnuto o privatizaci Telecomu. To bylo. Předpokládáme, že někdy v roce 2004 nebo 2005 se to povede. To by byla výrazná věc. Bylo rozhodnuto o privatizaci Unipetrolu. To je záležitost, která by se pravděpodobně mohla uskutečnit během jednoho roku. A pak jsou v úvaze ještě některé menší privatizační případy, ale tady musím říct, že rozhodnutí nepadlo a proto není správné ho předjímat.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Dobře. Takže investiční pobídky, peníze z privatizace a dal?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Vláda, jak jste mohla zachytit, schválila projekt usnadnění podnikatelského prostředí, kde je řada různých opatření, které mají usnadnit podnikání. A samozřejmě i zvýšení prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. To znamená krok za krokem osvědčené prostředky, které byly využity v jiných zemích.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Necháme reagovat opozici. Slyšel jste, s jakým lékem chce přijít vláda.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já myslím, že je docela typické, že pan předseda tady nezmínil ten zákonný rámec trhu práce. Já se domnívám, že pokud bychom se vydali cestou některých západoevropských zemí, jako třeba Nizozemí, kde koneckonců ten trh práce zpružnila velice úspěšně právě sociálnědemokratická vláda, pokud bychom se doslova inspirovali tou lisabonskou agendou EU a vytvořili pružný trh práce, tak že by to přispělo ke snížení nezaměstnanosti. Stejně tak se domnívám, že by ke snížení nezaměstnanosti přispělo určité odlehčení podnikatelského sektoru. Protože pokud je podnikatelský sektor, pokud jsou střední a drobní podnikatelé zatíženi odvody, zatíženi daněmi, no tak samozřejmě nemají motivaci k tomu, aby zaměstnávali více lidí a naopak se spíše budou lidí zbavovat. A nezaměstnanost poroste. A poslední věc ještě k tomu ministr Kočárníkovi. Já vím, že je to vždycky lákavá příležitost kritizovat někoho za něco, co se stalo před šesti lety, ale čtyři a půl roku tady vládne ČSSD a vy jste byl ty minulé čtyři roky ministrem práce a sociálních věcí, takže pokud skutečně zmiňujete deficit toho důchodového účtu, který já také považuji za problém, tak bylo dost času během toho minulého období se dohodnout na reformě toho důchodového systému, který tedy před námi zůstává.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Což se ovšem nestalo. Byla vytvořena parlamentní komise a přiznejme, že politické strany nenašly shodu.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Takže kritizovat z dnešního pohledu rok 96 po čtyřech a půl letech vlády ČSSD mi připadá trochu nefér.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Zaprvé bych chtěl upozornit na to, že v tom programu usnadnění podnikatelského prostředí se samozřejmě uvažuje i s určitými zásahy i do trhu práce. Druhá věc je, Holandsko mimochodem má mimořádně vysoké daňové odvody, ačkoliv má nízkou nezaměstnanost.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Ale řeší to pružným trhem práce.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

A použilo tzv. poldr model, který naopak byl dosti silným svázáním trhu práce...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já myslím, že teď vám diváci vůbec nerozumí.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Mohl bych vytáhnout Irsko s jeho velmi nízkou daňovou zátěží, kde je také nízká nezaměstnanost.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Vaše recepty na nezaměstnanost se budou lišit.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ano. Liší se. A neexistuje patentní recept. Jsou prostě školy, které by se daly...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Neexistuje. Je to vidět např. v Německu, desetiprocentní nezaměstnanost.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já myslím, že to je jeden z těch základních ideologických rozdílů mezi řešením, které nabízí strany levého středu a které nabízí strany pravého středu.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ano. Rakousko, které má typický projekt, jak už jste řekl, levého středu, má mimořádně nízkou nezaměstnanost. Prostě k cíli mohou vést zřejmě různé cesty a o tom se vede politická debata.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ano. A právě o těch cestách. ODS přišla ústy svého místopředsedy Bendla tento týden s velmi originálním řešením jak zmenšit nebo zastavit zadlužování země a nastartovat ekonomické reformy. A sice pan místopředseda Bendl vidí takový lék v předčasných parlamentních volbách, ve kterých by prý vznikla podle místopředsedy Bendla nesocialistická vláda. Řekněte mi, pane první místopředsedo, kdy a s kým se chystá ODS vyvolat předčasné parlamentní volby?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já vidím, že jste si nějak mimořádně oblíbila citáty pana místopředsedy Bendla.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ale promiňte. To byl velký profilový rozhovor a to jsou závažná slova.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já jsem ten rozhovor také četl. Pan Bendl to zmínil jako jednu z možností. Nicméně já tady zcela na rovinu a otevřeně říkám, mimo jiné i předsedovi vlády a on to ví velmi dobře, že ODS přece není v té pozici, aby mohla vyvolávat předčasné volby, to zaprvé.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže vy se distancujete od těch výroků.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Ne. Já se nedistancuji od výroků pana místopředseda Bendla. Výroky pana místopředsedy Bendla jsou jeho výroky.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Nejsou tedy výroky vedení ODS, i když je místopředsedou.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Nejsou to výroky moje.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já se ptám, zda to jsou výroky vedení ODS. On je ve vysoké stranické funkci.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Výroky vedení ODS to rozhodně nejsou, protože vedení ODS se nikdy oficiálně nezabývalo myšlenkou na vyvolání předčasných voleb.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže on jen tak říká, že by se mu líbily předčasné volby.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Musíte se zeptat pana místopředseda Bendla.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já to jistě udělám. Ale já se vás ptám jako prvního místopředsedy.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já vám odpovím. Já se na to právě velmi dlouho chystám, takže teď se snad k tomu konečně dostanu. Já jsem přesvědčen, že tato vláda si vybrala svoji cestu. Pan předseda ČSSD si vybral svoji koalici a sestavil ji a je teď na něm a na této vládě, aby předvedli, co dokáží. A já myslím, že po těch čtyřech letech jim voliči podtrhnout, sečtou a vystaví účet a já nevidím tady žádný důvod, žádnou motivaci, kterou by ODS měla mít k tomu, aby někdy v polovině volebního období začala řešit problémy, které bezesporu přijdou a které podle našeho názoru vyplynou právě z politiky této vlády. Myslím si, že by to bylo do nás velmi krátkozraké a velmi nemoudré.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ale to znamená, že jsou tedy ve vedení největší opoziční strany silné rozpory, protože tady pan Bendl říká, že od předčasných voleb by si sliboval nesocialistickou vládu, která by zastavila zadlužování země. Takže jsou tam rozpory, nejsou tam rozpory?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já myslím, že tam žádné rozpory nejsou.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Nebo každý říká do tisku, co mu slina na jazyk přinese?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já vám sděluji oficiálně jako první místopředseda ODS, že vedení této strany se nikdy myšlenkou vyvolání předčasných voleb nezabývalo.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Kromě jednoho svého člena, místopředsedy Bendla.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já musím říci, že ani pan Bendl nikdy tuto myšlenku oficiálně na jednání vedení ODS nevznesl.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ale řekl ji do tisku. A vy jste říkali, že chcete médiím nastavovat tu přátelskou a srozumitelnou tvář.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Tak pro mě to jenom znamená, nevím kolikátý místopředseda ODS je pan Bendl, je to nepochybně výrazná postava, a mám-li si to nějakým způsobem vyložit, tak nemohu to vyložit jinak, než že ve vedení ODS jsou lidé, kteří uvažují o předčasných volbách, i když si myslím, že by to bylo velmi nezodpovědné. Ale to už je jiná věc.

Moderátor (Jana Bobošíková):

No ne. Tak mě napadá takový trošku možná vtípek. Vy jste měli heslo, myslíme jinak, tak jestli tam nemáte teď, myslíme každý jinak.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Myslím si, že to není tak. Možná se k tomu dostaneme v některé z těch příštích otázek, ale samozřejmě chápu, že ten výrok se zrovna panu předsedovi Špidlovi v určitém ohledu mohl hodit.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já nevím, jestli se hodil panu předsedovi Špidlovi, ale zazněl v profilovém rozhovoru pro deník Právo.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Musím říct, že jsem ho zřejmě nekomentoval, ale teď, když se o něm vede debata, tak to, myslím, za krátký komentář stojí.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Čeští řezníci se zlobí na EU. Ta jim striktně nařídila, aby dřevěné špalky na sekání masa do roku 2004 vyměnili za špalky plastové. Řezníci, kteří si je pořídili, tvrdí, jsou nehygienické a práce s nimi je nebezpečná.

Hygiena, to je důvod, proč Evropa zakázala řezníkům maso sekat na dřevěných špalcích. Řezníci ale říkají, ty umělohmotné jsou horší. Umělý povrch se špatně omývá a při sekání z něj odlétávají plastové piliny, které se lepí na maso. Jaromír Dvořák z Příčov umělý špalek z obchodu raději odvezl. Bojí se, že by části plastů v mase mohly někomu způsobit zdravotní komplikace. Třeba zánět slepého střeva.

Jaromír Dvořák:

Z toho jdou takovýhle kousky umělý hmoty. Ten umělý špalek je opravdu k ničemu.

Neuveden:

Myslím si, že to je velice nepraktický.

O problémech s plastovými špalky vědí i naši úředníci. Navíc jsou lehké, nestabilní a řezník se o hrubý povrch může snadno poranit. Nařízení ale platí a jeho nerespektováním může řezník přijít o živnost.

Neuveden:

Je to směrnice, která se obejít nedá a my jako kandidátské země se s tím musíme vypořádat. Umělohmotná budou muset být i topůrka u sekyr. Podle řezníků budou z rukou klouzat a práce s nimi bude nebezpečná.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane premiére, je nutné přijímat i normy, které se v praxi ukazují jako zdraví nebezpečné? Tady jsme to viděli u umělohmotné piliny v mase, klouzající topůrka u sekyr.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Tak zaprvé ta směrnice EU platí. Zadruhé její národní realizace nebyla doposud uzavřena. Takže v tomto je ta vaše reportáž trošku nepřesná. A za další je pravda, že dřevěné špalky jsou zdraví nebezpečné, protože jsou hygienicky velmi obtížně zvládnutelné a představují zdravotní riziko.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Neboli nebylo to u nás dotaženo do konce, to znamená, že se ještě něco změní. Když říkáte, že to bylo nepřesné.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Bude se hledat řešení, které bude odpovídat evropským normám a současně bude technicky možné. Ale musím říct, že tak, jak se vyvíjejí poznatky o zpracování a výrobě potravin, tak se samozřejmě některé tradiční metody ukazují, že nemohou obstát. To, že se významně prodloužila střední délka života, je mimo jiné dáno tím, že naše potraviny jsou nesrovnatelně kvalitnější než potraviny, které jedli naši předkové.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Co si o přejímání norem EU tak, jak jsme to před chvilkou viděli, myslíte vy, pane místopředsedo?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já si především myslím, že Evropská komise konkrétně se poměrně zbytečně snaží regulovat kde co a to i tam, kde to není nutné. Nicméně pravdou je, a v tom mohu souhlasit, že vždycky je určitý prostor, jak tu kterou směrnici do té národní legislativy převést a bohužel je pravdou, že někdy naši úředníci k tomu nepřistupují zrovna tvůrčím způsobem. Mám tím na mysli tu známou diskusi okolo baleného pečiva, kdy se nakonec ukázalo, že to není přesně tak, jak nám bylo sdělováno. Takže já bych si velice rád napřed vyjasnil, jestli opravdu ta směrnice tak, jak nám bylo tady sdělováno, musí být realizována. Jestli skutečně jde o povinnost mít tam nějaké umělohmotné špalky nebo umělohmotná topůrka nebo jestli je to jenom doporučení, které tedy lze potom realizovat velmi volně. Ale mám dojem skutečně, že to Evropská komise leckdy s těmi doporučeními a s těmi závaznými předpisy přehání.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Vláda se nyní chystá odstartovat informační kampaň před referendem o EU. Hned dostanete prostor informovat. Já tu mám jeden poměrně častý dotaz. Pan Kečka z Třešti mi napsal, při mé návštěvě Vídně v listopadu 2002 jsem si připadal jako poslední žebrák. Ceny v Rakousku včetně potravin byly šestkrát až desetkrát vyšší než u nás, počítám-li jedno euro třicet korun. A co důchody? Činí-li průměrný důchod k dnešku v Česku 7058, tedy zhruba 237 eur, v EU se průměrný důchod pohybuje kolem 1500 eur. Takže častý dotaz. Co se stane s cenami a co se stane s důchody po vstupu do EU.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Výzkumy, které byly udělány a které mohu považovat za velmi dobré, tak říkají, že se s cenami nestane nic příliš výrazného, protože pod ekonomickým tlakem EU jsme už teď. To zaprvé.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Můžete to slovo nic příliš významného...

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ano. Můžu říct, protože výzkum, který byl proveden, říká, že inflace se může pohybovat v rozsahu asi 4 až 7% po dobu, řekněme, tři až pět let. Ale to samozřejmě všechny tyto analytické věci mají meze své přesnosti. Ale že to nebude žádný skok. Zažili jsme významnější pohyby inflace a zvládli jsme je. Pokud jde o důchody, systém důchodů je založen na valorizaci důchodů. To znamená, důchody se budou valorizovat tak, aby důchodci neztráceli a musím říct, že z tohoto hlediska jsou důchodci nejzabezpečenější vrstvou obyvatel po vstupu do EU. Všechny výzkumy prostě, které jsou, a všechny studie říkají, že se to našimi valorizačními metodami dá zvládnout a důchodci v žádném případě neutrpí.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Co tomu říkáte vy, pane poslanče? Pohybujete se v prostředí Evropského konventu. Jaký bude vývoj?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já myslím, že je zapotřebí si říci jednu věc. V EU je v tuto chvíli 15 zemí a ty země mají velmi rozdílné úrovně. V těch zemích nejsou stejně vysoké mzdy, nejsou tam stejně vysoké ceny a nejsou tam samozřejmě ani stejně vysoké důchody. Takže naším vstupem do EU se nikterak nezmění ta situace, že by se tady ceny a zároveň i důchody dorovnávaly na evropskou úroveň. Naše cenová hladina i hladina důchodů se bude odvíjet od výkonnosti naší ekonomiky. To zaprvé. A navíc ještě tedy sociální systémy a sociální péče není upravována na evropské úrovni, takže jakou budeme mít v ČR důchodovou politiku, záleží prostě na nás a našem zákonodárství. Pokud jde o ty ceny. Já jsem přeci jenom přesvědčen, že dojde k určitému růstu cen, především pokud jde o...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pan premiér hovořil o růstu čtyř až sedmi procent.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Tak on hovořil o inflaci. To znamená o celkovém cenovém nárůstu. Ale já jsem přesvědčen, že ten cenový nárůst bude tvořen hlavně cenami potravin. Myslím si, že to nemusí být úplně příjemné. Ale nerad bych tady v tuto chvíli strašil nebo vyvolával nějakou paniku, že se potraviny zdraží dvakrát nebo třikrát. To určitě ne.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A nějaké číslo, jako hovořil pan premiér o inflaci, můžete říci v souvislosti s těmi cenami potravin?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já si myslím, že to číslo je zhruba, tedy ta inflace celková, to číslo okolo tří až čtyř procent je správné. Osobně jsem přesvědčen, že u některých potravin, u některých těch základních druhů může dojít ke zvýšení a to zase jsou analýzy třeba agrární komory o 25, 30 a někde i o 50%.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ovšem všechny, i ty nejextrémnější, analýzy počítají s tím, že se tak stane během několika let, pěti až sedmi. Čili žádné cenové skoky nebudou. Snad ještě jedna věc. To, že nebudou cenové skoky, se dá doložit i tím, že ty státy, které vstoupily do EU a byly třeba stejně malé jako my, jako je třeba Irsko nebo Portugalsko, tak k žádným takovýmto zvratem neprošly. Prostě platí to, co řekl pan místopředseda Zahradil. Rozhoduje o tom úroveň národní ekonomiky.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Před týdnem se ministr zahraničí Svoboda zúčastnil v Mnichově českoněmeckého diskusního fóra. Jeho projev vzbudil rozpaky. Podle přítomných poslanců se v něm zaštiťoval katolickou vírou, když tvrdil, že u kořenů EU stáli tři římští katolíci. Vysloužil si tak kritiku ČSSD i ODS. Naopak šéfovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndtu Posseltovi se projev líbil. Jak prohlásil, dokázal by si Cyrila Svobodu představit jako prvního evropského ministra zahraničních věcí.

Bernd Posselt, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení, poslanec Evropského parlamentu:

Ano. To jsem řekl při jednání českoněmeckého diskusního fóra, kde se pan ministr Svoboda jasně vyslovil pro evropskou integraci a zároveň zaujal velmi správnou pozici ke krizi v Iráku. Nezastává žádné extrémní postoje, které by nezapadaly do evropského konsensu.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane premiére, nejste znepokojen, když vidíte takové souznění mezi ministrem zahraničí ČR a šéfem landsmanšaftu? Např. poslanec Laštůvka, což je předseda zahraničního výboru to označil za určitou zájmologii. Co tomu říkáte vy?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Tak pan poslanec Laštůvka to neoznačil za zájmologii ve vztahu k výrokům Berndta Posselta. Pan poslanec Laštůvka za zájmologii označil to, že Cyril Svoboda označil jaksi, bych řekl, v historickém exkursu Moneta, Gasperiho a Schumanna za římské katolíky, což je ovšem pravda. Ti lidé opravdu byli věřící a byli členy římskokatolické církve. Pro mě to neznamená celkem vzato nic zvláštního, protože to byli velcí Evropané, kteří pocházeli shodou okolností většinou, aspoň Gasperi a Schumann, pocházeli z národnostně smíšené oblasti.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A na vás nepůsobí zvláštně, když ministr zahraničí na mezinárodním fóru identifikuje politiky nikoliv podle politické příslušnosti ale podle jejich vyznání?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Byl to historický exkurs. Moje diplomatické depeše jasně říkají, že Cyril Svoboda držel vládní politiku na této debatě. Musím říct, že z některého prostředí, kdy opět diplomaticky zprostředkovaně se měl, že byl kritizován ze strany landsmanšaftu jeho nepružný postup a postoj v této věci, protože on jasně řekl to, co je součástí vládní politiky, žádné restituce, žádné náhrady, žádné návraty. To jsou věci, které jsou v pořádku a Cyril Svoboda dodržoval vládní linii.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže vy znepokojen nejste.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ne. To skutečně nejsem znepokojen. Je to historická interpretace. Já dost často, a pravděpodobně také někteří by nesouhlasili, naznačuji, že významný zdroj evropského projektu je v sociálnědemokratickém myšlení.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já jsem se chtěla zeptat. Vy naopak tvrdíte, že ministr Svoboda je aktivním členem Evropské lidové strany, tak jako pan Posselt, že se v tom skrývají určitá rizika. Jaká máte konkrétně na mysli?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Tak především pokud jde o ten konkrétní výrok pana Svobody, já bych ho možná nepřičítal tak úplně záměru, ale spíše té diplomatické nezkušenosti a možná že se, že jak půjde čas, naučí...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže vy nemáte strach, že vy jako bezvěrec budete označen za nevěřícího psa nebo kojota?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

K tomu se možná ještě dostaneme. Pan Svoboda je ve funkci krátce. Já jsem přesvědčen, že až v ní bude déle, tak že prostě se některých věcí dopouštět nebude. Co já považuji za rizikové, a to nesouvisí tak úplně s tím výrokem, je spíš ta skutečnost, že jak pan Svoboda, tak koneckonců pan Posselt, který je také členem Evropské lidové strany, tak jsou představitelem takového toho, řekl bych, velmi federalistického křídla politického v EU, které směřuje k takové budoucnosti EU, která by byla prostě představována tím jednotným unitárním evropským superstátem. To si myslím, že pro ČR není výhodné. Domnívám se, že dokonce v tuto chvíli i v tom konventu, o kterém jste se zmínila, tak zaznívají velice silně jiné hlasy. Zaznívají např. ze strany tak oblíbeného Švédska u pana premiéra Špidly a jsou to hlasy, které upřednostňují spíš ten mezivládní přístup. Já v tomto spatřuji určité riziko, protože pokud by skutečně došlo k vytvoření takového mohutného unitárního superstátu Evropa, tak by v něm hrály prim ty velké členské země a menší země, jako ČR, by se dostaly do defenzívy a to já si rozhodně nepřeji.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

První otázka. Jenom tak pro pořádek tuším, že ODS působí také v některých mezinárodních politických uskupeních.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Ano. Bezesporu.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Tak jako strana lidová působí v Evropské lidové straně. My sociální demokraté jsme pozorovateli Evropské socialistické strany, takže to je prostě běžná součást evropské politiky a to už bych dál nekomentoval. Ta otázka federálního a komunitárního přístupu je opravdu složitá, protože naše analýzy říkají, že mezivládní přístup znamená mimořádné posílení nejsilnějších států. To je zejména Francie a Německa. Z tohoto důvodu se naše pozice velmi blíží pozici Beneluxu, kteří zdůrazňují, že komunitární přístup je třeba udržovat ve významné rovnováze s přístupem mezivládním. Je to trošku abstraktně řečeno, ale jak vidíte, ze dvou hledisek sledujeme stejný zájme. To znamená rovnoprávnou a efektivní pozici ČR ve sjednocující se unii a zdá se, že nemáme na to v tento moment stejný názor.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Ale já si skutečně myslím, že to je závažný názorový rozdíl. Já s tou analýzou tak, jak ji tady pan předseda vlády přednesl, zcela zásadně nesouhlasím. Já se skutečně domnívám, a zase mám na to své analýzy, že právě ten federalistický tzv. komunitární přístup zmenší roli těch malých států a dostane nás do područí těch velkých států. A to je věc, pokud tady existuje takový názorový rozpor na budoucí uspořádání EU u dvou nejsilnějších českých politických stran, tak to znamená, že tady není národní konsensus, že tady není národní pozice vůči EU a to já považuji za alarmující a myslím si, že je to chyba, protože malá země jako ČR by měla mít jednotný názor na to, jak chce v budoucnu v EU postupovat.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Já si myslím, že ten jednotný názor nebo resp. že ten názor se určitým způsobem formuluje, ale v demokratických systémech nikdy není schopen být zcela jednotný a je jasné, že ty hlavní názory musí být vážně diskutovány, jejich váha zvážena a nějakým způsobem rozhodnuto. My se aktivně účastníme konventu, chceme dosáhnout toho, také jsme delegaci sestavovali tak, aby skutečně byly zastoupeny relevantní názory, aby žádný názor nemohl dominovat a nebyl vyřazen předem z diskuse. Takže je to otázka budoucnosti. Ty analýzy naše a vaše se liší. Bude o čem debatovat. Jsem přesvědčen, že pozici najdeme.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pojďme k volbě prezidenta. Sociální demokraté po dramatickém jednání svého poslaneckého a senátorského klubu ve středu oznámili, že do třetí prezidentské volby oficiálně jmenují vysokoškolského učitele Jana Sokola. Stalo se tak poté, co Sokol musel sociálním demokratům téměř dvě hodiny vysvětlovat některé své kontroverzní postoje a nejasnosti kolem své osoby.

Sokol už předem věděl, že se na něho někteří sociální demokraté chystají a že od části z nich ho nečeká nic dobrého. Už dopoledne se totiž začal po Poslanecké sněmovně šířit tento nepodepsaný leták, že existují nejasnosti kolem toho, jak Sokol získal vysokoškolský diplom.

Jan Sokol, děkan Fakulty humanitních studií UK:

Mohou si to ověřit na Ministerstvu školství nebo na rektorátě UK.

Sokola si přesto nejdříve vzali stranou šéfové ČSSD a klubu a snažili se ho na některé choulostivé otázky připravit. Např. na jeho vstřícný postoj k sudetským Němcům, ke školnému nebo právě k okolnostem k získání diplomu.

Vladimír Špidla:

Je to komplot a komplot znamená něco, čím se musí pohrdat.

Sokol odchází až po více než hodině a půl a sociální demokraté o jeho nominaci hlasují.

Vladimír Špidla:

Všechny hlasy pro.

Jan Sokol, děkan Fakulty humanitních studií UK:

Ta debata byla místy dost na tělo.

Zato z klubu unionistů odcházel Jan Sokol o den později spokojen.

Autor.

Nemusel totiž odpovídat na žádnou nepříjemnou nebo choulostivou otázku podobně jako u sociálních demokratů včera.

Jan Sokol, děkan Fakulty humanitních studií UK:

Debata byla věcná, byla o skutečných problémech této společnosti, a ne o pseudoproblémech.

Sokol ještě dodal, že rozdíl mezi jeho setkáním s unionisty a sociálními demokraty byl v tomto ohledu značný.

Stanislav Gross, místopředseda ČSSD:

Pro někoho je pseudoproblém otázka školné, pro někoho jiného není.

Unionisté po skončení prohlásili, že i oni Sokola podpoří. ODS na to zatím žádným zvýšením úsilí nezareagovala.

Václav Klaus, poslanec ODS:

Zdání klame a já vám taky hned všechno nemusím nakukat.

ODS spoléhá na opětovnou nejednotnost koalice. Klaus navíc už několik měsíců vede v průzkumech veřejného mínění, koho by na Hradě chtěli občané.

Jan Herzmann, odborník na výzkum veřejného mínění:

Václav Klaus má hodně přesvědčených přívrženců, je to osoba hodně známá a ani on, ani jeho strana v průběhu nepřímých voleb nezměnili své postoje.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane předsedo, jak zaznělo, považujete podezření a regulérnosti diplomu Jana Sokola za pamflet. Můžete nyní veřejně dát ruku do ohně za to, že Jan Sokol získal svůj diplom v souladu se zákonem?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

To, co jsem si ověřil na Ministerstvu školství a na rektorátu UK, my umožňuje, abych konstatoval, že se tak stalo v souladu se zákonem.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Podle Jana Sokola, jak také zaznělo, se na klubu vaší strany diskutovalo o pseudoproblémech a debata o skutečných problémech se vedla až na klubu US. Máte pocit, že si Jan Sokol sociálních demokratů váží, když jejich dotazy považuje za pseudoproblémy?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Tak pokud jsem viděl ten šot, tak ten řekl, že debata na klubu US se týkala problémů, nikoliv pseudoproblémů. Čili ten šot se vztahoval k debatě u US. Jinak musím říct jasně, že Jan Sokol si ČSSD váží, protože ta debata, kterou jsem zažil a které jsem se účastnil po celou dobu, byla skutečně mimořádně hluboká, mimořádně zajímavá a Jan Sokol získal asi sedmkrát potlesk poslaneckého klubu na otevřené scéně. To je neobvyklé. Možná, že to nebylo sedmkrát, že to bylo pětkrát. Ale prostě stalo se to. To není možné v okamžiku, kdy máte proti sobě někoho, u koho vědomě i podvědomě necítíte, že si vás váží.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A Jan Sokol tvrdí, že nebude-li zvolen, uškodí to ČSSD. A dále tvrdí, že vaše vláda účinně nevládne, že ČSSD je bázlivá a málo si věří, že vnitrostranické referendum na prezidenta byl omyl a diletantství, že s poslanci jednáte v rukavičkách, které byste měl sundat. To všechno jsou, pane předsedo, jeho výroky, které mohu doložit. Některé ty výroky dokonce inzerujete ve vaší stranické inzerci. Není to takový masochismus navrhovat na prezidenta člověka, který častuje vaši stranu takovými slovy?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ano. Ale vždycky jsou v nějakých souvislostech. Není to masochismus navrhovat na prezidenta člověka, který má samostatný názor a je schopen věci vidět. Pokud jde o to naše vnitrostranické referendum, tak ČSSD je toho názoru, že jsme se tam dopustili chyby a že jsme to udělali špatně. Koneckonců i já jsem to řekl.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A jste také bázlivý a málo si věříte, jak říká Jan Sokol?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Pokud jde o ten druhý moment, o ty rukavičky, kde jsem ten rozhovor četl, tak tam redaktor vsugeroval Janu Sokolovi...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ti novináři, vidím, mohou úplně za všechno.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ne. Tak máte ten rozhovor jaké celý? Tam prostě redaktor se snažil vytvořit dojem, že vyvolávám na poslance nepřiměřený nátlak tím, že s nimi vedu rozhovor. Reakce Jana Sokola byla, že se...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Zní. Pan premiér je člověk, který s poslanci jedná tak v rukavičkách, až je to na té jeho straně trošku vidět. Já myslím, že by si jednu rukavičku měl sundat.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ano. Tak to přesně zní. A je to v kontextu, kdy touto metaforou, byť jako každá metafora, trošku složitě vykladatelnou Jan Sokol říká, že nepřijímá myšlenku, že debata s člověkem o demokratickém problému je nepřiměřený nátlak.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Dobře. Vy tedy teď jste vysvětlil jeho myšlenku, ale já bych se ještě přeci jen zastavila u těch pseudoproblémů. Jan Sokol řekl, že jedním z těch problémů, o kterých se jednalo na vašem klubu, byla také katedrála svatého Víta. Považujete to i vy za pseudoproblém? Vždyť jde o spor, který vede už deset let kancelář prezidenta republiky s katolickou církví. A nedávno jsme viděli, s jakou arogancí katolická církev pronajala kulturní památku, chrám svatého Mikuláše, pro natáčení filmu o upírech.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Debata tak, jak se vedla na našem klubu o katedrále svatého Víta, v podstatě směřovala k tomu, že tento problém už bude poměrně rychle vyřešen tím, že katedrála bude převedena do rukou českého národa jako takového. Já to považuji za problém, který existuje, ale nepovažuji to za klíčový problém ČR.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže také za pseudoproblém?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Říkám jasně, že to nepovažuji za klíčový problém ČR, že je to z mého hlediska problém sice hodný zaregistrování, ale jsou problémy jiné a my jsme o nich už debatovali. Např. komunitární nebo mezivládní přístup ke vztahu k EU nebo i nezaměstnanost. To jsou ty skutečné problémy. Tento problém je, jak už jsem řekl, hodný zaregistrování, ale nikoli nejdůležitější.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane místopředsedo, já vím, že vy opět odpovíte, že budete všichni volit Václava Klause, ale přesto není Jan Sokol přijatelný pro některé poslance ODS? Netají se přeci svou křesťanskou orientací a ve vaší straně tam jsou také bývalí členové křesťanskodemokratické strany.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já myslím, že tomu tak není. Já myslím, že jsme už podvakrát prokázali, že to naše sjednocení na naším kandidátem je nezpochybnitelné a i teď se domníváme, že nabízíme kandidáta lepšího, kandidáte zkušenějšího i na zahraničně politické scéně a také kandidáta výrazně populárnějšího. Protože podle těch průzkumů veřejného mínění ten rozdíl mezi popularitou nebo přijatelností Václava Klause jako prezidenta a pana Sokola jako prezidenta je diametrální.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ale třeba by byl Karel Gott populárnější než Václav Klaus. Takže nevím, nakolik je ta popularita zrovna...

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já nebudu o panu Sokolovi tady říkat žádné silné názory, není to můj kandidát, není to náš kandidát. Je to kandidát vládní koalice a já v tuto chvíli nemám důvod, abych ho jakkoliv hodnotil.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Nicméně se silným názorem přišel tento týden Svaz bojovníků za svobodu a vyzval poslance a senátory, aby ve třetí prezidentské volbě Jana Sokola nepodpořili. Svazu vadí zejména jeho smířlivý postoj k sudetoněmecké otázce. Poslechněme si předsedkyni svazu Andělu Dvořákovou.

Anděla Dvořáková, předsedkyně Svazu bojovníků za svobodu:

Bojíme se prostě, abychom neztratili identitu vůbec našeho národa po vstupu do EU za pana prezidenta Sokola. My se obáváme proto, protože pan prezident Havel také tedy celých 12 let neuznal za vhodné, aby uronil slzu nad našimi obětmi, ale stále ronil slzu nad sudetskými Němci. A stejný pocit máme, že takto by ronil pan Sokol dále tyto slzy nad sudetskými Němci. Co se týče té německé problematiky, je nebezpečím z našeho pohledu pro posílení prosazování dalších neodůvodněných restitučních nároků církve a především německé šlechty, která o majetek přišla na základě Benešových dekretů.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže co odpovíte, pane premiére, na výhrady Svazu bojovníků za svobodu, jak právě zazněly?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ty výhrady byly poměrně nekonkrétní nebo resp. neopíraly se o žádná doložená fakta. Opět mohu říct to, co je důležité. Stanovisko Jana Sokola k Benešovým dekretům je, že Benešovy dekrety jsou součástí našeho právního řádu. Na klubu ČSSD jasně řekl myšlenku, že jeho koncepce se opírá o českoněmeckou deklaraci a o deklaraci českého parlamentu.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ano. Ale také řekl, že odsun byla hanebnost.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Hovořil o tom na našem klubu, že zločiny, které se staly v době odsunu a v době divoké odsunu, byly hanebnost. Myslím si, že zločiny, které se staly, tak byly hanebnost a o tom nikdo nebude pochybovat.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A vám nevadí, pane premiére, že Jan Sokol v podstatě v tom rozhovoru, který poskytl do vaší stranické inzerce, staví na jednu roveň, řekněme, zločiny Němců a ty excesy, které se staly u odsunu?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Nestaví je na jednu roveň, protože jasně hovořil o tom, co předcházelo a co následovalo.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já vám to přečtu. Proto si myslím, že stejně tak jako chceme, aby si Němci trvale pamatovali, co ostatním národům v Evropě provedli, tak něco podobného by měli dělat i Češi.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Je jasné, že jestliže došlo ke zločinům, které byly zločiny i podle tehdejšího práva a jsou zločiny podle tehdejšího práva, tak prostě jsou to zločiny. Ale jestliže Jan Sokol jasně říká, že existuje českoněmecká deklarace, o kterou se opírá, tak tam jasně řečeno, že jsou příčiny a následky. Jestliže říká, že se opírá o parlamentní deklaraci, kterou jsme vydali, tak to je politické stanovisko.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ale Jan Sokol se také podepsal pod petici nebo iniciativu Smíření 95 a tam se jasně říká, před půlstoletím nařídila tehdejší československá vláda vyhnání více než tří milionů Němců z Čech a ze Slovenska. Nepřipadá vám to trochu jako falšování dějin. Vždyť vy sám musíte vědět jako historik, že odsun byl důsledkem postupimské dohody.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ta věc byla daleko komplikovanější. Ale musím říct, že např. Miloš Zeman v roce 1991 prohlásil, že nesouhlasí s odsunem sudetských Němců, protože se uplatnil na principu kolektivní viny. Čili důležité je chápat věci v principiálních souvislostech. Nikdo nepochybuje o tom, že Miloš Zeman by se držel českoněmecké deklarace a rozhodnutí českého parlamentu. Jan Sokol jednoznačně prohlásil a to opakovaně, že Benešovy dekrety jsou součástí našeho právního řádu, že dějiny se nedají vrátit, že se drží českoněmecké deklarace, usnesení českého parlamentu a že jakožto prezident nemíní se odlišovat od názoru vlády. Názor vlády v této věci je zřetelný.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A vám nevadí, že jako osoba říká jiné názory, než jaké bude říkat jako prezident, jak deklaruje?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Musím říct, že to je velká obtížnost politické pozice, ve které člověk je. Ale jeli v politické pozici prezidenta, je oficiální hlavou státu a nemůže říkat jiné názory, které jsou názory oficiálními. Není oprávněn říkat své soukromé názory na kteroukoli věc, hovoří-li oficiálně. Je to obtížná úloha, ale v debatě, kterou jsem opravdu zažil velmi hlubokou s Janem Sokolem, jak už jsem řekl, ČSSD mu při tom aspoň pětkrát nebo sedmkrát zatleskala. Je to debata, která mě přesvědčuje o tom, že tento člověk dokonale zvládne nároky, které jsou spojeny s funkcí prezidenta.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já myslím, že o tom, proč navrhujete Václava Klause, se v tomto studiu hovořilo už mnohokrát. Nebudeme to opakovat. Nicméně co se stane, pane místopředsedo, jestliže v pátek prezident zvolen nebude? Co bude dál? Přímá volba nebo čtvrté kolo prezidentské volby tak, jak se ozývá z řad KSČM? Jaká bude strategie ODS?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já myslím, že ta strategie je jasná a byla už řečena. A já jsem přesvědčen, že v tom případě by bylo zapotřebí velmi rychle přistoupit k diskusi, jakým způsobem bude změněna ústava tak, aby došlo k volbě přímé.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Neboli čtvrtá volba ne.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já říkám za ODS, že čtvrtá volba by nepřicházela v úvahu. Myslím si, že není možné se snažit neustále pod záminkou nezvolení Václava Klause prezidentem tahat nové a nové kandidáty jako králíky z klobouku. Nechť rozhodne voličstvo ČR. A jsem dokonce přesvědčen, že při dobré vůli zúčastněných parlamentních stran by bylo možno takovou změnu připravit poměrně rychle.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Názor ČSSD, pane předsedo?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Názor ČSSD není ještě uzavřen. Ale pokud mám říct zřetelně svůj názor, tak já také už nevidím prostor k dalším nepřímým volbám, i když nemohu vyloučit, že nějaká zvlášť podrobná interpretace ústavy znemožní nebo resp. bude nutit ústavní systém, aby znovu a znovu se o to pokoušel, když k volbě nedojde. Protože jak si možná pamatujete, v době minulé už jsme Jana Sokola v roce 92 nasazovali do páté volby prezidenta.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já jsem se ptala dvou ústavních expertů a ti mě ujistili, že ústava je napsaná tak, že v podstatě můžete volit donekonečna a volby nemá kdo vyhlásit. Myslím volby parlamentní. A že prezidenta můžete volit donekonečna. Neboli vše záleží na politické vůli a politické reprezentaci, jak se bude dohadovat.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Politickou vůli, kterou vyjadřuji, je přejít k přímé volbě. O tom jako žádných pochyb není. Ale konstatuji, že už byla ústavní zvyklost, že se ty volby stále opakovaly a musím říct, že já beru ústavu vážně a nemohu vyloučit, že dojde k interpretaci, že se ty volby musí opakovat.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já jsem ráda, že tu ústavu berete vážně, protože v minulé Sedmičce jsme uveřejnili expertní názor doktora Bárty z Akademie věd a sice, že prezident Václav Havel byl v úřadě o den déle, než mu právě povoluje ústava. Kancelář prezidenta republiky tvrdí opak. Někteří politici také. My jsme proto si zašli pro další názor. Takže poslechněme si názor z nejpovolanějších.

Prof. Václav Pavlíček, vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty UK:

Když bychom přijali opačný názor, tak by to znamenalo, že každé volební období by se o den prodlužovalo. Takže pokud by celý únor 2003 byl ještě prezidentem, tak by nový prezident mohl skládat slib až 3. února. A za těch pět let vlastně až zase 4. února. Takže já se domnívám, že doktor Bárta, když to takto vykládal, tak to vykládal v souladu nejenom s právem ale i se zdravým rozumem.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže slyšeli jsme další názor. Václav Havel v den, kdy podle dvou expertů, jednoho z Akademie věd, druhého k UK, nebyl prezidentem, podepsal dvě mezinárodní smlouvy. Jednu se Slovenskem druhou s Chorvatskem. Jak si s tím poradíte, pane premiére? Jsou ty smlouvy platné nebo je budete podepisovat vy?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Ještě by je mohl teď dopodepsat pan předseda, protože vlastně je takovým částečným prezidentem na částečný úvazek.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ano. Přešly na pana předsedu pravomoci.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Myslím si, že v právních systémech platí princip, že soud zná pravdu. Ne experti. Ale protože ty smlouvy jsou důležité a nejsou nijak zvlášť komplikované, ale jsou to prostě běžné a relativně důležité smlouvy, tak si nechám ten problém znovu vyložit a pravděpodobně to podepíšu ještě jednou.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Mě ještě napadá, že vlastně v poslední den toho mandátu pana exprezidenta Havla mu skládala do rukou svoji rezignaci pani Bohatá. Bývalá tedy předsedkyně Českého statistického úřadu. Nebylo to tak?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ne. Nebylo to tak.

Moderátor (Jana Bobošíková):

To už byl pouze formální akt. Ale myslím, že datumově to proběhlo několik dnů předtím. Nicméně vy máte některé prezidentské pravomoci. Mě by zajímalo, jaká opatření přijmete v kanceláři prezidenta republiky, aby byla schopná kvalifikovaně sloužit jako servis pro výkon prezidentských pravomocí. V otázce délky funkčního období vy nebudete říkat, že selhala, ale řekněme, že ho určila problematicky.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ne. To já nemůžu říct, protože vy máte pouze dvě expertní stanoviska. A jak jsem řekl, soud zná pravdu.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže vy nejste znepokojen. Vy věříte tomu, že Václav Havel byl tedy ve funkci...

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Já si myslím, že to je v pořádku. Protože když je někdo u soudu, tak je žalobce, který má svou vlastní pravdu, pak má pravdu obhájce a tu skutečnou pravdu má soud. Tady nedošlo k jednání u Ústavního soudu, který by jediný mohl podat interpretaci, která je ústavně korektní a jestliže tato žaloba nebyla podána, no tak samozřejmě platí, že se musí vycházet z toho, že akty platí.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pro 200 tisíc klientů Union banky začaly vážné potíže. Ve čtvrtek večer banka přestala vyplácet peníze. Občané nemohou ke svým úsporám, banka neproplácí trvalé příkazy, firmy a úřady nemají na provoz ani na výplaty. Drobní podnikatelé jsou existenčně ohroženi. Pokud Union banka zkrachuje, klientům bude do tří měsíců vyplaceno 90% jejich vkladů, nejvíce však necelých 800 tisíc korun.

Bankomaty Union banky po celé zemi hlásily jedinou větu, systém mimo provoz.

Neuveden:

Tady vybírám denně, ty vole, a tak já nevím.

Neuveden:

Nedává prostě, nedává.

V osm hodin ráno se naplnilo to, čeho se všichni báli. Pobočky banky zůstaly zavřené.

Neuveden:

To jsou moje celoživotní úspory.

Neuveden:

Je to sprosťárna.

Neuveden:

No to je síla teda. Z čeho budeme žít, to teda nevím.

Přesto ale ještě existuje teoretická naděje, že italská společnost Investmark, která banku v polovině loňského roku převzala, její provoz obnoví.

Paolo Catalfamo, předseda dozorčí rady Union banky:

Máme o banku stále zájem.

Union banka má ale řadu špatných úvěrů od poloviny devadesátých let, kdy převzala některé menší zkrachovalé ústavy. V současné době by nutně potřebovala finanční injekci, zhruba jednu a tři čtvrtě miliardy. A právě na této částce se vše točí. Majitelé Union banky chtějí, aby peníze dal stát.

Paolo Catalfamo, předseda dozorčí rady Union banky:

Domníváme se, že nejde o státní dotaci, ale o splacení dluhu za pomoc Union banky, když přebírala zkrachovalé ústavy.

Ministr financí:

Já jsem se skutečně velmi obával, aby tyto finanční prostředky neskončily v černé díře a aby potom nenastala oprávněná kritika daňových poplatníků, že částku 1,7 miliardy jsme poskytli do projektu, který nemá šanci na úspěch.

Přesně to samé řekl ministr financí brzy ráno i guvernérovi při mimořádné schůzce na úřadu vlády. Centrální banka následně zahájila správní řízení o odnětí bankovní licence.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane poslanče, já vím, že poslanci kritizují ČNB a vládu za nečinnost, nicméně co mají nyní dělat lidé, kteří mají v Union bance peníze? Minimálně deset dní ale možná také tři měsíce se k těm penězům nedostanou. V peněžence mají poslední stovku.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Bohužel nemohou dělat nic jiného než čekat na výplatu oněch pojištěných vkladů. Já samozřejmě nejsem schopen odhadnout, jak dlouho to může trvat a je to prostě tragédie pro drobné střadatele, pro podnikatele, kteří tam vedou účty. Já bych dokonce řekl, že i pro některé podniky z toho regionu, protože jak jsme zjistili, tak víceméně se jakoby ocitají v nějaké platební neschopnosti a pro mě je důležité v tuto chvíli se zabývat tím, kdo selhal.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Kdo tedy podle vás selhal?

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

No tak zaprvé je tady otázka celého toho bankovního dozoru.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Neboli ČNB.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Jakou roli plnil regulátor. Protože ČNB musela znát situaci v té Union bance a koneckonců i ona povolovala vstup toho zahraničního investora. A myslím si, že vláda by se měla vyjádřit, koneckonců pan předseda by to tady mohl přímo říci, jestli tedy skutečně tam byl nějaký vládní příslib té Union bance, že poskytne nějaké peníze na ten restrukturalizační program za ty špatné úvěry z těch malých bank, které tedy Union banka převzala a tím vlastně jakoby trochu tomu státu chtěla pomoci od těch špatných úvěrů v těch menších bankách, takže jestli tam takový příslib byl nebo nebyl a co vůbec vláda a jestli něco té bance slíbila za převzetí těch špatných úvěrů. A otázkou poslední, tím skončím, jestli tedy vláda jedná stejně s malými i velkými subjekty, když této relativně malé bance odepírá ty necelé dvě miliardy korun, zatímco u těch velkých mamutích ústavů, připomeňme kausu IPB, tam v podstatě nalila desítky miliard korun.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže pane premiére, slíbil stát něco Union bance?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Já vám tady ocituji ze zápisu z 20.11. Podle materiálu Ministerstva financí jde materiál příliš daleko. Některé navrhované formy podpory jsou zcela nepřijatelné (státní záruka), jiné jen těžko (podřízený dluh). Ministerstvo financí je ochotno uvažovat o snížení úročených vkladů České finanční a horní strop možné podpory státu na 650ti milionech. Čili žádné sliby toho typu, které se teď naznačují, že existují, tak od prvního okamžiku jednání nebyly. Naopak byly odmítnuty.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ale říkal jste teď na 650ti milionech horní strop případný.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ano. Ale oni teďka ve svém restrukturalizačním projektu požadovali 1,7 miliardy. Čili o tom se nejednalo a to se nedalo přijmout. Prostě vláda v tomto nemá odpovědnost ústavně žádnou, protože to je soukromý podnik. Jistou odpovědnost má bankovní dozor. Ta odpovědnost by měla směřovat zřejmě k tomu, dá se diskutovat o tom, zda banka neměla jí být odebrána bankovní licence dříve či později. A restrukturalizační projekt, který byl předložen, vedl ministra financí k úvaze a k názoru, podle mého názoru správnému, že je riziko, že prostředky daňových poplatníků budou poskytnuty, aniž dojdeme k úspěchu.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane premiére, vy jste teď řekl, připustil jste určitou roli bankovního dozoru. Šéf ČNB je vůbec nejlépe státem placený úředník. Bere 225 tisíc korun měsíčně. A vy jste v současné době v situaci, kdy na vás přešla pravomoc prezidenta, v případě závažného pochybení guvernéra ČNB odvolat. Uvažujete tedy o něčem takovém, jestliže jste připustil možnost pochybení bankovního dozoru.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Závažné pochybení guvernéra ČNB není záležitost, která se dá říct nějakou lehkou rukou a u takovéhoto diskusního stolu.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Jistě. Ale budete o tom uvažovat nebo vůbec ne.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Já nepředpokládám, že budu v této funkci déle než do 28. února. Čili to bude problém, který pravděpodobně řešit nebudu. Kdyby tato odpovědnost u mě setrvávala, tak je samozřejmé, že se věc musí zanalyzovat a vyvodit odpovídající důsledky. Ale musím říct, že ani tato analýza ještě ani nezačala, tím pádem se důsledky nemohou předjímat. To je jasné. Ještě k těm klientům. Pojištěna je do přibližně 790ti tisíc, na 90%. To znamená ten, kdo bude mít 790 tisíc, by měl ztrátu přibližně 80 tisíc. Berte to jenom jako orientační údaje. Dále nad jeden milion, pokud mám odpovídající informaci, je tam asi sto až o něco málo víc než sto účtů.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ti o to přijdou.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

To, co je nad těch 790 tisíc, to je jiná věc. Pro lidi, byť je to jenom málo, je praktické si rychle zřídit účet u nějaké jiné banky.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Nebudeme tady z toho dělat poradenskou agenturu.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

No vy jste se ptala, co mají lidi dělat, tak já vám na to odpovídám.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

No lidi chtěj ty peníze zpátky především.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

A fond pojištění vkladů už zahájil příslušná jednání, aby byl připraven na jakékoliv rozhodnutí ČNB. Doposud nebylo rozhodnuto, ale rozhodnuto bude.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A ještě poslední dotaz. Pan poslanec už to tady naznačil. Stát dal před dvěma lety IPB, resp. ČSOB, neomezenou záruku. Do té banky nyní tečou desítky miliard korun z peněz daňových poplatníků. V poslední době se ozývají i takové hlasy, že např. stát zaplatil za tzv. kajmanské fondy 23 miliard korun. ČSOB odmítla ty kajmanské fondy převést na stát. Není tady stát ve velmi nevýhodné pozici, kdy v podstatě ta banka té záruky zneužívá a dál tak do ní plynou peníze daňových poplatníků?

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Ještě jedna poznámka. Pokud jde o daňové odvody klientů Union banky, tak tam využijeme institutu poshovění. To znamená, nebudeme to vyžadovat v takovém tempu. A pokud jde o IPB, tak tam je nutno říct, že tam bylo víc jako přibližně dva miliony vkladů a že podle zákona pád této banky by byl tzv. systémovým rizikem. Tam existovaly jiné možnosti zasáhnout než u banky, která systémové riziko nepředstavuje.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ano. Zasáhli jste. Je tam ta neomezená záruka a mě by zajímalo, kolik peněz už tam nateklo a kolik tam ještě nateče a jak je možné, že stát dá bance peníze a ona jí nepřevede fondy.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Účet není ještě uzavřen a pokud jde o záležitost kajmanských fondů, tak tam se vedou jednání.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Já mám skutečně obavy, že je tady jakýsi dvojí metr. Prostě ta Union banka představuje středně velký ústav. Takže z toho, co jste řekl, jakoby vyplývalo, že systémové riziko, které tady není, vede vládu k tomu, že prostě nad tím mávne rukou a že to tzv. odepíše. Já to nechci dále řešit. Nerad bych se dopouštěl nějakých spekulací. To, co nás bude zajímat i z hlediska ČNB a její odpovědnosti, kdo teď tu banku převezme. Jestli tady vznikne nějaké podezření, že si to někdo tzv. připravil, aby tu banku získal za hubičku a že to bylo součástí nějakých prostě transakcí nebo spekulací nějakých finančních skupina, tak to by byla bezesporu vážná věc, kterou by bylo zapotřebí řešit.

Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády ČR:

Problém spočívá v tom, že pojem systémové riziko není volně interpretovaný pojem, ale je daný zákonem o bankách a o ČNB a o bankovním dozoru. Čili tady mají-li se orgány chovat v souladu se zákonem, tak nemají volnou ruku a nemají prostor pro volnou úvahu. To je ten problém. Nemůžete si libovolně říci co je a co není systémovým rizikem.

Jan Zahradil, první místopředseda ODS:

Uvidíme, co skutečně stálo za tím pádem této banky.

Přepis pořadu
Nabízíme Vám přepisy významnějších diskusních pořadů, které stojí za to si přečíst!

Jan Zahradil
Ing. Jan Zahradil
předseda europoslaneckého klubu ODS, vedoucí české národní delegace v EPP-ED
člen Výboru pro rozvoj a náhradník ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Místopředseda ODS, stínový ministr zahraničí
Osobní stránky